Chvalozpěv (Kurilas)

Metropolitní Evlogii
řecký Ευλόγιος Κουρίλας
Metropolita Korchinsky, Pogradetsky, Koloniysky, Devolsky a Voskopoysky
11. dubna 1937 - 1939
Kostel Albánská pravoslavná církev
Předchůdce Christopher (Kisi)
Nástupce Philotheus (Duni)
Narození 1880 [1] [2] [3]
Smrt 21. dubna 1961( 1961-04-21 )
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Митрополи́т Евло́гий ( греч. Μητροπολίτης Ευλόγιος , алб .  Mitropolit Evllogji , в миру Или́ас Курила́с , греч. Ηλίας Κουριλάς [4] или по албански Курила , алб . Kurilla  [5] , по афонскому обычаю по месту пострига принял фамилию Лаврио́тис , греч. Λαυριώτης [6] ; 1880, Zichishta , Osmanská říše  - 21. dubna 1961 , vesnice Stratoniki , pan Chalkidiki ) - biskup albánské pravoslavné církve , metropolita Korchinsky, Pogradetsky, Koloniysky, Devolsky a Voskopoysky mezi lety 19397 a 19397. Profesor filozofie a historie a také spisovatel náboženských, historických a filozofických děl.

Životopis

Narozen ve vesnici Ziçisht [7] [8] [9] v diecézi Devol Kazy Korca Osmanské říše v roce 1880. Obec se nyní nachází na území Albánie, 10 km od řeckých hranic. Byl vlašského původu z Moschopolis (nyní Voskopoi ). [10] [11] [12] [13] . Podle samotného Eulogyho sahají kořeny jeho rodu do vesnice v pohoří Gorila, kterou jeho předci opustili na začátku 19. století a usadili se v oblasti Korchi, kde založili vesnici Kurila [14] .

Již od mládí projevoval Eulogius touhu stát se mnichem v mnišské komunitě na Svaté Hoře . V mladém věku byl tonsurován mnichem v klášteře Philotheus a později se stal mnichem v klášteře Velká lávra .

Evlogey absolvoval Athoskou akademii v roce 1901 a pokračoval ve studiu na Velké škole národa v Konstantinopoli, poté získal diplom z teologie na univerzitě v Aténách [8] [15] .

Poté pokračoval ve studiu na Filosofické fakultě univerzity v Athénách , kde získal titul magistra filozofie a doktora humanitních studií [16] . Pokračoval ve studiu v Německu [8]

Eulogius Kurilas se zúčastnil boje o Makedonii [17]

V roce 1908, když cestoval po Makedonii, rozšířil řecké revoluční aktivity do diecéze Korça. V roce 1910 byl vyslán řeckým makedonským výborem do Egypta , aby vybral finanční prostředky [18] .

Během balkánských válek vedl oddíl 100 bojovníků, mezi nimiž bylo mnoho kněží, kteří bojovali spolu s řeckou armádou v oblasti Chalkidiki [8].

V letech 1915 až 1923 působil jako učitel na gymnáziu v Aténách.

V letech 1930 až 1931 s titulem protoepistatis opět sloužil na hoře Athos, kde se podílel na obnovení činnosti athoské akademie.

V letech 1935 až 1937 vyučoval na Filosofické fakultě Aristotelské univerzity v makedonském hlavním městě Soluni .

V albánské pravoslavné církvi

Po dohodě s albánskými úřady vybral synod Konstantinopolského patriarchátu několik vzdělaných a schopných kněží, aby je poslal do Albánské pravoslavné církve , které byla udělena kanonická autokefalie. Panteleimon Kotokos byl zvolen do nenahrazené Argyrokastra vidět , a  Evlogii Kurilas byl volen do Korcha vidět [19] [20] .

2. dubna 1937 byl metropolita Meletius (Lukakis) z Christopolu vysvěcen na jáhna a 3. dubna na kněze . Dne 11. dubna 1937 byl v patriarchálním kostele sv. Jiří na Phanaru vysvěcen na biskupa v Korčinu. Svěcení provedli: metropolita Meletios z Christopolis (Lukakis) , metropolita Dorotheos z Laodiceje (Georgiadis) a metropolita Heřman z Enského (Garofalidis) [21] .

Se začátkem italské okupace Albánie v roce 1939 byl sesazen ze svého křesla. Následovala italská invaze do Řecka v roce 1940, vítězství řecké armády nad Italy, které přeneslo nepřátelství na území Albánie. Korca byla osvobozena řeckou armádou 22. listopadu 1940 [22] .

Nemáme informace, zda se Evlogiimu podařilo vrátit na své křeslo. Pokračující řecká vítězství donutila hitlerovské Německo v dubnu 1941 zasáhnout a přijít na pomoc svým italským spojencům.

