Historický a přírodní park Shirkent

Historický a přírodní park Shirkent
taj.  Bohové tarikhiyu tabii Shirkent
IUCN kategorie - II ( národní park )
základní informace
Náměstí319 km čtverečních 
Datum založení1991 
Umístění
38°42′18″ s. sh. 68°21′45″ východní délky e.
Země
Nejbližší městoTursunzade 
TečkaHistorický a přírodní park Shirkent

Historický a přírodní park Shirkent  ( taj. Bogi tarihiyu tabii Shirkent ) je národní park Tádžikistánu , který se nachází na území distriktu Tursunzade , v povodí stejnojmenné řeky, na jižních svazích pohoří Gissar .

Historie

Historický a přírodní park Shirkent byl zorganizován 21. května 1991 rozhodnutím výkonného výboru města Tursunzade za účelem zachování genofondu jedinečné fauny a flóry, kulturních hodnot a také organizování ekologické turistiky.

Iniciativu, přípravu rozhodnutí a další kroky k zdůvodnění parku zahájil pracovník Státního výboru ochrany přírody Tádžické SSR , vedoucí VTK pro zdůvodnění prvních parků, vedoucí chrán. oblast, Buzurukov An. E. Tento park byl prvním přírodním (regionálním) v Tádžické SSR za účelem zachování genofondu jedinečné fauny a flóry, kulturních hodnot a také organizování ekologické turistiky. Projekt zdůvodnění byl vypracován za účasti předního specialisty regionálního plánování Eremenka V.F., do geologického vyprávění se zapojil geolog Novikov V.P., který byl později formálně jmenován náměstkem pro vědu Shirkentského I.P., vzhledem k jeho přání tiše opustit Tádžikistán a najít bez potíží podobnou práci v Rusku.

Fyzické a zeměpisné vlastnosti

Park Shirkent se nachází v povodí stejnojmenné řeky na jižních svazích pohoří Gissar. Má převážně přirozené hranice, ze severu je omezena hřebenem Mechetli (Kolyrga), ze západu a východu  rozvodí se sousedními řekami Obizarang a Karatag; v blízkosti obce prochází jižní hranice parku. Shirkent. V severní části parku je osada Pašmikukhna, poblíž jižní hranice jsou zříceniny Kirgizkishlak. Rozloha parku je 3000 hektarů. Přírodní podmínky údolí Shirkent jsou v mnoha ohledech typické pro jižní svahy pohoří Gissar.

Klima je sušší a chladnější než klima jiných vysokohorských oblastí. Léta jsou méně horká, zimy krutější a dlouhé a podzimní a jarní období jsou zkrácená. Průměrná roční teplota se pohybuje od 11 stupňů v teplém pásmu, v nadmořské výšce 1800 m a do 8 stupňů v nadmořské výšce 3000 m.

Průměrná roční výška sněhové pokrývky v únoru dosahuje 60-70 cm a celkový počet dní, kdy se sníh drží,  je od 100 do 130. Reliéf Shirkent Parku je značně členitý a rozdíl v absolutních výškách je od 4000-4500 m na severu až 800-1000 m na jihu .

Památník neživé přírody

Památka neživé přírody sdružuje asi 40 unikátních objektů spadajících do kategorií: geologický, hydrologický, glaciologický.

Nejvýznamnější v této sérii jsou tři místa dinosauřích stop různého stáří, s celkovým počtem otisků vyhynulých pangolinů více než 400. Mezi vzácné patří také fosilní stopy po vrtání kamennými bruskami a obří známky vlnobití, prasklin při vysychání mořského bahna a reliktů zvětrávací kůry v úsecích druhohor . V rámci Shirkentské bariéry jsou široce zastoupeny velmi zvláštní a malebné formy sochařského (zříceninového) reliéfu.

Flóra a fauna

Svět zvířat je velmi rozmanitý. Fauna Shirkentu zahrnuje asi 150 druhů obratlovců, včetně 30 druhů savců. Ze savců vynikají hlodavci , velcí i malí predátoři, včetně levharta sněžného (Uncia uncia), kuny kamenné (Martis foina), medvěda (Ursus arctos), hranostaje ( Mustela erminea) a lasice (M.nivallis). Největší druhovou diverzitu mají ptáci - 40 přisedlých a 55 stěhovavých druhů, vzácní jsou sup bělohlavý (Gyps fylvus), raroh turkestanský (Falco cherriug catsi), sokol stěhovavý (F. perefrinoides) a další druhy . Vegetace podléhá nadmořské výšce a klimatickým faktorům, v důsledku čehož je pozorována postupná změna:

Dinosauří stopy

V IPP Shirkent v pozdní juře před 160 až 140 miliony let žili na území v nivě řeky Shirkent skuteční dinosauři, jejichž stopy jsou vidět dodnes.

