Izotopy neonu

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 3. ledna 2020; kontroly vyžadují 5 úprav .

Izotopy neonu jsou odrůdy atomů (a jader ) chemického prvku neonu , které mají v jádře různý obsah neutronů . Existují tři stabilní neonové nuklidy : 20 Ne ( množství izotopů 90,48 %), 21 Ne (0,27 %) a 22 Ne (9,25 %) . Všude převládá světlo 20 Ne.

V mnoha alfa-aktivních minerálech je relativní obsah těžkého 21Ne a 22Ne desítky a stokrát větší než jejich obsah ve vzduchu. To je způsobeno skutečností, že hlavními mechanismy pro tvorbu těchto izotopů jsou jaderné reakce, ke kterým dochází při bombardování jader hliníku , sodíku , hořčíku a křemíku produkty rozpadu jader těžkých prvků. K podobným reakcím navíc dochází v zemské kůře a atmosféře pod vlivem kosmického záření. Takže například při bombardování nuklidů hořčíku 24 Mg a 25 Mg neutrony se získají neonové nuklidy 21 Ne a 22 Ne, resp. :

Zaznamenána byla i řada neproduktivních jaderných reakcí [2] , při kterých vzniká 21 Ne a 22 Ne - jde o záchyt částic alfa jádry těžkého kyslíku 18 O a fluoru 19 F:

Zdroj světelného nuklidu 20 Ne, který na Zemi dominuje , nebyl dosud stanoven.

Předpokládá se, že neon ve vesmíru je také převážně zastoupen světelným nuklidem 20 Ne. Mnoho 21 Ne a 22 Ne se nachází v meteoritech , ale tyto nuklidy se pravděpodobně tvoří v samotných meteoritech pod vlivem kosmického záření během jejich putování vesmírem.

Kromě tří stabilních neonových nuklidů je známo nejméně šestnáct dalších nestabilních. Nejdelší z nich je 24 Ne s poločasem rozpadu 3,38 minuty.

Tabulka izotopů neonu

Nuklidový symbol
Z ( p ) N( n ) Izotopová hmotnost [3]
( a.u.m. )
Poločas
[
4]
(T 1/2 )
Rozpadový kanál Produkt rozpadu Spin a parita
jádra [4]
Rozšíření
izotopu v přírodě
Rozsah změn v množství izotopů v přírodě
Excitační energie
patnáct
[
5]
deset 5 15,043 170±(70) (770 ± (300))⋅10 -24  s
[ 590 ± (230) keV ]
2p 13
Ó
(3/2-)
16
Ne
deset 6 16 025 751 ± (22) > 5,7⋅10 -21  s
[< 80 keV
2p čtrnáct
Ó
0+
17
Ne
deset 7 17,0 177 140 ± (4) 109,2 ± (6) ms β + p ( 94,4 ± (2,9) % ) 16
Ó
1/2-
β + α ( 3,51 ± (1) % ) 13
N
β + ( 2,1 ± (2,9) % ) 17
F
β + pα ( 0,014 ± (4) % ) 12
C
osmnáct
Ne
deset osm 18,0 057 087 ± (4) 1664,20±(47)ms β + osmnáct
F
0+
19
Ne
deset 9 19,00 188 091 ± (17) 17,2569±(19)s β + 19
F
1/2+
dvacet
Ne
deset deset 19,9 924 401 753 ± (16) stabilní 0+ 0,9048(3) [ 0,8847 , 0,9051 ]
21
Ne
deset jedenáct 20,99 384 669 ± (4) stabilní 3/2+ 0,0027±(1) [ 0,0027 , 0,0171 ]
22
Ne
deset 12 21 991 385 114 ± (19) stabilní 0+ 0,0925 ± (3) [ 0,0920 , 0,0996 ]
23
Ne
deset 13 22,99 446 691 ± (11) 37,15 ± (3) s β - 23
Na
5/2+
24
Ne
deset čtrnáct 23,9 936 106 ± (6) 3,38 ± (2) min β - 24m
Na
0+
25
Ne
deset patnáct 24 997 810 ± (30) 602 ± (8) ms β - 25
Na
1/2+
26
Ne
deset 16 26 000 516±(20) 197 ± (2) ms β − ( 99,87 ± (3) % ) 26
Na
0+
β − n ( 0,13 ± (3) % ) 25
Na
27
Ne
deset 17 27,007 570 ± (100) 30,9 ± (1,1) ms β − ( 98,0 ± (5) % ) 27
Na
(3/2+)
β − n ( 2,0 ± (5) % ) 26
Na
β − 2n? [n 1] 25
Ne
 ?
28
Ne
deset osmnáct 28,012 130±(140) 18,8 ± (2) ms β − ( 84,3 ± (1,1) % ) 28
Na
0+
β − n ( 12 ± (1) % ) 27
Na
β − 2n ( 3,7 ± (5) % ) 26
Na
29
Ne
deset 19 29 019 750 ± (160) 14,7 ± (4) ms β − ( 68,0 ± (5,1) % ) 29
Na
(3/2-)
β − n ( 28 ± (5) % ) 28
Na
β − 2n ( 4 ± (1) % ) 27
Na
třicet
Ne
deset dvacet 30 024 990 ± (270) 7,22 ± (18) ms β − ( 78,1 ± (4,6) % ) třicet
Na
0+
β − n ( 13 ± (4) % ) 29
Na
β − 2n ( 8,9 ± (2,3) % ) 28
Na
31
Ne
deset 21 31 033 470 ± (290) 3,4±(8)ms β - 31
Na
(3/2-)
β − n? [n 1] třicet
Ne
 ?
β − 2n? [n 1] 29
Ne
 ?
32
Ne
deset 22 32,039720±(540) # 3,5 ± (9) ms β - 32
Na
0+
β − n? [n 1] 31
Ne
 ?
β − 2n? [n 1] třicet
Ne
 ?
33
Ne
deset 23 33,049520±(640) # < 260 ns n? [n 1] 32
Ne
7/2−#
34
Ne
deset 24 34,056730±(550) # 2 ms # [> 1,5 µs ] β−  ? _ [n 1] 34
Na
0+
β − 2n? [n 1] 32
ne
 ?
β − n? [n 1] 33
ne
 ?
  1. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Tento rozpadový kanál byl teoreticky navržen, ale nebyl experimentálně pozorován.