V klidu

Během nástupu trojité německo-italsko-bulharské okupace Řecka byl Evlogii v Aténách. V letech 1942 až 1949 vyučoval na Filosofické fakultě univerzity v Athénách [23] .

Atény byly osvobozeny v říjnu 1944 městskými jednotkami Řecké lidové osvobozenecké armády (ELAS).

V prosinci následovaly bitvy mezi jednotkami ELAS proti britským jednotkám a jejich řeckým spojencům. V reakci na zatčení provedená Brity společnost ELAS také zatýkala osoby sympatizující s britskou nebo pravicovou politickou orientací a při odchodu z města je vzala jako rukojmí. Metropolita Evlogii byl jedním z rukojmích zajatých partyzány ELAS z Atén do Théb . Tyto události popsal ve své knize Prosincová rukojmí tragédie . [24]

Mezitím byl v Albánii v roce 1945 dosazen komunistický režim Envera Hodži . Metropolita Evlogy byl prohlášen za nepřítele státu a byl zbaven albánského občanství [11] .

Od té chvíle žil trvale v Řecku a souběžně se svými akademickými povinnostmi se stal spolu s metropolitou Argyrokastrsinsk Panteleimonem jedním z vůdců Ústředního výboru boje o Severní Epirus , který si stanovil za cíl tzv. znovusjednocení Severního Epiru s Řeckem [25] .

Zemřel 21. dubna 1961 ve vesnici Stratoniki na Chalkidiki [26]

Paměť

Biskup daroval 10 000 svazků ze své knihovny univerzitě v Giannině [8] . Magistrát Yangning po něm pojmenoval městskou ulici [27] .

Práce [28]

Eulogius Kurilas napsal značné množství knih historického, filozofického a církevního obsahu. Mezi nimi:

Osobní práce

Více vydání
  • The biographical catalog of the Metropolitans of Hercules ( βιογραφικός κατάλογογος μητροπολιτών ηράκλειας, σειρά θρακά τόμος 28ος (αθήνα], εραα8, 1958, 1958, 1958, 1958, 1958, 1958, 1958, 1958, 1958, 1958, 1958, 1958 .
  • Vinice Athos ( οι αμπελώνες του άθω: απόσπασμα από το το ance έως, φως σκότει εκδ.
  • Декабрьская трагедия заложников ( Δεκεμβριανή τραγωδία των ομήρων: Η έκτη των «επιλέκτων φάλαγξ» και η των Κρορών πορεία του θανάτου , έκδ. Α', εκδ. Ελεύθερη Σκέψις, Αθήνα 2003, σσ. 447, ISBN 960-8352-21-5 [ 33] )

Kolektivní a akademické práce

  • Ευλόγιος Κορίλας, Σωφρόνιος Ευστρατιάδης, Κατάλογος των Κωδικών της Ιεράς Σκήτης Καυσοκαλυβιών και των καλυβών αυτής , Σειρά Αγιορείτικη Βιβλιοθήκη, Τόμος Ε', εκδ. Librairie ancienne Honoré Champion, 1930, σσ. 149 [31]
  • Ιστορική βιβλιογραφία: τα φυτικά και αι συνάψεις εν Ελλάδι επιστήμαι επ' αρχής μέχρι του παρόντος ήτοι, φαρμακολογία, ιατρική, διαιτητική, αλχημεία, ερμετική, μαγεία, αστρολογία, λιθολογία, μεταλλευτική, χρωματολογία, αρωματική κ.τ.τ , Υπηρεσία Γεωργικών και Οικονομικών Μελετών, [Τόμος Α'], εκδ. εκ του Εθνικού Τυπογραφείου, Αθήναι, 1938 [31]
  • Ιστορική βιβλιογραφία (1900—1941): τα φυτικά και αι συνάψεις εν Ελλάδι επιστήμαι επ' αρχής μέχρι του παρόντος ήτοι, φαρμακολογία, ιατρική, διαιτητική, αλχημεία, ερμετική, μαγεία, αστρολογία, λιθολογία, μεταλλευτική, χρωματολογία, αρωματική κ.τ.τ , Υπηρεσία γεωργικών και οικομικών μελετών, τόμος β ': ιστοτρική βιβαλιοσστοτρική βιβαλιοφφλετών, τόμος β ': ιστοτρική βιβαλιοφφλετών, τόμος β ': ιστοτρική βιβαλιοφφλετών εκ του Εθνικού Τυπογραφείου, Αθήναι, 1941 [31] [34]

