Iniciativa pro transparentnost těžebního průmyslu je celosvětovým standardem pro hospodaření se zdroji ropy, plynu a nerostných surovin. Jeho cílem je podporovat otevřenou správu a odpovědnost v odvětvích ropy, zemního plynu a nerostných surovin a řešit klíčové problémy v odvětvích ropy, zemního plynu a těžby.
Každé 3 roky se v zemích znovu prověřuje provádění iniciativy. Opatření, která předpokládá, zahrnují kontrolu nad tím, jak se uzavírají smlouvy a vydávají licence, určují se příjemci, uzavírají daňové a právní smlouvy, vyrábí se množství, vyplácená částka, kam plynou příjmy, jaký příspěvek jde do ekonomiky (včetně zaměstnanosti ). Iniciativa ovlivňuje celý řetězec od těžby zdroje až po průchod rukama vlády a dále až po konečný efekt na ekonomiku.
Iniciativu představil Tony Blair veřejnosti během Summitu Země v Johannesburgu v roce 2002 po letech debat (a lobbování ze strany občanské společnosti a společností) o otázce transparentnosti vlády při vytváření příjmů z těžby jako reakce na teorii prokletí zdrojů . Do lobbingu se zapojily neziskové organizace jako Global Witness a Publish What You Pay a ropný gigant British Petroleum .
V roce 2003 se první konference konala v Londýně. Bylo přijato 12 zásad zaměřených na zvýšení transparentnosti finančních toků v této oblasti. Ministerstvo pro mezinárodní rozvoj Spojeného království převzalo manažera iniciativy; byl spuštěn jako pilotní projekt v Nigérii , Ghaně, Ázerbájdžánu a Kyrgyzstánu .
V roce 2005 bylo na II. konferenci v Londýně přijato 6 kritérií minimálního souladu s proklamovanými principy transparentnosti a byla vytvořena mezinárodní skupina poradců, které předsedá Peter Eigen . K iniciativě se připojilo více zemí. MMF a Světová banka vyjádřily iniciativě podporu.
V roce 2006 byl v Oslu založen nezávislý sekretariát a rada zainteresovaných stran .
V roce 2011 bylo přijato 23 pravidel, která musí země hlásící se k iniciativě dodržovat, ale v roce 2013 byla nahrazena jedinou normou, revidovanou v roce 2016.
K 23. lednu 2019 byla implementace norem iniciativy ze strany přistupujících zemí hodnocena následovně:
Uspokojivý pokrok:
Výrazný pokrok:
Neuspokojivý průběh/pozastavení:
Pozastaveno kvůli politické nestabilitě:
Pozastaveno z důvodu vypršení platnosti norem:
Země, jejichž pokrok ještě nebyl vyhodnocen:
Členem byl také Ázerbájdžán, ale 10. března 2017 se odtud stáhl.