Kazbegi myš
| Kazbegi myš | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| vědecká klasifikace | ||||||||||
| Doména:eukaryotaKrálovství:ZvířataPodříše:EumetazoiŽádná hodnost:Oboustranně symetrickéŽádná hodnost:DeuterostomyTyp:strunatciPodtyp:ObratlovciInfratyp:čelistiSupertřída:čtyřnožciPoklad:amniotyTřída:savcůPodtřída:ŠelmyPoklad:EutheriaInfratřída:PlacentárníMagnotorder:Boreoeutheriesuperobjednávka:EuarchontogliresVelký tým:Hlodavcičeta:hlodavciPodřád:SupramyomorphaInfrasquad:myšíNadrodina:DipodoideaRodina:Mouser (Sminthidae Brandt, 1855 )Rod:myšiPohled:Kazbegi myš | ||||||||||
| Mezinárodní vědecký název | ||||||||||
| Sicista kazbegica ( Sokolov , Baskevich & Kovalskaya , 1986 ) | ||||||||||
| stav ochrany | ||||||||||
 Ohrožené druhy IUCN 3.1 Ohrožené : 20189 |
||||||||||
| ||||||||||
Kazbegi myš [1] ( lat. Sicista kazbegica ) je druh z rodu myš z čeledi myších .
Vědecká klasifikace
Druh byl poprvé popsán v roce 1986 . Zařazeno do endemické skupiny jednobarevných myší Kavkazu [2] .
Distribuce
Výběh myši Kazbegi se nachází v povodí horního toku Tereku . V Rusku se vyskytuje na vysočině Severní Osetie : v Ardonské pánvi v Tseysky , Mamisonské soutěsce , v horním toku řeky Ardon poblíž vesnic Lisri a Kalak a na ledovci Kaltver . Žije také v oblasti Kazbegi v Gruzii . 14 km severozápadně od vesnice Kobi , v soutěsce Suatisi , se vyskytuje druh terra typica [3] .
Žije od subalpínského až niválního pásu hor v nadmořské výšce 1850 až 2200 m [4] .
Vzhled
Zvíře je střední velikosti. Délka těla nepřesahuje 65 mm. Ocas je dlouhý, až 108,5 mm (délka přesahuje délku těla 1,4-1,7krát). Pánevní končetiny jsou dlouhé, tlapky do 18,7 mm (délka není menší než 27 % délky těla) [2] [5] .
Hřbetní strana je zbarvena žlutošedohnědě, bez černého podélného pruhu. Po stranách těla a tlamy je srst žlutá, pysky bělavé. Spodní strana hlavy a těla je šedobílá se žlutým povlakem. Ocas je mírně dvoubarevný. Prsty a drápy jsou bílé [5] .
Jediný druh v naddruhu kavkazské myši, u kterého je zaznamenána geografická variabilita karyotypu [2] . V karyotypu myší Kazbegi ze Severní Osetie je 40 chromozomů , u jedinců ze soutěsky Suatisi v Gruzii - 42 chromozomů. Počet ramen autozomů je 48, respektive 50 [6] .
Životní styl
Biologie druhu je špatně pochopena. Aktivita se vyskytuje hlavně v noci, i když někdy je aktivní i ve dne. O norách a úkrytech není nic známo. Neexistují ani údaje o hibernaci [4] .
Základem stravy, jak ukazují pozorování v zajetí, jsou různí bezobratlí ( brouci ), ale i rostlinná strava [2] [4] .
Reprodukce
Informace o reprodukci myši Kazbegi jsou kusé. Říje začíná až koncem května nebo začátkem června. Rozmnožují se pravděpodobně jednou ročně. Neexistují žádné informace o velikosti plodu [2] .
Poznámky
- ↑ Kompletní ilustrovaná encyklopedie. Kniha "Savci". 2 = Nová encyklopedie savců / ed. D. Macdonald . - M. : Omega, 2007. - S. 443. - 3000 výtisků. — ISBN 978-5-465-01346-8 .
- ↑ 1 2 3 4 5 M.I. Baskevič. Kazbegi myš . Wildlife Conservation Center. Datum přístupu: 18. května 2012. Archivováno z originálu 4. března 2016.
- ↑ Schönbrot a kol., 1995 , str. 86.
- ↑ 1 2 3 Schönbrot a kol., 1995 , str. 87.
- ↑ 1 2 Shenbrot a kol., 1995 , str. 82.
- ↑ Schönbrot a kol., 1995 , str. 83.
Literatura
- Shenbrot G.I., Sokolov V.E., Geptner V.G., Kovalskaya Yu.M. Jerboas. - M .: Nauka, 1995. - S. 77-82. — 576 s. — (Série „Savci Ruska a přilehlých regionů“). - ISBN 5-02-004764-3 .