Další publikace

  • Феоклит (Полиидис) и его альбом (1731—1733) в Германии ( Θεόκλητος ο Πολυείδης και το Λεύκωμα αυτού εν Γερμανία, εξ ανεκδότου κώδικος, Ο Φιλελληνισμός των Γερμανών , Περιοδ. Θρακικά, Θρακικό Κέντρο, Αθήνα 1933, σσ. 129—199 [ 35] )
  • Bibliografie Epiru a Albánie _

Poznámky

  1. ↑ Eulogios Kourilas // Facetová aplikace předmětové terminologie
  2. ↑ Eulogios Kourilas- Lauriōtēs // opac.vatlib.it 
  3. ↑ Eulogios Kourilas // AlKindi (online katalog Dominikánského institutu orientálních studií)
  4. ↑ κοσμας κωνσταντινος ευλογιος _ _ _ ΘΕΣΣΑΛΟΝΙΚΗ 2016, strana 12
  5. ↑ Evllogji Kurilla: Rrëfimi a identititit kulturor . Získáno 29. srpna 2016. Archivováno z originálu 10. září 2016.
  6. ↑ Peyfuss, Max Demeter; Erik. Die Akademia von Moschopolis und ihre Nachwirkungen im Geistesleben Sudeuropas (Γερμανικά) // Wissenschaftspolitik im Mittel- und Osteuropa: Wissenschaftliche Gesellschaften, Akademien und Hochschulen imnenden 18. und 19. — εκδ. Hobbing, 1976. - S. 119 . — ISBN 9783921515006 .
  7. ↑ Εκδόσεις: Οι Αμπελώνες του Άθω. Archivováno 10. června 2016 na Wayback Machine Μυλοπόταμος (řecky)
  8. ↑ 1 2 3 4 5 Μαίρη Ζαγκλή-Μπόζιου. Γενικός Κατάλογος Αρχείου Archivováno 21. července 2011. . Πανεπιστήμιο Ιωαννίνων. Τμήμα Ιστορία και Αρχαιολογίας. p. 13 (řecky)
  9. ↑ Encyklopedie "Papyrus-Larousse", Athens 1964, sv. 6, článek "Eylogios Kourilas", v řečtině.
  10. ↑ Ramet, Sabrina. Nihil obstat: náboženství, politika a sociální změny ve střední a východní Evropě a Rusku  (anglicky) . - Duke University Press , 1998. - S. 208. - ISBN 0822320703 .
  11. ↑ 1 2 Fahlbusch, Erwin Bromiley, Geoffrey William. Encyklopedie křesťanství  (neopr.) . — Wm. Nakladatelství B.Eerdmans. - S. 35. - ISBN 9788889345047 . . — ""Arcibisop Panteleimon z Gjirokastëru a biskup Evlogios z Korçë (oba Řekové narození v Albánii) uprchli ze země a poslední spojení s konstantinopolským patriarchátem bylo přerušeno."
  12. ↑ Ιστοσ. Archivováno 2. února 08 Stroj
  13. ↑ Ιστοσ. Πανελλήνιας ομοσπονδίας πολιτιστικών συλλόγων βλάχων , ευλόγιος
  14. ↑ Ευλογίου Κουρίλα, Δεκεμβριανή τραγωδία των ομήρων , Αθήναι 1953, σελλλ. 165.
  15. ↑ M. Θεοδοσόπουλου, "Οι αμπελώνες του Άθω" - Οίνος και άμπελος  (nepřístupný odkaz) , Ι.στος Εφημ. Η Εποχή, [Κριτική βιβλίου Ευλογίου Κουρίλα Λαυριώτου «Οι αμπελώνες του Άθω» Έκδοση από το Ιερό Κάθισμα Αγίου Ευσταθίου Μετόχιον της Ιεράς Μονής Μεγίστης Λαύρας Μυλοπόταμος — Άγιο Όρος Σεπτέμβριος 2001], Ημ. δημ. 01/07/2005
  16. ↑ Europa World of learning online Archivováno 5. srpna 2016 na Wayback Machine . Allen & Unwin, 1950, str. 384
  17. ↑ Ιστοσ. e-Ιστορία, Ο Λάκης και ο Γιάννης Νταϊλάκης Archivováno 4. listopadu 2015 na Wayback Machine
  18. ↑ ΤΟ ΑΥΤΟΚΕΦΑΛΟΝ ΤΗΣ ΕΝ ΑΛΒΑΝΙΑ ΟΡΘΟΔΟΞΟΥ ΕΚΚΛΗΣΙ.ΑΣ Staženo 21. 5. 2016. Archivováno z originálu 24. 6. 2018.
  19. ↑ Kondis, Basil. Řekové severního Epiru a řecko-albánské vztahy: historický přehled z řeckého vydání: v. 3, 1922-1929-v. 4, 1930-1940  (anglicky) . - 1990. - S. 41.
