Město | |||||
Klecani | |||||
---|---|---|---|---|---|
Klecany | |||||
|
|||||
50°10′35″ s. sh. 14°24′40″ palců. e. | |||||
Země | |||||
Kraj | středočeský | ||||
Plocha | Praha východ | ||||
PIU | Brandýs nad Labem Stará Boleslav | ||||
Kapitola | Ivo Kurgayets | ||||
Historie a zeměpis | |||||
První zmínka | 1316 [1] | ||||
Náměstí |
|
||||
Výška středu | 265 m | ||||
Časové pásmo | UTC+1:00 , letní UTC+2:00 | ||||
Počet obyvatel | |||||
Počet obyvatel | |||||
Digitální ID | |||||
PSČ | 250 67 | ||||
kód auta | PH | ||||
jiný | |||||
Mapa oblasti Praha-východ | |||||
klecany.cz | |||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Klecany , Klecany ( česky Klecany , dříve německy Groß Kletzan ) je město v regionu Praha-východ ve Středočeském kraji v České republice .
Nejstarší osídlení oblasti se datuje do doby bronzové .
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1316 , kdy městu vládl Mladon z Klecan.
Legenda o vzniku města praví: „Kníže Přemysl <…> roku 777 nařídil postavit v Kletšanech chrám a tvrz. Tuto pevnost a pozemky kolem ní dal svému věrnému chromému služebníku. ( česky. klecavý - lame) (Liber Memorabilium) [4] .
Záznamy také říkají, že „ves byla přejmenována německým způsobem na Gross-Kletzan ( německy: Groß Kletzan ), aby se odlišila od okolních oblastí jiné vesnice se stejným názvem, která se nachází jihozápadně, pod kopcem, přímo u Řeka Vltava » Později se dolním Klecanům začalo říkat malé Klecany ( česky Klecánky ) a původní název se vrátil Klecanům.
V roce 1507 , kdy město patřilo panu Zygmundu Hromadovi z Boršic ( česky pan Zikmund Hromada z Boršic , jeho postavení povýšil král Vladislav II .. Král udělil městu právo pořádat týdenní aukce ve středu na náměstí). Jako jarmark na den svatého apoštola Jakuba, který mohl trvat osm dní.
Postavení města zůstalo Klecanům i v roce 1669, jak dokládá písemný pramen ( 1629 ), v němž jsou obyvatelé Klecan nazýváni měšťany. [čtyři]
Kdy a proč ztratily Kletsany statut města, není známo. Nejspíše se tak stalo po třicetileté válce , během níž bylo město částečně zničeno a těžce poškozeno požáry.
V roce 1628 připadly Klecany hraběnce Anně Fürstenbergové, rozené Lobkowitzové , která město zdědila po Alžbětě Lobkowské, rovněž rozené Lobkowitzové.
Později se Klecany staly majetkem pražské vrchnosti. V seznamu majitelů se můžete setkat se zástupci šlechtických rodů: Trauttmansdorff, Šternberk a Klam-Gallas.
V roce 1803 Jan Voborzhil koupil panství Klecan od hraběte Christiana Filipa Clam-Gallase. Voborzhily se usadil v Kletšanech a žil zde až do roku 1847 , kdy Jan prodal panství panu Antonínu Ballovi.
Posledními majiteli panství a zámku Klecanů byli Beniové - až do roku 1945 .
Kletsany byl 1. července 1994 vrácen statut města. Znak a vlajka města byly schváleny 17. ledna 1997 .
V roce 2000 byl v blízkosti města nalezen slovanský hřbitov z 1. poloviny 10. století , který je svým významem srovnatelný s pohřby na Levém Hradci a Pražském hradě .
Město se nachází na svahu nad Vltavou naproti osadě Roztok u Prahy. Blízkost dálnice D8 umožňuje rychle se autem dostat do kulturního a obchodního centra Prahy .
