Zoometafora v rumunštině je souhrnný název lexikálních jednotek ( slov , frází a frazeologických jednotek ) rumunského jazyka , určený k obraznému posouzení člověka přenesením vlastností zvířete na něj. V rumunštině se zoometafory používají k zalíbení člověka, stejně jako k urážce nebo nesouhlasnému srovnání se zvířetem, jehož vlastnosti způsobují negativní postoj.
Rumunská zoometafora je předmětem studia v rámci lingvistiky , filologie a lingvokulturologie románských jazyků. Některé publikace A.O. Kubašová [1] .
Stejně jako v mnoha jiných jazycích se v rumunštině často používají zoometafory k vyjádření pocitů lásky, náklonnosti a přátelského postoje k partnerovi. Nejběžnějším slovem používaným pro tento účel je rum. pui "chick, chick". Mění se tvarově více způsoby, a to: puiule, puico - vokativ bez přípony ; puișorule, puicuțo - totéž se zdrobnělou příponou ; puișorul meu - původní tvar doprovázený přivlastňovacím zájmenem atd. Slovo pui je slovníky označeno jako láskyplná adresa, používá se při odkazu na dítě (ve významu "malé, miminko", např. puiul mamei - " mé dítě") a při oslovování milovaného, drahého člověka ("miláčku, miláčku", například puiul meu drag - "můj milovaný"). Tato zoomorfní metafora, je-li použita jako adresa ( puiule ), může nést blahosklonnou konotaci bez známek výsměchu nebo výsměchu. Jsou tedy uvedeny následující skutečné příklady použití slov:
Příklady a způsoby použití zoometaforu pui jako láskyplné (a někdy i předstírané láskyplné) adresy jsou nesmírně rozmanité a jsou předmětem podrobného výzkumu [2] .
Poměrně běžné je slovo porumbiță (porumbițo, porumbița mea) „holubice“, které lze použít pro milovanou dívku, někdy i pro dceru nebo vnučku. Zoomorfismus broscoi "žába" - běžné ironické jméno pro miminko, jako např. v této frázi: Măi broscoiule, să nu mai plângi (No, synku (rozsvícená žába), přestaň plakat) - uklidňuje matku syna. Ve slovnících se uvádí slovo mânz „hříbě“, což znamená chlapec, mladý muž hravý a plný života; obvykle se používá ve srovnávacích zatáčkách. Dalším příkladem je vrăbiuță „Vrabci“: Soarele meu! Vrabiuța mea! (Moje slunce! Můj vrabčák!) - běžná láskyplná výzva matky na kojence nebo dítě od jednoho do dvou let. V apelech na starší dítě se vyskytují zoomorfismy-vokativy: iepurașule „zajíc“ a dokonce gândăcelule „chyba“ [2] .
V použití zoometafor, které se v rumunštině používají pro láskyplné účely, se objevují jména zvířat, jejichž obraz vyvolává schvalující a pozitivní hodnocení (například jména mláďat), stejně jako zdrobněliny ( vrabie "vrabec" -> vrăbiuță "vrabec"; iepure "zajíc" -> iepuraș "zajíc" atd.). Slavný rumunský lingvista Yorgu Jordan citující măgăruș (z măgar „oslík“) a purceluș (z vepřové „prase“ -> purcel „prase“) jako láskyplná apelativa, nesoucí negativní konotaci, poznamenává, že díky zdrobnělé příponě (v purc -el -uș jsou dokonce dva) tyto lexémy získávají kladné emoční hodnocení, což poněkud rozjasňuje negativitu, která je vlastní jejich hlavnímu významu [2] .
Volbu zoomorfního lexému pro láskyplnou přitažlivost provádí intuitivně rodilý mluvčí, ale za tím se zpravidla skrývá hluboká (nevědomá) sémantická shoda mezi určitými rysy zvířete a charakteristikou člověka. To je jasně vidět v použití slova mânzule „hříbě“, tento zoomorfismus vyjadřuje nezkušenost adresáta řeči v důsledku jeho mládí. Zřejmá je také významová souvislost mezi volbou zoometafory vrăbiuță „vrabci“ a charakteristikou malého dítěte, bezbranného vůči agresivnímu prostředí [2] .
Zoom metafory jsou také používány v rumunském jazyce jako negativní charakteristika osoby, včetně hrubé. V tomto případě jsou negativní vlastnosti charakteristické pro určitý druh zvířete připisovány jeho osobnosti. V tomto případě může být jméno zvířete použito buď jako kontextové synonymum při odkazu na tohoto jedince, nebo uvedeno ve srovnávacích frázích [3] .
Charakteristickým rysem rumunštiny je, že podle kritéria hlouposti se v tomto jazyce jako zoometafor používá velké množství názvů druhů domácích zvířat. Například: prost (proastă) sa o oaie / o capră / o găină / o gâscă "hloupý (hloupý) jako ovce / koza / kuře / husa" - tento výraz ukazuje možnost použití ženských zoomorfismů ve vztahu k muži, který zesiluje negativní zbarvení. Další příklad, typický pouze pro mužský rod: sa un țar / un bou / un măgar "hloupý jako koza / vůl / osel".
Dalším rysem jedinečným pro rumunský jazyk a necharakteristickým pro ostatní jazyky indoevropské rodiny je častá zmínka o vola jako invektivě. Pravděpodobně je to kvůli velké ekonomické roli tohoto druhu zvířat v Rumunsku po mnoho let. Srovnání člověka s tímto zvířetem může mít v některých případech pozitivní konotaci ve smyslu síly, vytrvalosti, ale častěji se používá k popisu duševních schopností.
Vědci také upozornili na skutečnost, že lexém măgar (osel) může kromě znaků hlouposti a tvrdohlavosti získat schopnost vyjadřovat takové vlastnosti lidské povahy, jako je hrubost, nevzdělanost a špatné vzdělání.