  20. ↑ Ιστοσ. Νεοελαίας βορειοηρωτών, πολυκύμαντη ιστορική πορεία τής ορθό bigory τίλησ
  21. ↑ Επίσκοπος Κορυτσάς Ευλόγιος Κουρίλας (+ 21. 4. 1961) . Staženo 1. září 2018. Archivováno z originálu 2. září 2018.
  22. ↑ Απελευθέρωση της Κορυτσάς (22. Νοε 1940) | Θέματα Στρατιωτικής Ιστορίας . Získáno 21. 5. 2016. Archivováno z originálu 14. 10. 2016.
  23. ↑ Weitzmann Kurt. Plavba s Byzancí z Evropy do Ameriky: vzpomínky historika umění Archivováno 3. prosince 2016 na Wayback Machine . Editio Maris. 1994. ISBN 9783925801174 , str. 134.
  24. ↑ Ιστοσ. Ιστορικά θέματα, ομηρία και απαγΩvili χιλιάδων πολιτών από τον τον ι dανουάριο του 1945 archivální kopie z června 30, 2016 na zpátečce v cestách 2016 v roce 2016 v roce 2016 v roce 2016 v roce 2016 v roce 2016 v června 2016 v června 2016 v června 2016 v června. /10/10/10/10/10/10/10/10/10/10/10/10/10/10/10/10/10/10/10/10/10/10/10/10/10 /10/10/10/10/10/AM
  25. ↑ Tönes, Bernhard. Belastungsprobe für die albanisch-griechischen Beziehungen  (německy)  // Südosteuropa - Zeitschrift für Gegenwartsforschung. — Sudost-Institut München. Abteilung Gegenwartsforschung, 1983. - S. 442 .
  26. ↑ Ιστοσ. Τράπεζα ιδεών , άγιος _ _
  27. ↑ Ιστοσ. Εφημ. Archivováno 11. září 2016 na Wayback Machine , 15.02.2009
  28. ↑ Σάκης Κουρουζίδης, Το βιβλίο και η βιβλιοθήκη στον στον χρόνο Stroj archivováno 20. října σόνο at20 . října όνο εκδόσεων Ευώνυμος Οικολογική Βιβλιοθήκη, Αντιγραφή ΕισαγωγΎους Εγκόλπιο για τη φύση, το περιβάλλον, την οικολογία. Βιβλιογραφική Παρουσίαση 2 800 τίτλων“, εκδόσεις Ευώνυμος ο,ήβικος θαιλοΑογιλολογιλων 768
  29. ↑ Ιστοσ. Περιοδ. 24 Γράμματα, Βιβλιογραφία για τους Βλάχους Archivováno 5. března 2016 na Wayback Machine
  30. ↑ Ιστοσ. Πανεπιστημίου Καλιφόρνιας-Thesaurus Linguae Graecae, Nick Nicholas Archivováno 22. října 2015 na Wayback Machine 
  31. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Google Books, Ανακτήθηκε 28. 2. 2012
  32. ↑ Ιστοσ. Πανεπιστημ ! _ 
  33. ↑ Ιστοσ. Εθνικού Κέντρου Βιβλίο-Βιβλιονέτ, Ευλόγιος Κουρίλας [Αναζνήτηση σνενβνηστησησστηση σενεσησσενεσησσενεση σεεση σερηση σερίλας
  34. ↑ ιστοσ ψηφιακής βιβλιοθήκης νεοεληνικών σπουδών ανέμη, ιτορική βιβλιογραφ závěti επbackν επbackhro
  35. ↑ Ιστοσ. Ινστιτούτο Επεξεργασίας του Λόγου-Παράρτημα Θράκης-Θρακικός Ηλεκτρονικός Θησαυρός, Βιβλιογραφικά δεδεομένα: Ευλόγιος Κουρίλας Λαυριώτης Архивная копия от 11 сентября 2016 на Wayback Machine [Αποτελέσματα αναζήτησης]
  36. ↑ Ιστοσ. Ψηφιακής βιβλιοθήκης νεοεληνικών σπουδών ανέμη, βιβλιογραφία ηπείρου αι αλXT /

Odkazy

  • Ιστοσ. Ινστιτούτου Νεοελληνικών Ερευνών-Πανδέκτης, Κουρίλας Ευλόγικός [Ειικός]
  • Vasilij [(Krivoshein)], arcibiskup. Na památku metropolity Evlogy (Kurila) (1880-1961) // Bulletin ruského západoevropského patriarchálního exarchátu. M., 1961. č. 38-39 (VRZEPE). s. 164-166.
  Přejděte na položku Wikidata