Podle záznamů kostel existoval již za vlády Karla IV . a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1332 . Budova byla postavena v gotickém slohu , v letech 1748-1749 byla přestavěna v barokním slohu a v roce 1892 architektem Janem Weirichem ve stylu české renesance .
Hlavní oltář z roku 1888 byl v roce 1978 nahrazen kamenným . Zároveň byla odstraněna kazatelna a lavice, které hnily suchem. Kostel byl několikrát vykraden. Ze starého oltáře se dochovaly fragmenty obrazu Nanebevzetí Panny Marie od malíře Williama Kandlera . Zachována je také nástropní malba (Panna Marie na obloze obklopená anděly) - dílo výtvarníka Wojciecha Bartonky .
Ikony sv . Jana Nepomuckého a sv. Aloise. Kámen na oltářích pochází z roku 1674 . Kostelní varhany vyrobili Rejna a Černý a tvoří je 8 rejstříků. Ve zdech chodby je několik náhrobků ze 16. a 17. století .
Ve zvonici kostela je hodinový stroj z roku 1729 od Johanny Wentzela Neuman Prag. Kdy hodiny přestaly ukazovat čas, to se přesně neví. (jejich dílo bylo naposledy zmíněno v roce 1938 ). V roce 1999 byla z darů občanů a sponzorů postavena nová zvonice. Před 1. světovou válkou zde bylo sedm zvonů, z nichž pět bylo zrekvírováno v roce 1917 . Díky darům občanů byly mezi světovými válkami pořízeny tři nové zvony. Během 2. světové války byly již všechny zvony ztraceny. Později se vrátil jen jeden ( 1728 v barokním slohu ), a to v rozbité podobě. Nyní je na území církve.
V letech 1876-1884 zde působil jako farář velmi oblíbený spisovatel a vypravěč Václav Beneš Trebizki .
Hrad je jedním z nejzajímavějších a nejstarších míst ve městě. Existence tvrze je zde zaznamenána v záznamech z roku 1380 a první zmínka o hradu pochází z roku 1607 . Zámek třikrát vyhořel - v letech 1827 , 1857 a 1924 . Dnes se zámek skládá ze čtyř křídel rozmístěných kolem nádvoří. Celý zámek má obdélníkový (válcový) design. Architektura zámku se nejednou změnila, o čemž svědčí jeho fasáda a vnitřní struktura.
Tuto skálu navštívil 16. července 1920 první prezident Československa a čestný občan Klecan Tomáš Garrig Masaryk . Na památku této události byla odhalena pamětní deska. Místní někdy skále přezdívají „Masarykova skála“. Každý rok 7. března zde končí Masarykův narozeninový průvod .
Rok | počet obyvatel | |
---|---|---|
1869 | 958 | [5] |
1880 | 1055 | [5] |
1890 | 1146 | [5] |
1900 | 1266 | [5] |
1910 | 1337 | [5] |
1921 | 1332 | [5] |
1930 | 1760 | [5] |
Rok | počet obyvatel | |
---|---|---|
1950 | 1676 | [5] |
1961 | 2004 | [5] |
1970 | 2146 | [5] |
1980 | 2081 | [5] |
1991 | 1924 | [5] |
2001 | 1958 | [5] |
2014 | 3101 | [6] |
Rok | počet obyvatel | |
---|---|---|
2016 | 3272 | [7] |
2017 | 3365 | [osm] |
2018 | 3558 | [9] |
2019 | 3589 | [deset] |
2020 | 3608 | [jedenáct] |
2021 | 3671 | [12] |
2022 | 3601 | [3] |
![]() |
---|
Středočeského kraje | Města||
---|---|---|
Benešov | ||
Beroun | ||
Kladno | ||
Colin | ||
Kutná Hora |
| |
Mlynář |
| |
Mladá Boleslav | ||
Nymburk | ||
Praha východ | ||
Praha západ | ||
Příbram |
| |
Rakovník |
Praha-východ | Sídla regionu|
---|---|
Města | |
shtetls |
|
společenství |
|