Dabida (jazyk)

jazyk dabida
vlastní jméno kiɗαßiɗα
země Keňa
Klasifikace
Kategorie Africké jazyky

Makrorodina Niger-Kongo

Benue-konžská rodina Bantoidní větev Bantuská skupina Zóna E Skupina E.74
Psaní latinský
Jazykové kódy
ISO 639-1
ISO 639-2
ISO 639-3 dav
WALS dbd
Etnolog dav
IETF dav
Glottolog tait1249 a tait1250

Dabida (samým jménem kiɗαßiɗα) je jazyk, kterým se mluví v jihovýchodní Keni.

Genealogické a areálové informace

Jazyk dabida patří do rodiny Benue-Kongo, v rámci které tvoří spolu s jazyky Kasigau a Sagala skupinu Taita (zóna E bantuských jazyků podle klasifikace M. Gasri ). Je reprezentován souborem úzce souvisejících teritoriálních dialektů: Kimbololo, Kimbalo, Kibura, Cyberuga, Kichavua, Kimwanda, Kijosa. Rozdíly mezi dialekty dabidského jazyka se týkají především fonetického systému, v menší míře ovlivňují slovní zásobu . Mezi dialekty jsou jen některé drobné rozdíly v gramatice.

Sociolingvistické informace

Počet rodilých mluvčích je 254 000 (sčítání lidu v roce 2009), většinou z kmene Taita . Dabida je používána lidmi všech věkových kategorií a je jazykem domova i některých sociálních skupin. Většina rodilých mluvčích také mluví svahilsky.

Jazyk nemá jedinou spisovnou normu. Pro záznam se používá rozšířená latinská abeceda.

Fonologie

Samohláskové fonémy

V jazyce Dabida je 5 samohláskových fonémů :

Vylézt přední řada střední řada zadní řada
Horní i u
Průměrný E Ó
Dolní A

V dabidě nejsou žádné dvojhlásky. Samohlásky jsou vždy slabičné a nepodléhají redukci.

Hlasový systém dabid se vyznačuje různými projevy synharmonismu.

Souhláskové fonémy

labiální labiodentální Frontlingvní Středojazyčný zpět lingvální
explozivní p,b t, d kg
afrikátů tʃ, dʒ
Implozivní ɓ E
nosní m n ɲ ŋ
Postranní l
Chvění r
frikativy ß F v s, ʃ, z h, ɣ
Polosamohlásky

Ve skladbě slova zaujímají souhlásky počáteční a mediální pozici, ale nikdy koncovou, protože obligátní fonologická charakteristika slova dabida je výsledkem samohlásky. Souhláskové komplexy SS v jazyce Dabida jsou poměrně běžné, jsou implementovány takto:

Splynutí tří souhlásek CCC se v dabidě realizuje ve formě souhláskové skupiny: homoorganická neslabikotvorná nosová + stop b, d, g, j + polosamohláska w.

Slabika

Nejcharakterističtější typ slabiky pro dabid je otevřený. Je reprezentován fonematickými kombinacemi:

V jazyce jsou také povoleny:

Kvantitativně jednoznačně převažuje komplex CV. Slabiky CCCV, na rozdíl od slabik CV a CCV, které mohou ve slově zaujímat jakoukoli pozici, nemohou slovo začínat.

Slovo

Typickým znakem slova v dabidě jsou víceslabičné znaky. Existuje o něco více než tucet jednoslabičných slov a téměř všechna jsou pomocná.

Accent

Prozodický systém dabida nebyl studován, nicméně podle M. Gasriho je dabida tónovým jazykem, ve kterém se rozlišují alespoň dva fonologicky významné tóny.

Slovní přízvuk v dabidě je kvantitativně dynamický, fixovaný na předposlední slabice. Ve víceslabičných slovech existuje další přízvuk.

Typologické charakteristiky

Typ (stupeň volnosti) vyjádření gramatických významů

Podle typu vyjádření gramatických významů by měla být dabida připisována syntetickým jazykům: hranice mezi slovy je jasně vysledována, gramatické významy jsou ve slově vyjádřeny pomocí přípon. Osobní zájmena v nepřítomnosti důrazu obvykle nepůsobí jako předmět nebo předmět, ale vyjadřují se pouze pomocí předmětového a předmětového slovesného indikátoru, resp.

Aktuální aktuální:

nde-ɗi-ße-lol-α

negativní-1mn-aktuální-vyhledávací-nedokonalost.

"Nehledáme."

Budoucí čas:

Ø-nyumbα nde-i-chα-αk-α

IX třída - dům negativ - IX třída předmět - všední den - hoří - imperf.

"Dům nevzplane."

