Tierkelova komise je státní komisí pro vyšetřování okolností zajetí turecké lodi Mavi Marmara plující pod komorskou vlajkou izraelským námořnictvem , která se 31. května 2010 pokusila prolomit blokádu pásma Gazy .
Pojmenována po jejím předsedovi, penzionovaném soudci izraelského Nejvyššího soudu Yaakovovi Tirkelovi .
Komise byla vytvořena jako nezávislá s 5 členy, ale již 29. června 2010 Yaakov Tirkel požadoval od ministra spravedlnosti Yaakova Neemana a premiéra Benjamina Netanjahua navýšení složení komise o dva lidi, výrazné rozšíření jejích pravomocí a dát stav stavu jedna [1] . Dne 7. července získala komise statut státu [2] a v polovině července 2010 byla právní komise doplněna o dva nové členy. Zahrnoval bývalého diplomata a generálního ředitele ministerstva zahraničních věcí Reuvena Merhava a profesora práva na univerzitě v Tel Avivu Miguela Deutsche . [3] .
Předseda komiseKomise má za úkol důkladně prostudovat všechny aspekty operace k zadržení turecké lodi – zkontrolovat zákonnost zadržení lodí flotily na volném moři, zkontrolovat zákonnost uvalení námořní blokády Gazy Svlečení a kontrola zákonnosti jednání organizátorů pokusu o prolomení blokády.
Komise má plný přístup k materiálům, které pro ni shromáždila expertní skupina vedená generálmajorem Giora Island. Všechny veřejné orgány jsou povinny poskytnout Komisi plnou součinnost. Jelikož je komise nezávislá, má navíc pravomoc předvolávat ministry vlády, náčelníka generálního štábu a také předsedu vlády. O formátu slyšení rozhodnou členové komise.
Výnos o jmenování nezávislé veřejné komise pro studium událostí na moři ze dne 31. května 2010.Ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce doručili vládě dekret, kterým byla dne 31. května 2010 jmenována nezávislá veřejná komise vedená čestným soudcem Nejvyššího soudu Yaakovem Terkelem ke studiu událostí na moři. bylo jednomyslně rozhodnuto:
1. Jmenovat nezávislou veřejnou komisi, jejímž předsedou bude bývalý soudce Nejvyššího soudu Yaakov Tirkel, aby prozkoumala opatření přijatá Státem Izrael, aby zabránila lodím dostat se k břehům pásma Gazy dne 31. května 2010 (dále jen Komise) .
2. Složení komise:
členové:
Soudce (v důchodu) Yaakov Tirkel, předseda
Shabtai Rosen, člen
Amos Horev, člen
Dva pozorovatelé jmenovaní do Komise jsou uvedeni v odstavci 3:
3. Vzhledem k výjimečným okolnostem incidentu bylo rozhodnuto jmenovat dva zahraniční odborníky, kteří budou sloužit jako pozorovatelé, kteří se budou účastnit slyšení a diskusí Komise, i když nebudou mít co mluvit do práce a závěrů komise. komise.
Lord David Trimble, pozorovatel
Ken Watkin, pozorovatel
4. Komise předloží svá zjištění o souladu opatření uvedených v odstavci 1 a jejich cílů, jakož i dalších přijatých opatření, s pravidly mezinárodního práva.
Za tímto účelem Komise zváží tyto otázky:
a) zkoumání stavu bezpečnosti během uvalení námořní blokády pásma Gazy a souladu námořní blokády s mezinárodním právem;
b) soulad opatření přijatých Izraelem k provedení námořní blokády při incidentu z 31. května 2010 s normami mezinárodního práva;
c) prostudování akcí organizátorů flotily a jejích účastníků, jakož i zjištění jejich totožnosti.
5. Kromě toho Komise zváží, zda je mechanismus pro zkoumání a vyšetřování stížností a nároků vznesených v souvislosti s porušením zákona během ozbrojeného konfliktu v Izraeli obecně a v tomto incidentu konkrétně v souladu s mezinárodními právními závazky stát Izrael.
