| hřbitov | |
| Yemanaevsky pohřebiště | |
|---|---|
| 57°35′51″ s. sh. 48°00′53″ východní délky e. | |
| Země | Rusko |
| Kraj | Kirovská |
| První zmínka | 12. století |
| Postavení | Předmět kulturního dědictví národů Ruské federace federálního významu. Reg. č. 431740996220006 ( EGROKN ). Položka č. 4300603000 (databáze Wikigid) |
| Stát | Archeologické naleziště, částečně prozkoumáno |
Yemanaevsky pohřebiště - archeologická památka, starověké ruské pohřebiště XII - XIV století . Vyznačuje se archaismem pohřebního obřadu a zachováním pohanských zbytků . Nachází se v okrese Tuzhinsky v Kirovské oblasti .
Jemanajevské pohřebiště, vykopané N.A. Leshchinskaya, se nachází na Jemanaevském sídlišti ze 7. - 10. století ( Emanaevsky kultura ), na středním toku řeky Pizhma .
Pohřebiště Yemanaevsky se od ostatních odlišuje extrémně archaickým charakterem pohřebního ritu. Na něm se dřívější hroby (celkem 72) rozbíhají od centrální oválné plošiny v různých směrech jako vějíř a podle toho mění svou orientaci. Podobné rozmístění hrobů bylo zjištěno na některých hřbitovech v 10. - 13. století v Novgorodské oblasti a tam byly „centrem přitažlivosti“ dřívější pohanské mohyly - kopce , na jejichž vrcholcích podnikaví pravoslavní misionáři stavěli křesťanské kaple resp . kostely. Nebyly zde nalezeny žádné stopy takových struktur.
Pohřebiště odhalilo i další znaky, které, jak se zdá, nikde jinde na jiných slovanských územích nejsou známy. V 7 malých jamách byly nalezeny drobné kalcinované kůstky zpopelněných nebožtíků a tyto hroby tvoří centrální plošinu (14 × 7 m) nevyplněnou hroby, narušenou několika pozdějšími jamkami. Uprostřed tohoto místa byla nalezena díra. Podle L. D. Makarova by se zde mohl nacházet pohanský chrám s dřevěnou modlou uprostřed. U čtyř pohřbů byl zaznamenán ritus částečného zpopelnění : v západní polovině jam byly nalezeny zbytky lebky nebo horní poloviny kostry a v opačné polovině spálené kosti. Byly nalezeny i dva hroby kenotafů , tedy podmínečné pohřby lidí, kteří zemřeli někde v cizí zemi a jejichž těla nemohla být doručena do vlasti. Byly zde také pohřby dvou lebek a dvou mrtvých, ležících s nohama pokrčenýma v kolenou - pravděpodobné hroby mágů - šamanů (podobný pohřeb byl nalezen i na Nikulchinském pohřebišti ). Mezi hroby byly vyzvednuty dva zlomky bílohliněné slovanské keramiky 12. - 14. století - znak pohanského zvyku rozbíjet nádobí na hřbitově.
Pohřebiště Yemanaevsky tedy odráží období slovanské (slovansko-finské) kolonizace oblasti Vyatka, kdy dochází k přechodu od pohanských vír k pravoslaví, to znamená konec 12. - 13. století . Jedním z důvodů, proč se zde Slované objevili, je útěk pohanů severovýchodní periferie z tehdejší zesílené christianizace. „ Příběh Kazaňského království “ (polovina 17. století ) zmiňuje „ rostovský dav“ (tj. prosté členy komunity této země), „které utekly před ruským (tj. pravoslavným) křtem v bulharštině obydlí“ (tedy v zemích podléhajících Volžskému Bulharsku).
| Archeologie země Vjatka | |
|---|---|
| Starověká města (centra volost) |
|
| Osady (strážní pevnosti) |
|
| pohřebiště | |
| viz také |
|