Dan | |
---|---|
znovuosídlení | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Dan (možnosti jména: dan (se jménem dà̰), yakuba (se jménem yàòbâ), gio (se jménem gíò); francouzsky yacouba , francouzsky dan ; anglicky dan , anglicky gio , německy Dan , německy Gio ; jiná jména: dyo , ngere , ge , gema ) jsou lidé žijící v západní Africe . Jazyk tohoto lidu (Dan) patří do nigersko-kordofanské rodiny ( skupina Mande ).
Danským jazykem mluví podle různých zdrojů od 660 tisíc do 1,2 milionu lidí. Většina žije v Pobřeží slonoviny . Yakuba kompaktně žije na západě Pobřeží slonoviny - v regionu Montagne (departementy Danane, Man a západní část Biancum). Gio žijí v severní Libérii ( Nimba County ). Dan Klas, izolovaní od zbytku Danů, žijí v oblasti Bafing (departementy Uaninu a Tuba). Malý počet danů se nachází v Guineji , poblíž hranice s Pobřežím slonoviny. Občanské války v Libérii ( 1989-2003 ) a Pobřeží slonoviny ( 2002-2007 ) vedly k migraci do velkých měst těchto zemí a do Guineje .
Danové jsou historicky spjati s Mano a Guro a byli dlouho v úzkém kontaktu s národy Kpelle a Kru (Wobe, Gere ) a od 18. století také s lidmi Gyula . Někdy jsou za dan považováni lidé, kteří mají jazyk a kulturu blízko k tur. Od druhé poloviny 20. století začali Dánové přijímat křesťanství (především protestantismus ) a v menší míře islám . Většina Danů přitom stále zůstává věrná víře svých předků ( animismus , fetišismus , kulty masek, magie ).
Dan jazyk je součástí jižní podskupiny východní skupiny rodiny Mande. Nejblíže k němu jsou mano a tura; Guu je přechodný dialekt mezi Dan a Tura. Psaní podle latinské abecedy. Pravopis gio je založen na mezinárodní fonetické abecedě .
Ve skutečnosti je dánština „makrojazyk“, takže jen v Pobřeží slonoviny existuje až 40 dialektů. Rozdíly mezi dialekty jsou často tak velké, že vzájemné porozumění mezi geograficky vzdálenými skupinami Dan je obtížné nebo dokonce nemožné. Vznikají tři jazykové normy: liberijština; Western Yakub, založený na Dan-Blo dialektu; východní yakub, založený na dialektu dan-gueta. K tomuto seznamu někteří badatelé přidávají dialekt Dan-Kla. To je usnadněno rozhodnutím přijatým v 60. letech 20. století vyvinout dvě literární normy – západní, založenou na dialektu dan-blo, a východní, založenou na dialektu dan-gueta. Severní dialekty nemají spisovnou normu. V Libérii se tvoří místní literární norma.
Studiem dánštiny se zabývali především protestantští misionáři. Bohužel tuto práci značně zbrzdily občanské války v Libérii a na Pobřeží slonoviny. Margrit Bolli a Eva Flick, misionářky pracující na Letním lingvistickém institutu (SIL), významně přispěly ke studiu danských dialektů Pobřeží slonoviny. Od roku 2001 začali členové ruské lingvistické expedice studovat dialekty jazyka Dan z Pobřeží slonoviny. V prosinci 2008 vyšly dva slovníky slonovinského danu, východní a západní, za účasti petrohradských lingvistů V. F. Vydrina a A. V. Ermana.
Vývoj pravopisu dan začal koncem 60. let 20. století. V roce 1974 byl schválen pravopis pro západní Dan a o něco později pro východní Dan. První verze abeced používala standardní latinku bez dalších znaků, ale s diakritikou (např. e pro /ɛ/, O pro /ɔ/). Tóny byly označeny interpunkčními znaménky podle následujícího schématu [1] :
Tón | vysoký | průměrný | krátký | klesající | vysoko klesající |
střední klesající |
nízko klesající |
středně nízká |
středně nízké klesání |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
životopis | ŽIVOTOPIS | životopis | .ŽIVOTOPIS | -ŽIVOTOPIS | ŽIVOTOPIS- | ŽIVOTOPIS- | |||
CVV | ʹCVV | CVV | .CVV | -CVV | ʹCVV- | CVV- | .CVV- | .CVVʹ | .CVVʹ- |
V roce 1982 se změnil systém označení samohlásek v jazycích Dan (systém označení tónů zůstal stejný s malými změnami), abecedy nabyly následující podoby.
