Glaber, Raoul
Raoul Glaber ( fr. Raoul Glaber , eng. Rodulfus Glaber , lat. Radulfus Cluniacensis ; 985 - 1047 [2] [3] ) - burgundský kronikář , benediktinský mnich , autor latinského "Dějiny své doby v pěti knihách" ( lat . Historiarum Sui Tempora Libri Quinque ), pokrývající období od roku 900 do roku 1046 [4 ]
.
Životopis
Narodil se kolem roku 985 v Burgundsku a mohl být nelegitimní [5] . Vyznačoval se neposlušností a násilnickou povahou od dětství, ve dvanácti letech byl dán svým strýcem-mnichem k nápravě do kláštera Saint-Léger-de-Champeaux ( fr. Saint-Léger-de-Champeaux ) [6] , záhy však odtamtud podle vlastních slov vykázán „pro nevhodné chování“ [7] . Úkryt našel nejprve v opatství Notre-Dame-du-Moutiers a poté v klášteře Saint-Benin nedaleko Dijonu , kde se kolem roku 1015 setkal se slavným piemontským mnichem-reformátorem Guillaume de Volpiano , který ocenil jeho literární nadání, a v roce 1028 vzal s sebou na cestu do Sus v Itálii. Sloužil Williamovi až do své smrti v roce 1031. Poté za opata Odilona pracoval v Cluny (1031-1035), poté v opatství Saint-Pierre v Beze a od roku 1039 až do konce svých dnů žil a pracoval v Saint-Germain d'Auxerre , kde zabýval se vyřezáváním a restaurováním nápisů na oltářích kostelů a náhrobních kamenů v nich pohřbených svatých [6] .
Skladby
V letech 1030-1040 [8] napsal Raoul Glaber pětisvazkové Dějiny své doby v pěti knihách ( lat. Historiarum Sui Tempora Libri Quinque ), které původně pojal zřejmě jako obecné dějiny, nicméně podle moderní badatelů je ve výsledku spíše sbírkou historických anekdot , jasně ilustrujících zvyky pozdního X - počátku XI. století a zároveň obsahující mnoho chronologických a geografických nepřesností [9] . Glaberův nezávislý příspěvek pokrývá období od Hugha Capeta (987) do roku 1047.
„Historie“ je pozoruhodná svým pokusem zobrazit světové dějiny jako složené ze čtyř období (od stvoření světa po globální potopu ; od potopy po Mojžíše ; od Mojžíše po 9. století – „Království moci“; od 9. století do doby autorova života – „Království pravdy“) pouze na základě toho, že na světě existují čtyři živly , čtyři hlavní ctnosti a čtyři evangelia [10] .
Glaber pesimisticky popisuje různé hrůzy své doby, které podle něj znamenaly brzký konec světa. Mnoho událostí interpretoval mystickým způsobem. Takže například zatmění Slunce v roce 1033 pro něj bylo předzvěstí pokusu římských baronů o život papeže a zatmění roku 1039 bylo znamením blížící se smrti císaře Konráda II . [11] .
Přes jistou nejednotnost obsahuje Historie mnoho zajímavých podrobností (např. o kanibalismu během strašlivého hladomoru v Normandii v letech 1031-1033 ), legendy, příběhy o zázracích atd. O některých událostech 10.-11. století. informace lze nalézt pouze v Glaber [12] . Moderní badatelé právem považují dílo Raoula Glabera za důležitý pramen k sociální historii a středověké mentalitě [13] .
Historie od Raoula Glabera byla poprvé publikována v roce 1596. Kromě ní je autorem drobných latinských děl, zejména traktátu „O čtyřech svátostech“ ( lat. De divina quaternitate ), věnovaný nauce „čtyř přirozeností“ od Johanna Scota Eriugeny . jako „Život ctihodného opata Guillauma“ ( lat. Vita Domni Willelmi abbatis ), život zmíněného Guillauma de Volpiano [14] .