6.
a) Komise může požádat jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu, izraelskou nebo zahraniční, aby před ní svědčila nebo jinak poskytla informace o záležitostech, které Komise považuje za důležité pro její práci.
b) Jakákoli vládní organizace bude plně spolupracovat s komisí a bude jí poskytovat informace a dokumenty nezbytné k výkonu jejích funkcí, a to i prostřednictvím důkazů před komisí.
c) Bez ohledu na výše uvedené v pododstavcích (a) a (b) výše v souvislosti s posouzením nepřátelských akcí uvedených v odstavci 4 (b) této rezoluce ve vztahu k personálu ozbrojených sil a jiných bezpečnostních sil Komise jednat výhradně v tomto pořadí: obdrží k posouzení dokumenty, které požaduje, a také bude moci požádat vedoucího Vojenského vyšetřovacího výboru, pověřeného náčelníkem generálního štábu Izraelských obranných sil, o předání její studie konečných výsledků operativního vyšetřování provedeného po incidentu. Pokud Komise po přezkoumání výše uvedených výsledků usoudí, že je třeba provést hlubší nebo širší vyšetřování, může požádat náčelníka Vojenského vyšetřovacího výboru pověřeného náčelníkem generálního štábu Izraelských obranných sil, aby vydal příkaz k předložení výsledků operativně pátrací činnosti, které budou v této situaci shromažďovány, Komisi k posouzení.
d) Bez ohledu na výše uvedené v odstavci (c) si však Komise může vyžádat jakékoli informace od předsedy vlády, ministra obrany, ostatních ministrů a náčelníka generálního štábu, včetně poskytnutí důkazů Komisi.
7. Komise si stanoví svůj vlastní harmonogram a pracovní metody. Slyšení Komise budou otevřená nebo uzavřená podle rozhodnutí Komise. Komise však nebude pořádat veřejná slyšení, pokud by taková slyšení mohla představovat hrozbu pro národní bezpečnost, zahraniční vztahy státu nebo existuje-li podle názoru Komise jiný legitimní důvod.
8. Předseda Komise může rozhodnout, že určité dokumenty nebo určité informace nebudou pozorovatelům zpřístupněny, pokud se domnívá, že poskytnutí těchto informací by téměř jistě způsobilo významnou újmu národní bezpečnosti nebo zahraničním vztahům státu.
9. Komise může pověřit kvalifikované odborníky shromažďováním materiálů nezbytných pro práci komise a pomáhat Komisi při plnění jejích povinností.
10. Po skončení své práce předloží Komise prostřednictvím předsedy vlády svou zprávu vládě.
11. Komise zveřejní svou zprávu krátce po jejím předložení vládě. Nicméně ty části zprávy, o nichž je Komise po vyslechnutí stanoviska oprávněného orgánu přesvědčena, že jejich zveřejnění může způsobit značné škody na národní bezpečnosti, mezinárodních vztazích, blahobytu nebo soukromí obyvatel, důvěrnost provozních metod oprávněné právnické osoby, nebudou zveřejněny.
12. Komise po ukončení své práce uloží všechny zápisy ze svých jednání, jakož i všechny jí předložené materiály, ve Státním archivu.
13. Ministerstvo financí poskytne Komisi rozpočet na zaměstnávání asistentů, jehož výši určí Komise podle svých potřeb. Úřad předsedy vlády navíc poskytne Komisi všechny potřebné prostředky pro výkon jejích povinností.
14. Vláda bere na vědomí prohlášení nejvyššího státního zástupce, že s ohledem na vysoký veřejný zájem na tom, aby Komise mohla zjistit pravdu, nebudou orgány činné v trestním řízení používat důkazy předložené před Komisí nebo před osobami, které budou shromažďovat informace pro Komisi. jako důkaz v soudním řízení.
