Isaac ibn al-Hadib

Isaac ibn al-Hadib , také Isaac al-Hadib [1] nebo Isaac ben Solomon ben Tzaddiq (asi 1350 - asi 1426), byl španělsko-židovský astronom a básník, který žil v Kastilii (1370) a na Sicílii (1396- 1429?) [2] .

Životopis

Syn Šalamouna ben-Caddika z židovské rodiny Alhadib [3] , jejíž představitelé prosluli v období od počátku XIV. do konce XVII. století [2] .

Žák Jehudy ben Ashera a stoupenec Samuela Carzy [2] . Autor astronomických děl "Orah Selulakh" a "Kel-Chemdakh" a poznámek k astronomickým dílům jiných autorů [1] .

Sborník

Astronomické spisy

Sestavil esej o chronologii Slunce a Měsíce „Orah Selulah“ („Vyšlapaná cesta“ nebo „Vyšlapaná cesta“), ve které vystupuje jako následovník nejuznávanějšího tuniského astronoma Ar-Rakkama . K této práci Al-Hadeeb přidal čtyři tabulky podle Al-Wattakiho a jednu podle Al-Kammada . [2]

Al-Hadeeb také napsal „אנדה כלי חמדה“ („Dopis o železných spotřebičích“), podle označení jednoho rukopisu, vlastnictví soukromé osoby, kde podrobně hovoří o nástrojích, které vynalezl na Sicílii. Podle Steinschneidera není toto dílo totožné s jeho dílem „כלי הממוצע“ ( Planimetrický přístroj). [2]

Složil dodatek k básni, kterou Moses Gandali začíná svůj komentář k židovskému překladu astronomického díla Al-Ferganiho (IX. století) [2] .

Podle Starého zákona

Napsal pojednání o teologické terminologii [2] .

Podle Buxtorfa napsal knihu „Leschon ha-zahab“ („Jazyk zlata“), pojednání o mírách váhy v Bibli [2] .

Složil také hymnus na počest Ester (autor plně odhaluje jeho jméno v akrostichu ) [2] .

Poznámky

1. ↑ 1 2 Sicílie // Židovská encyklopedie Brockhause a Efrona . - Petrohrad. , 1908-1913.
2. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Alkhadib // Židovská encyklopedie Brockhause a Efrona . - Petrohrad. , 1908-1913.
3. ↑ חאדב‎, חאדף‎, חדב‎, אחדב‎, od Žida. Kvart. Rev. , X, 530 "hrbáč"

Tematické stránky	zbMATH Otevřeno
Slovníky a encyklopedie	Židovský Brockhaus a Efron