Kritika
- Jean-Baptiste de La Courne de Sainte-Palais v roce 1728 napsal „Mémoire dotčené la vie et les ouvrages de Glaber“, obsahující kritiku Raoula Glabera.
- Emil Zhebar ve své knize „Mniši a papežové“ (1896) věnoval první ze čtyř esejů Raoulu Glaberovi s názvem „Duše mnicha roku 1000“. Zhebar nachází „nevědomý manicheismus“, „paralelní působení Boha a Satana“ a „intelektuální nemoc“ téměř na každé stránce Glaberovy kroniky. Nejzávažnější nemocí středověku bylo podle Emila Zhebara „zatmění samotné lidské mysli“, jehož historii ve své kronice vystopoval Raoul Glaber, „nepodezřívající, že on sám se ukázal být jeho největším nešťastná oběť“ [15] .
Poznámky
- ↑ 1 2 Rodulfus Glaber Cluniacensis // Documenta Catholica Omnia
- ↑ Německá národní knihovna, Berlínská státní knihovna, Bavorská státní knihovna atd. Záznam #118884859 Archivováno 10. května 2021 ve Wayback Machine // Obecná regulační kontrola (GND) - 2012-2016.
- ↑ Radulfus Glaber archivován 3. května 2021 na Wayback Machine // Encyclopaedia Britannica online.
- ↑ Frassetto M. Rodulfus Glaber Archivováno 12. ledna 2021 na Wayback Machine // Encyclopedia of the Medieval Chronicle. — Leiden, 2016.
- ↑ Landes R. Raoul Glaber // Středověká Francie: Encyklopedie. — New York; Londýn, 1995. - str. 1470.
- ↑ 1 2 MacErlean AA Raoul Glaber Archivováno 16. července 2020 na Wayback Machine // Katolická encyklopedie . — Sv. 6. - New York, 1913.
- ↑ Raul Glaber. Historie, 5.3.
- ↑ Lyublinskaya A. D. Pramenná studie dějin středověku. - L., 1955. - S. 140.
- ↑ Ponyon E. Každodenní život v Evropě roku 1000. - M .: Mladá garda, 1999. - S. 352
- ↑ Stasyulevich M. M. Dějiny středověku ve svých spisovatelích a výzkumech nejnovějších vědců. - T. 2. - S. 889.
- ↑ Weinstein O. L. Západoevropská středověká historiografie. — M.; L., 1964. - S. 67.
- ↑ Glaber, Raul // Středověký svět v pojmech, jménech a názvech. Comp. E. D. Smirnova, L. P. Suškevič, V. A. Fedosik. - Minsk, 1999. - S. 95.
- ↑ Landes R. Raoul Glaber // Středověká Francie. — str. 1471.
- ↑ Raoul Glaber archivován 13. ledna 2021 na Wayback Machine // ARLIMA. Archives de littérature du Moyen Âge.
- ↑ Gavrjušin N. "Fyzická optika" a "intelektuální optika": S. I. Vavilov a Emil Zhebar S. I. Vavilov RAS 5. října 2006
Literatura
V Rusku:
- Duby Georges . Tripartitní model neboli reprezentace středověké společnosti o sobě samé / Per. od fr. Yu. A. Ginzburg. - M .: Jazyky ruské kultury, 2000. - 320 s. — (Studia historica). — ISBN 5-7859-0125-0 .
V angličtině:
- Francie J. Božská kvalifikace Rodulfuse Glabera // Studia Monastica. - č. 18. - 1975. - str. 283-94.
- Dutton P.E. "De Divina Quaternitate" Raoula Glabera: Nepozorované čtení Eriugenina překladu Ambigua Maxima Vyznavače // Středověká studia. - č. 42. - Toronto, 1980. - str. 431-453.
- Nichols SG Jr. Theosis and Kingship: Řecké ideály a latinský příběh // Setkání dvou světů. Kulturní výměna mezi Východem a Západem během období křížových výprav, ed. od VP Gosse. - Kalamazoo, 1986. - str. 259-275.