Původní text (anglicky)[ zobrazitskrýt] Ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce předložili vládě usnesení o jmenování nezávislého veřejného výboru v čele s emeritním soudcem Nejvyššího soudu Yaakovem Terkelem, který bude zkoumat události na moři z 31. května 2010. Po projednání vládou usnesení, rozhodl jednomyslně:1. Jmenovat nezávislou veřejnou komisi v čele s bývalým soudcem Nejvyššího soudu Jacobem Turkelem, aby prozkoumala zde uvedené aspekty týkající se opatření přijatých Státem Izrael, aby zabránil plavidlům dostat se k pobřeží pásma Gazy dne 31. května 2010 (dále jen: Komise).
2. Složení komise:
členové:
Justice (v důchodu) Jacob Turkel, předseda Shabtai Rosenne, člen Amos Horev, člen
Do Komise budou jmenováni dva pozorovatelé, jak je podrobně uvedeno v odstavci 3:
3. Vzhledem k výjimečným okolnostem incidentu bylo rozhodnuto jmenovat dva zahraniční odborníky, kteří budou sloužit jako pozorovatelé, kteří se zúčastní slyšení a jednání Komise, ačkoli nebudou mít právo hlasovat ve vztahu k jednání a závěry Komise.
Lord David Trimble, pozorovatel Ken Watkin, pozorovatel
4. Komise předloží své závěry k otázce, zda akce uvedené v odstavci 1 a jejich cíle, jakož i další záležitosti s nimi spojené, byly v souladu s pravidly mezinárodního práva.
Za tímto účelem se Komise bude zabývat těmito problémy:
a) Posouzení bezpečnostních okolností souvisejících s uvalením námořní blokády na pásmo Gazy a soulad námořní blokády s pravidly mezinárodního práva.
b) Soulad opatření přijatých Izraelem k prosazení námořní blokády při incidentu ze dne 31. května 2010 s pravidly mezinárodního práva.
c) Zkoumání akcí organizátorů flotily a jejích účastníků, jakož i jejich totožnosti.
5. Kromě toho Komise prozkoumá otázku, zda mechanismus pro zkoumání a vyšetřování stížností a nároků vznesených v souvislosti s porušováním zákonů o ozbrojeném konfliktu, jak se obecně provádí v Izraeli a jak je uplatňován s ohledem na tento incident, dodržovat závazky Státu Izrael podle pravidel mezinárodního práva.
6.
a) Komise může požádat kteroukoli fyzickou nebo právnickou osobu, izraelskou nebo zahraniční, aby před ní svědčila nebo jí poskytla informace jinými prostředky o záležitostech, o kterých se Komise domnívá, že jsou pro její řízení důležité.
b) Každý příslušný vládní orgán bude plně spolupracovat s Komisí a zpřístupní jí informace a dokumenty, které požaduje pro účely výkonu své funkce, a to i prostřednictvím svědectví před Komisí.
c) Bez ohledu na výše uvedené v pododdílech (a) a (b), pokud jde o akce týkající se jejího zkoumání armády stanovené v odstavci 4(b) této rezoluce, pokud jde o personál vojenských a jiných bezpečnostních sil, Komise působí výhradně v následujícím: obdrží ke kontrole dokumenty, které požaduje, a také bude moci požádat vedoucího Vojenského vyšetřovacího týmu pověřeného náčelníkem generálního štábu IDF, aby mu předal k přezkoumání souhrnné poznatky operativní vyšetřování provedené po incidentu. Pokud po přezkoumání uvedených souhrnných zjištění operačních vyšetřování Komise usoudí, že existuje potřeba hlubšího nebo širšího vyšetřování, bude moci požádat vedoucího vojenského vyšetřovacího týmu pověřeného náčelníkem generálního štábu IDF vydat k tomu příkaz a předat Komisi k přezkumu souhrnná zjištění operativních vyšetřování, která mají být v této souvislosti shromážděna.
d) Bez ohledu na výše uvedené v pododdílu c) si však Komise může vyžádat jakékoli informace od předsedy vlády, ministra obrany, ostatních ministrů a náčelníka štábu IDF, a to i prostřednictvím svědectví před Komisí.