Vysvětlivky k tabulce

Poznámky

  1. Finkelstein D.N. Kapitola IV. Inertní plyny na Zemi a ve vesmíru // Inertní plyny . - Ed. 2. - M. : Nauka, 1979. - S. 83. - 200 s. - ("Věda a technický pokrok"). - 19 000 výtisků.
  2. Data založená na Meng Wang , Huang WJ , Kondev FG , Audi G. , Naimi S. Hodnocení atomové hmotnosti Ame2020 (II). Tabulky, grafy a odkazy  (anglicky)  // Chinese Physics C. - 2021. - Vol. 43 , iss. 3 . - S. 030003-1-030003-512 . - doi : 10.1088/1674-1137/abddaf .
  3. 1 2 Údaje uvedené po Kondev FG , Wang M. , Huang WJ , Naimi S. , Audi G. Hodnocení jaderných vlastností Nubase2020  // Chinese Physics C  . - 2021. - Sv. 45 , iss. 3 . - S. 030001-1-030001-180 . - doi : 10.1088/1674-1137/abddae .Otevřený přístup
  4. Wamers, F.; Marganiec, J.; Aksouh, F.; Aksjutina, Yu.; Alvarez-Pol, H.; Aumann, T.; Beceiro-Novo, S.; Boretzky, K.; Borge, M. J. G.; Chartier, M.; Chatillon, A.; Chulkov, L. V.; Cortina-Gil, D.; Emling, H.; Ershova, O.; Fraile, L. M.; Fynbo, H.O.U.; Galaviz, D.; Geissel, H.; Heil, M.; Hoffmann, D. H. H.; Johansson, H. T.; Johnson, B.; Karagiannis, C.; Kiselev, O. A.; Kratz, J. V.; Kulessa, R.; Kurz, N.; Langer, C.; Lantz, M.; LeBleis, T.; Lemon, R.; Litvínov, Yu. A.; Mahata, K.; Muntz, C.; Nilsson, T.; Nociforo, C.; Nyman, G.; Ott, W.; Panin, V.; Paschalis, S.; Perea, A.; Plag, R.; Reifarth, R.; Richter, A.; Rodriguez-Tajes, C.; Rossi, D.; Riisager, K.; Savran, D.; Schrieder, G.; Simon, H.; Stroth, J.; Summerer, K.; Tengblad, O.; Weick, H.; Wimmer, C.; Žukov, M. V. (4. dubna 2014). „První pozorování nevázaného jádra 15 Ne“ (PDF) . Fyzické kontrolní dopisy . 112 (13): 132502. DOI : 10.1103/PhysRevLett.112.132502 - přes APS.