- Francie J. Rodulfus Glaber a Cluniakové // Časopis církevních dějin. - č. 39/4. - 1988. - str. 497-508.
- Francie J. Válka a křesťanstvo v myšlenkách Rodulfuse Glabera // Studia monastica. - č. 30/1. - 1988. - str. 105-119.
- Hartigan FX Rodulfus Glaber a raní Kapetovci // Sborník z výročního zasedání Západní společnosti pro francouzskou historii. - č. 15. - 1988. - str. 30-37.
- Francie J. Rodulfus Glaber a francouzská politika na počátku jedenáctého století // Francia. - č. 16/1. - 1989. - str. 101-112.
- Francie J. Glaber jako reformátor // Studia monastica. - č. 34. - 1992. - str. 41-49.
- Callahan DF Ademar z Chabannes, Tisícileté obavy a vývoj západního antijudaismu // Journal of Ecclesiastical History. - č. 46. - 1995. - str. 19-35.
- Brent Hardy . Glaberovy Cluniakovy starosti . - MA, Simon Fraser Univ., 1996. - pp. 76-84.
- Landes Richard. Rodulfus Glaber a úsvit nového tisíciletí. Eschatologie, historiografie a rok 1000 // Revue Mabillon. - č. 68. - 1996. - str. 57-77.
- Landes Richard. Masakry roku 1010: O původu lidového protižidovského násilí v západní Evropě // Od svědka k čarodějnictví. Židé a judaismus ve středověkém křesťanském myšlení. - Wiesbaden, 1997. - pp. 79-112.
- Thompson D. Záhada roku 1000 // Concilium. - č. 4. - 1998. - str. 50-59.
- Kratz DM Monsters and Monstrous visions: The Art of Rodulfus Glaber's "Historiarum Libri Quinque" // Publications of Journal of Medieval Latin, č. 5/1. - Turnhout, 2002. - pp. 508-519.
- Vadas Andras . Sopky, meteory a hladomory.Vnímání přírody ve spisech mnicha z jedenáctého století // Medium Aevum Quotidianum. - č. 60/1. — 2010.
- Frassetto Michael . Rodulfus Glaber // Encyklopedie středověké kroniky, ed. od Graeme Dunphyho a Christiana Bratu. — Leiden; Boston: Brill, 2016.
Francouzsky:
- Havet J. Note sur Raoul Claber // Revue historique, č. 45, - 1889. - pp. 46-48.
- Gebhart E. L'état d'âme d'un moine de l'an 1000. Le chroniqueur Raoul Glaber. — La Revue des deux mondes. - č. 107. - 1891. - str. 600-628.
- Petit E. Raoul Glaber // Revue historique. - č. 17. - 1892. - str. 283-299.
- Calmette J. Raoul Glaber et la Bourgogne de son temps // Revue de Bourgogne. - 1911. - str. 65-78.
- Arpini C. Radulfo Glaber e la Historia suorum temporum // Atti dell'Accademia degli Arcadi. - č. 16. - Roma, 1932. - pp. 109-158.
- Musset L. Raoul Glaber et la baleine: les sources d'un racontar du XIe siècle // Rev. MA lat. - č. 4. - 1948. - str. 167-172.
- Giet S. "La divine quaternité" de Raoul Glaber // Rev. MA lat. - č. 5. - 1949. - str. 238-241.
- Rousset P. Raoul Glaber interpret de la pensée commune au XIe siècle // Revue d'histoire de l'église de France. - č. 36. - 1950. - str. 5-24.
- Colliot R. Rencontres du moine Raoul Glaber avec le diable d'après ses "Histoires", v Le diable au moyen âge. Doktríny, problémy moraux, reprezentace / Colloque tenu à Aix-en-Provence, 3.-5. března 1978, Aix-en-Provence - Paříž, 1979. - str. 117-132.