Shirkentasaurus

Shirkento sauropus shirkentensis
Název: obecný a specifický název z oblasti Shirkent.
Popis. Velké a středně velké tříprsté stopy dvounohého digitigrádního dinosaura. První a pátý prst jsou zmenšené a nezanechávají stopy na zemi. Chodidlo je široké, s mírně izolovanou, široce zaoblenou patou. Prsty jsou téměř rovnoběžné, jejich přední hrana má zaoblené obrysy, někdy mírně zašpičatělé. Stopy po minách nebyly pozorovány. Prostředníček mírně vyčnívá dopředu z bočních prstů nebo nevyčnívá vůbec. Boční prsty jsou špatně odděleny od oblasti paty a zdají se být delší než průměr. Osy jednotlivých stop jsou prakticky rovnoběžné s osou řetězů a odchylují se od ní nejvýše o 7-10 cm.Hloubka otisků je 3-5 cm.Rozměry vm.

Poloha: jižní svah pohoří Gissar v horním toku levého přítoku řeky Shirkent. Asi 200 stop seskupených do 3 desítek řetězů různých délek.

Harkushosaurus

Kharkushosauropus kharkushensis
Druhové a specifické jméno z oblasti Charkush .
Velké tříprsté otisky stop dvounohého digitigrádního dinosaura. 1. a 5. prst jsou zmenšeny a nezanechávají žádné stopy v přední části. Stopy jsou silně vtlačeny do skály. patní část je izolovaná a má zaoblené obrysy, otisky částečně pokrývají linii pohybu a otáčejí se v obou směrech maximálně o 5-7⁰ úhel mezi 2. a 3. prstem je delší než konfigurace 2. a 4. prstu na některých otiscích naznačuje přítomnost drápů hloubka otisků - 4-7

Jižní svah pohoří Gissar v horním toku levého přítoku řeky Shirkent, 4 kilometry východně od vesnice Kirgiz. Materiál: asi 50 stop seskupených do několika izolovaných řetězů různých délek.

Mirzosaurus

Mirzosauropus tursunzadevi
Jméno: jméno rodu a druhu na počest básníka Mirza Tursunzadeho , který se narodil o něco na východ od místa stopy ve vesnici Karatag.
Popis. Tříprsté oválné stopy velkého dvounohého dinosaura. Forma není jasná. Dráhy jsou silně vtlačeny do skály a jsou obklopeny hřebeny utlačené zeminy. Existují nejasně vyjádřené otisky 3 krátkých a širokých prstů širokého tvaru. Úhel mezi 2. a 3. prstem je 25 stupňů a mezi 3. a 4. prstem 20 stupňů. Otisk 3. prstu je mnohem širší než otisk 2. a 4. prstu. První a pátý prst se zdá být zmenšený. Nebyly tam žádné zjevné stopy po drápech. Oblast paty je velká a široká. Hloubka otisků 4-6 cm.Rozměry, m holotyp

Srovnání. Liší se od všech stop teropodního typu známého ve střední Asii patní oblastí. Tvarem a velikostí poněkud připomíná uhlí odlité ze stopy zanechané ve svrchnokřídových nalezištích Utahu v Americe. U druhého je však prostředníček jasněji definovaný a mnohem delší než postranní. Tyto stopy mají určité podobnosti se stopami z horního horizontu Mount Sataplia v západní Georgii , ale jsou větší a starší.
Poznámka: V. P. Novikov a V. V. Radililovskii přisoudili tyto stopy tetrapodním sauropodům . Žádné stopy se však nenašly. To znamená, že zvíře bylo dvounohé.
Umístění. Jižní svah pohoří Gissar, v horním toku levého přítoku řeky Shirkent, 4 km východně od Kirgizkišlaku.
Materiál. Asi 50 stop seskupených do několika izolovaných řetězců různých délek.

Regarosaurus

Regarosauropus manovi Rodové
jméno z oblasti Regar .
Popis: Středně velké tříprsté stopy dvounohého digitigrádního dinosaura, úzké prsty. Hloubka otisků 2-4 cm.Rozměry v m. Holotyp

Poloha: jižní svah pohoří Gissar v horním toku levého přítoku řeky Shirkent.
Materiál: asi 45 stop seskupených do několika řetězů různých délek.

Viz také