7. Komise si stanoví svůj vlastní harmonogram a způsob práce. Slyšení komise budou veřejná nebo uzavřená, jak určí Komise. Komise však veřejné slyšení neuspořádá, pokud by takové slyšení mohlo ohrozit národní bezpečnost nebo zahraniční vztahy státu, nebo pokud pro to podle názoru Komise existuje jiný právní důvod.
8. Předseda Komise může rozhodnout, že určité dokumenty nebo určité informace nebudou pozorovatelům zpřístupněny, pokud se domnívá, že jejich prozrazení jim téměř jistě způsobí podstatnou újmu národní bezpečnosti nebo zahraničním vztahům státu.
9. Komise může pověřit kvalifikované osoby, aby shromažďovaly materiál potřebný pro práci komise a pomáhaly Komisi při plnění jejích povinností.
10. Po ukončení své práce předloží Komise vládě prostřednictvím předsedy vlády zprávu.
11. Komise zveřejní svou zprávu brzy po jejím předložení vládě. Nicméně ty části zprávy, o nichž je Komise po vyslechnutí stanoviska oprávněných orgánů přesvědčena, že jejich zveřejnění by mohlo způsobit podstatnou újmu národní bezpečnosti, zahraničním vztahům nebo blahobytu či soukromí jednotlivce, nebo na důvěrné provozní metody oprávněného subjektu, nebudou zveřejněny.
12. Po dokončení své práce uloží Komise všechny zápisy z jednání, jakož i veškerý materiál, který jí byl předložen, ve Státním archivu.
13. Ministerstvo financí poskytne Komisi rozpočet na zaměstnávání asistenčních pracovníků, jehož rozsah určí Komise podle svých potřeb, které určí Komise. Úřad předsedy vlády navíc poskytne Komisi všechny prostředky, které potřebuje k plnění svých povinností.
14. Vláda bere na vědomí prohlášení generálního prokurátora, že s ohledem na zásadní veřejný zájem na tom, aby se Komise mohla dopátrat pravdy, nebudou orgány činné v trestním řízení využívat svědectví poskytnutá před Komisí nebo před osobami pověřenými shromažďováním informace pro Komisi jako důkaz v soudním řízení. [osm]
Dne 16. června 2010 se uskutečnilo první jednání komise. Podle rozhlasové stanice „ Kol Israel “ šlo o technickou schůzku, na které členové komise diskutovali o zásadách své budoucí práce. Setkání se konalo v hebrejštině . Pro pohodlí zahraničních pozorovatelů byl organizován simultánní překlad do angličtiny . [9]
Dne 28. června 2010 bylo setkání přístupné pro tisk a bylo uvedeno v televizi.
Yaakov Tirkel:
Vláda svým rozhodnutím nijak neomezila časový rámec pro práci komise. Chci však poznamenat, že uděláme vše pro to, abychom naši práci dokončili co nejrychleji.
Jak bylo novinářům sděleno, práce komise byla naplánována na tři etapy. Prvním jsou výpovědi svědků. Nejprve si komise vyslechla premiéra Benjamina Netanjahua . Dále před komisi předstoupil ministr obrany Ehud Barak . Stojí za ním náčelník generálního štábu IDF Gabi Ashkenazi a další odpovědné osoby.
V další fázi obdržela komise výsledky vnitroarmádní kontroly z rukou generála záložního ostrova Giora , pod jehož vedením tato práce probíhá. Po jejich podrobném prostudování komise uskutečnila třetí etapu – dodatečné svědectví [10] .
Ještě před zahájením práce komise Turecko a předseda PNA Mahmúd Abbás vyjádřili nedůvěru izraelskému vyšetřování s tím, že nesplňuje požadavky stanovené Radou bezpečnosti OSN. [11] Izraelský list Haaretz , který je v opozici vůči vládě Benjamina Netanjahua , označil vyšetřování za „frašku“ a zpochybnil jeho neutralitu a nestrannost [12] a generální tajemník OSN Pan Ki-mun požadoval nezávislé vyšetřování a řekl, že izraelské vyšetřování nebude mít mezinárodní uznání [13] .