Existuje však také tendence k analytickému vyjadřování kauzativu, který lze reprezentovat spojením slovesa -ɓony-α 'to do' v libovolné konečné formě s významným slovesem ve formě žádoucí-impelativa:

mαo (< mαmα wαpo) u-kα-ßi-ɓony-α ß-αna ßi-je

Ikl.-matka Ikl.předmět.-minulý.čas-IIkl.předmět.-do-imperf. II třída-dítě II třída-je-výkonná.

"Matka nutila děti jíst."

Povaha hranice mezi morfémy

Jazyk dabida by měl být klasifikován jako aglutinační jazyk podle povahy hranic mezi morfémy. Zvláštní pozornost jsou věnovány odvozeným tvarům sloves, která se tvoří pomocí derivačních sufixálních formativů.

kešo ni-chα-ch-α kwαko

zítra 1 hodina-všední den-přijít-imperf. tobě

"Zítra k tobě přijdu."

n-golo i-kα-m-ɓαr-ik-α

IX class-heart IX class předmět-minulý čas-I class object-break-quasi/pass-imperf.

"Zlomilo mu srdce."

Typ označení

Označení ve jmenné frázi

Vlastnické vztahy v dabida jsou přenášeny referenční částicí -α, která zaujímá střední pozici v produktivním analytickém modelu N1 + -α + N2, kde N1 je kvalita nebo předmět vlastnictví a N2 je vlastník a -α je konzistentní ve třídě s N1:

ßα-ndu ß-α Keňa

třída II-osoba třída II ref.-ref částice Keňa

"Keňští lidé."

m-ghongo ghw-α mu-ndu

III třída-zpět III třída ref.-ref.částice II třída-osoba

"Člověk je zpět."

Lze tedy předpokládat, že v jazyce dabida existuje závislé označení v přivlastňovacím substantivu.

Označení v predikaci

V dabida je označení vrcholu prezentováno v predikaci a v každém predikátu je jistě označení předmětu ve formě indikátoru třídy předmětu. Například ve větě mɗißi ukαßusα ndαnα morfém u-slovesa u-kα-ßusα (dosl. "I kl. předmět - minulý čas - vzít - imperf.") označuje předmět vyjádřený podstatným jménem třídy I. Označení indikátoru objektivního slovesa je u neutrálního slovosledu nepovinné:

m-ghosi wα -ßiα- i -kαɓα m-buri

Ikl.-starec Ikl.předmět-aktuální doba-IXkl.objekt.-tlouct IXkl.-koz.

"Starý muž bije kozu."

m-ghosi wα -ßiα-sikira lu-mbo

'Ikl.-starec Ikl.předmět.-aktuální čas-poslechnout XIkl.-píseň'

Typ kódování role

V jazyce dabida se kódování rolí projevuje v zájmenných a souhláskových ukazatelích ve slovesu.

Základní slovosled

Jednoduchým úplným větám v Dabidě dominuje slovosled SVO:

m-ɗißi u-kα-ßus-α n-dαna

Ikl.-lovec Ikl.předmět.-minulý čas-vzít-imperf. IX třída - luk

"Lovec vzal luk."

Predikativní syntagma SV je požadované minimum:

mw-αna wα-ßiα-j-α

Ikl.-dítě Ikl.předmět-aktuální čas-je-nedostupný.

"Dítě jí."

Také ve větě je možné pořadí OSV, které umožňuje důrazné zvýraznění objektu.

Morfologické znaky

Kategorie pojmenované třídy

Nejvýraznějším typologickým rysem jazyka dabida, stejně jako jakéhokoli bantuského jazyka, je přítomnost systému tříd podstatných jmen. Třída podstatného jména je v bantuských jazycích považována za hlavní klasifikační kategorii podstatného jména, která se realizuje ve skupině podstatných jmen. Každá odpovídající nominální třída odpovídá odpovídajícímu paradigmatu jako množině všech prvků, které zajišťují shodu.

Existuje 15 tříd konkordance v jazyce Dabida :

číslo třídy Příklad podstatného jména Překlad
I třída: ṃ-ndu "člověče, člověče"
Ia podtřída: Ø-αɓα 'otec'
třída II: ßα-ndu 'lidé, muži'
IIa podtřída: Ø-αɓα 'otcové'
III třída: ṃ-ɗi 'dřevo'
IV třída: mi-ɗi 'stromy'
V třída: i-ßαßα 'křídlo'
VI třída: mα-ßαßα křídla'
VII třída: ki-furute 'motýl'
Třída VIII: vi furute 'motýli'
IX třída: m-beßα 'krysa'
X třída: m-beßα 'krysy'
XI třída: lu-mu 'pochodeň'
XII třída: kα-kiɗasi 'malý košík'
XIII třída: eu-kiasi "malé košíky"
XIV třída: ku-shomα 'čtení'
XIV a podtřída: ku-ghu 'noha'
XV třída: α-ndu 'místo, místa'

Kvantitativní opozice "singularita - pluralita" v jazyce dabida se projevuje pouze v rámci třídního systému, tj. podstatné jméno nelze změnit v počtu, aniž by se současně neměnilo ve třídě, protože v bantuském jazyce je číslo jedním z gramatických významů nominálního jména. předpona.

