| Den kobylek | |
|---|---|
| Den kobylky | |
| Autor | Nathanael West |
| Žánr | román |
| Původní jazyk | Angličtina |
| Originál publikován | 1939 |
| Vydavatel | náhodný dům |
| Stránky | 238 |
| ISBN | 978-0-451-52348-8 |
Den kobylky je román amerického spisovatele Nathanaela Westa napsaný v Hollywoodu během Velké hospodářské krize . Hlavním tématem románu je odcizení a zoufalství v tehdejší americké společnosti.
V roce 1998 zařadila Modern Library Day of the Locust #73 na svém seznamu 100 nejlepších anglicky psaných románů 20. století. Časopis Time zařadil román do svého seznamu 100 nejlepších anglických románů od roku 1923 do roku 2005 [1] a kritik Harold Bloom jej zařadil do seznamu kanonických děl v literatuře The Western Canon .
Kniha je o mladém muži jménem Tod Hackett, který se považuje za umělce, ale pracuje v Hollywoodu jako kostýmní návrhář a dekoratér. Zamiluje se do Fay Griner, filmové aspirantky, která žije poblíž Todda. Stýká se s mnoha lidmi, kteří pracují v oblasti Hollywoodu – včetně kovboje, který žije v kopcích nad studiem a pracuje jako pomocný herec v kovbojských filmech, Mexičana, který organizuje kohoutí zápasy, a Homera Simpsona, osamělého a průměrného obchodníka, který se také snaží dosáhnout Fay. Román končí scénou masových rvaček a davových nepokojů na premiéře dalšího filmu.
Původní název románu je The Cheated . Konečný název díla je pravděpodobně narážkou na určité odkazy na kobylky v Bibli. Slavný literární odkaz na kobylky se nachází v knize Exodus , ve které Bůh posílá kobylky egyptskému faraonovi jako odplatu za to, že odmítl osvobodit zotročené Židy. Miliony kobylek zaplňují úrodné oblasti Egypta a ničí zásoby potravin. Kobylky, které jsou „obdarovány k mučení lidí“, se v rámci Božího soudu objevují také v Novém zákoně, v symbolické a apokalyptické knize Zjevení [3] .
James F. Light navrhl, že Westovo použití davového násilí v rozuzlení románu bylo výrazem Westova znepokojení nad vzestupem fašismu na Západě. Light také naznačuje, že West sám byl Žid [4] .
Všechny postavy jsou vyděděnci, kteří přišli do Hollywoodu hledat splnění nějakého snu nebo touhy. Na důležitost otázky touhy ve Westově díle poprvé upozornil básník Auden , který prohlásil, že Westovy romány jsou v podstatě „podobenstvím o pekelném království, jehož vládce není ani tak Otcem lží jako Otcem tužeb“ [ 5] . V tomto ohledu, jak naznačuje Light, West odhaluje prázdnotu mnoha „nadějných příběhů, které se vloudily do moderní americké kultury“ [6] .
Někteří kritici nazývají Westův román radikální výzvou modernismu v literatuře. Modernisté se vyhýbají masové kultuře; West ji zobrazuje a činí z ní nedílnou součást románu [7] .
Westovo použití groteskních obrazů a situací navíc definuje tento román jako satirický. Jeho brutální kritika života v Hollywoodu a mentality mas líčí Ameriku jako nemocnou marnivostí a násilím. Nálada románu není jen melancholická, jako například F. S. Fitzgerald ve Velkém Gatsbym , ale téměř beznadějná.
Postavy románu jsou z velké části záměrně prázdné a stereotypní a „...pocházejí z dobových béčkových filmů...“ (R.C. Simon) [8] . Podle Lighta jde o „groteskní“ stereotypy [9] . Protagonista románu, Tod Hackett (jehož křestní jméno je pravděpodobně odvozeno z německého „Tod“, což znamená smrt), a jehož příjmení odkazuje k běžnému přídomku pro hollywoodské scenáristy a umělce, který se pak pejorativně označoval jako „hackeři“, doslova „ najatý kůň, kobylka “) sní o slávě jako umělec. V první kapitole románu je hrdina popsán takto: „Ano, navzdory svému vzhledu byl Tod ve skutečnosti velmi složitý mladý muž s celou řadou tváří, jedna v druhé, jako čínské krabice . A Burning of Los Angeles, obraz, který se chystal namalovat, rozhodně dokázal, že má talent.“
V průběhu románu West představuje několik postav, z nichž každá zapadá do určitého hollywoodského stereotypu té doby. Harry Griner, stárnoucí estrádní herec jeho dcera Faye, dívka, která sní o slávě a penězích a stala se prostitutkou; Claude Esty, úspěšný hollywoodský scenárista; Homer Simpson, beznadějně nemotorný a téměř bez života muž na ulici, jehož příjmení lze přeložit jako „obyčejný člověk, prosťáček“; Abe Kuzich, trpaslík a malý gangster; kovboj Earl Shoop; Miguel, Shupův mexický „kolega“; Ador Loomis, zázračný herec a matka Loomise, která chce ze svého syna udělat hvězdu obrazovky.