Dan alphabet (západní dialekt, verze z roku 1982, Pobřeží slonoviny) [2] | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
A | Aɔ | B | bh | D | Dh | E | Ɛ | E | Ɛa | F | G | GB | gw | já | K | Kp | kw | L | M | N | Ng | Ó | Ɔ | Ó | P | R | S | T | U | Ü | PROTI | W | Y | Z |
A | aɔ | b | bh | d | dh | E | ɛ | l | ɛa | F | G | gb | gw | i | k | kp | kw | l | m | n | ng | Ó | ɔ | Ó | p | r | s | t | u | u | proti | w | y | z |
Dan abeceda (východní dialekt, verze 1982, Pobřeží slonoviny) [3] | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
A | Aɔ | B | bh | D | Dh | E | Ɛ | E | Ɛa | F | G | GB | gw | H | já | já | K | Kp | kw | L | M | N | Ó | Ɔ | Ó | P | R | S | T | U | Ü | Ʋ | Ʋ̈ | PROTI | W | Y | Z |
A | aɔ | b | bh | d | dh | E | ɛ | l | ɛa | F | G | gb | gw | h | i | ɩ | k | kp | kw | l | m | n | Ó | ɔ | Ó | p | r | s | t | u | u | ʋ | ʋ̈ | proti | w | y | z |
V roce 2014 byl vyvinut a od roku 2018 zaveden nový pravopis pro východní dan (od roku 2019 se vyvíjí nový pravopis pro západní dan).
Dan abeceda (východní dialekt, verze 2014, Pobřeží slonoviny) [1] [4] | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
A | Æ | Ʌ | B | D | E | Ɛ | F | já | G | H | K | L | M | N | Ŋ | Ó | Ɔ | ɤ | Œ | P | S | T | U | Ɯ | PROTI | W | Y | Z | |||||||||
A | æ | ' | b | d | E | ɛ | F | i | G | h | k | l | m | n | ŋ | Ó | ɔ | ɤ | - | p | s | t | u | ɯ | proti | w | y | z |
Tóny jsou označeny umístěním diakritiky přes samohlásky nebo nosní souhlásky: ultra-vysoký tón - ̋, vysoký - a, střední - a, nízký - a, ultra-nízký - ȁ, vysoký spád - A. Používání digrafů bh, dh, gb gw, kp, kw, stejně jako označení nasalizace přidáním písmene n za samohlásku, bylo zachováno podle pravidel pravopisu z roku 1982.
V Libérii, Gyo dialekt používá svou vlastní verzi abecedy:
Dan abeceda (gio, Libérie) [5] | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
A | B | Ɓ | D | Ɗ | E | Ɛ | F | G | GB | H | já | K | Kp | kw | L | M | N | Nw | Ny | Ŋ | Ó | Ɔ | Ə | Ɵ | P | R | S | T | U | Ɥ | PROTI | W | X | Y | Z | ||
A | b | ɓ | d | E | E | ɛ | F | G | gb | h | i | k | kp | kw | l | m | n | nw | ny | ŋ | Ó | ɔ | ə | ɵ | p | r | s | t | u | ɥ | proti | w | X | y | z |
Tóny jsou označeny diakritikou.
Danský jazyk nemá v zemích pobytu těchto lidí žádný oficiální status. Národní rozhlas a televize Pobřeží slonoviny vysílá každý týden 15minutové vysílání v dánských jazycích. Dříve, před vypuknutím občanské války, vysílalo katolické „Rádio Osmnáct hor“ v Man v jazycích Dan. Na začátku roku 2005 se v Abidjanu začaly objevovat měsíční dan-blo a dan-gueta . Kromě toho se v protestantském uctívání používají jazyky Dan. Křesťanská literatura a folklórní texty jsou vydávány v dan-blo a dan-gueta. V roce 2005 vyšla v dan-guetě zatím jediné beletristické dílo v jazyce Dan, sbírka multižánrových povídek Kese Monyan „Zlo se neodpovídá zlem“.
Křesťanští, převážně protestantští misionáři pořádají kurzy gramotnosti vyučované v danských jazycích. Připraveny jsou primery pro dan-blo a dan-gueta, manuály pro učitele. V letech 2001-2002 se na Pobřeží slonoviny připravovali na zavedení výuky v dánštině ve škole, ale tyto plány zhatilo vypuknutí války. Vydání prvních slovníků Dan pro Pobřeží slonoviny v roce 2008 bylo významnou událostí. V lednu 2009 se v Abidžanu uskutečnila prezentace slovníků, které se zúčastnili významní politici země.
O stavu věcí v Libérii je kvůli mnohaleté občanské válce v této zemi velmi málo informací.
Dne 10. května 2007 se v Abidjanu konala prezentace knihy Luami Ge Sosten "Dan z Pobřeží slonoviny: kdo jsi, odkud jsi?" . Hlavní tezí knihy je, že lid Dan je potomkem biblického Dana , syna patriarchy Jákoba . Tomu podle badatele nasvědčuje podobnost některých zvyků Dánů se zvyky Židů . Také druhé jméno západoafrického lidu - yakuba [6] podle autora naznačuje původ kmene z Jacoba .
![]() | |
---|---|
V bibliografických katalozích |