Ukazovací zájmena

Charakteristickým rysem ukazovacích zájmen v Dabida je přítomnost tří stupňů deixis.

Deixis kroky Atributivní ukazovací zájmena Predikativní ukazovací zájmena
toto, tyto tento/tyto jsou poblíž
II (e) uvedené, tyto / uvedené over/here (e) that one blízký, over there/thes/the around
III že tamty to/ti daleko

Odvozovací tvary sloves

Pro charakteristiku slovesa dabida hraje podstatnou roli jemu vlastní systém slovotvorných sufixálních formativů, které slouží jako prostředek k vyjádření různých derivačních kategorií ve slovesu. Odvozovací přípony se ke slovesnému kořenu připojují aglutinací. Jako součást odvozeného kmene kořen nepodléhá fonetickým změnám. Výjimkou je alternace k//s, typická pro bantuské jazyky, která se vyskytuje před předním i kauzativní přípony: -ßu k -α - -ßu s - ir -α , 'wake up' - 'wake up'.

Aplikační (direktivní) tvar slovesa

Aplikační sufix je v dabidě realizován ve formě tří alomorfů -i-/-e-, -ir-/-er-, -ri-/-re- , z nichž každá je reprezentována dvěma variantami, synharmonickými k vokalismu konkrétního kořene. Zvláštní význam přihlášky je směr působení:

  • -ßeser-α - -ßeser- e -α , 'čekat' - 'čekat na někoho';
  • -ɓok-α - -ɓok- e -α , 'štěkat' - 'štěkat na někoho'.
Kauzativní tvar slovesa

Příčinná přípona je ve slovesu zastoupena alomorfy -r-, -ir-/-er-, -osh, -ish/-esh, -is/-es . Hlavním obsahem kauzativního slovesa je přimět nebo donutit někoho k provedení akce naznačené původním slovesem:

  • -ßαb-α - -ßαß- ir -α , 'nemocný' - 'bolest';
  • -om-α - -om- esh -α , 'sušit' - 'sušit'.
Kvazipasivní (statický) tvar slovesa

Přípona je reprezentována alomorfy -k-, -ik-/-ek- . Kvazipasivní slovesa:

  1. pojmenujte akci provedenou v samotném předmětu; označují změnu fyzického nebo duševního stavu subjektu;
  2. vyjadřují možnost (v případě negace - nemožnost) děje zvaného původní sloveso.

Příklady sloves:

  • -ghulu-α - -ghulu- k -α , 'změnit' - 'změnit';
  • -mαny-α - -mαny- ik -α , 'vědět' - 'být známý, být rozpoznatelný'.
Reciproční tvar slovesa

Reciproční přípona -αn- vyjadřuje význam akce provedené dvěma nebo více subjekty ve vzájemném vztahu:

  • -ɓwαgh-α - -ɓwαgh- an -α , 'zabít' - 'zabíjet se navzájem';
  • -rαsh-α - -rαsh- αn -α , 'nadávat' - 'hádat se, nadávat'.
Asociativní tvar slovesa

Slovesný kmen obsahující asociativní příponu -αny- popisuje společnou akci dvou nebo více subjektů, označuje jejich účast na společné akci:

  • -ɗeɗ-α - -ɗeɗ- αny -α , 'mluvit' - 'mluvit';
  • -kαi-α - -kαi- αny -α , 'žít' - 'žít společně'.
Opačný tvar slovesa

Opačná přípona je -u- . Označuje děj opačný k tomu vyjádřenému původním slovesem:

  • -el-α - -el- u -α , 'zesvětlit' - 'ztmavit';
  • -rw-α - -r- u -α , 'nasadit' - 'vzlétnout';
Reduplikace

Reduplikace je další způsob tvoření motivovaných sloves. Díky zdvojení získává sloveso význam mnohosti, intenzity:

  • -lil-α 'plakat' > -lil-α-lil-α 'nekontrolovaně plakat';
  • -mαr-α 'putovat, kroužit' > -mαr-α-mαr-α 'slídit'.

Literatura

  • Ryabova I.S. Jazyk Dabid. M.: Editorial URSS, 2000. - 192 s. ISBN 5-8360-0155-3

Odkazy