- Shoaf RA Raoul Glaber et la "Visio Anselli Scholastici" // Cahiers de Civilisation médiévale. - č. 23. - 1980. - str. 215-219.
- Ortigues E., Iogna-Prat D. . Raoul Glaber et l'historiographie clunisienne // Studi med. Ser. III. - č. 26. - 1985. - str. 537-572.
- Romagnoli R. Le "Příběh" di Rodolfo il Glabro. Kulturní struktura a modely santità cluniacensi. — Bologna, 1988.
- Arnaldi G. Rivisitando le "Storie" di Rodolfo il Glabro // Haut Moyen Âge: kultura, vzdělávání a společnost. - Colombes, 1990. - pp. 547-554.
- Romagnoli R. La cultura cluniacense tra Oddone e Maiolo nell'opera di Rodolfo il Glabro // Quaderni medievali. - č. 33. - 1992. - str. 6-34.
Němec:
- Sackur E. Studien über Rodulfus Glaber // Neues Archiv der Gesellschaft für ältere deutsche Geschichtskunde. - Č. 14. - 1889. - S. 379-418.
- Sackur E. Neues Archiv der Gesellschaft für ältere deutsche Geschichtskunde . - Č. 15. - 1890. - S. 212.
- Kuypers H. Studienüber Rudolf den Kahlen (Rodulfus Glaber). — Münster, 1891.
- Grund K. Die Anschauungen des Rodulfus Glaber in seinen Historien. — Greifswald, 1910.
- Lindheim H. Rodulfus Glaber. Seine Persönlichkeit, sein Geschichtswerk und sein Verhältnis zu den geistigen Strömungen seiner Zeit. - Lipsko, 1941.
- Michel A. Die Weltreichs und Kirchenteilung bei Rudolf Glaber (1044) // Historisches Jahrbuch im Auftrag der Görres-Gesellschaft. - č. 70. - 1951. - S. 53-64.
- Vogelsang M. Der cluniacensische Chronist Rodulfus Glaber. Ein Beitrag zur cluniacensischen Geschichtsschreibung // I, Studien und Mitteilungen zur Geschichte des Benediktinerordens. - Č. 67. - 1956. - S. 24-38, 277-297.
- Vogelsang M. Der cluniacensische Chronist Rodulfus Glaber. Ein Beitrag zur cluniacensischen Geschichtsschreibung // II, Studien und Mitteilungen zur Geschichte des Benediktinerordens. - č. 71. - 1960. - S. 151-186.
- Lofstedt B. Sprachliche Notizien zu Rodulfus Glaber // Aevum. - č. 64. - Milano, 1990. - S. 199-201.
- Engelbert P. Rodulfus Glaber und die Ungarn // Unum omnes in Christo in unitatis servitio. - Pannonhalma, 1995. - S. 473-488.
- Jilm K. Rodulfus Glaber und die Ketzer. Über den Kampf gegen Satan und Dämonen oder über das Verhältnis von Klerikern und Laien zu Beginn des 11. Jahrhunderts // Pfaffen und Laien, ein mittelalterlicher Antagonismus? - Freiburg, 1999. - S. 9-32.
- Feld H. Endzeiterwartung an der mittelalterlichen Jahrtausendwende? // Rottenburger Jahrbuch fur Kirchengeschichte. - Č. 18. - 1999. - S. 215-223.
- Mostert M. De vijf boeken der historiën van Rodulfus Glaber. Eindtijdverwachtingen in de eerste helft van de elfde eeuw // Jaarboek voor Nederlandse boekgeschiedenis. - č. 6. - 1999. - S. 13-30.
- Falk S. Häresie im 11. Jahrhundert: Rodulfus Glabers Leutardus insaniens hereticus, in: Exil, Fremdheit und Ausgrenzung in Mittelalter und früher Neuzeit // Identitäten und Alteritäten. - č. 4. - Würzburg, 2000. - S. 35-43.
Odkazy
Slovníky a encyklopedie |
|
---|
V bibliografických katalozích |
---|
|
|