Zpráva Tierkelovy komise byla zveřejněna 23. ledna 2011 . Komise se domnívala, že Izrael neporušil mezinárodní právo, a armáda jednala zdrženlivě a pokusila se plavidlo, které blokádu porušilo, zastavit bez použití síly. Izraelské námořnictvo na loď nespustilo palbu, i když to podle komise mezinárodní právo umožňovalo. Komise se domnívá, že na palubě Mavi Marmar se izraelští vojáci chovali zdrženlivě a odměřeně, na rozdíl od bojovníků IHH, kteří se ve výběru prostředků neomezovali. Komise zároveň naznačila, že na lodi není žádný humanitární náklad, ale je tam velké množství ostřích zbraní. [čtrnáct]
Také podle oficiálních stránek Ministerstva zahraničních věcí Izraele ze dne 29. června 2011 Tierkelova komise dospěla k následujícím závěrům:
1 . V souladu s mezinárodním právem umožňuje vyhlášení námořní blokády státu, který je stranou ozbrojeného konfliktu, zabránit jakékoli lodi, která se pokusí blokádu porušit, ve vstupu do zakázané zóny.
2 . Komise zjistila, že izraelská vláda vyhlásila námořní blokádu pásma Gazy výhradně z bezpečnostních a vojenských důvodů, jako je potřeba zabránit teroristům, zbraním a hotovosti ve vstupu do Gazy a zabránit teroristickým útokům z Gazy. Účelem blokády nebylo omezit dodávky humanitárních dodávek do Gazy nebo narušit obchodní spojení hospodářství Gazy s vnějším světem, protože na pobřeží pásu nebyl žádný obchodní přístav a neexistovala žádná charterová nákladní doprava.
3 . Námořní blokáda je však legitimní, dokonce i jako součást celkové izraelské strategie boje proti režimu Hamasu v Gaze.
V reakci na otázku „je námořní blokáda v souladu s normami mezinárodního práva“, komise zjistila, že:
1 . Efektivní kontrola Izraele nad událostmi v pásmu Gazy skončila dokončením „ plánu stažení “ v roce 2005. V souladu s tím je konflikt mezi Izraelem a vládnoucím režimem Hamásu v Gaze mezinárodní, nikoli vnitřní.
2 . Průvodce mezinárodním právem platným v San Remu pro ozbrojené konflikty na moři (dále jen „Průvodce San Remo“), který připravila skupina odborníků na mezinárodní právo a námořnictvo, a který je souborem moderních pravidel a zákonů války na moře, definoval v části II ("Metody válčení") formální podmínky pro vyhlášení námořní blokády:
93. Blokáda musí být vyhlášena a oznámení o ní zasláno všem válčícím a neutrálním státům.
94. Při vyhlášení blokády je určen její začátek, trvání, místo, rozsah a doba, během které mohou lodě neutrálních států opustit blokované pobřeží.
95. Blokáda musí být platná. Otázka platnosti blokády je otázkou faktu.
96. Blokující síly mohou být rozmístěny ve vzdálenosti určené požadavky vojenské situace.
97. Blokádu lze vytvořit a udržovat kombinací legitimních metod a prostředků vedení války.
98. Pokud existují rozumné důvody se domnívat, že obchodní loď porušuje blokádu, může být tato obchodní loď zabavena.
99. Blokáda by neměla blokovat přístup do přístavů a pobřeží neutrálních států.
100. Blokáda musí být uplatněna stejně na soudy všech států.“
Po zvážení těchto požadavků dospěla komise k závěru, že je izraelské kroky plně uspokojují.
3 . S ohledem na zákazy forem námořní blokády obsažené v San Remo Manual, jejichž jediným účelem je vytvořit hrozbu vyhladovění nebo bránit přežití nebo způsobit nadměrné škody civilnímu obyvatelstvu, zvažovala komise humanitární důsledky celé řada omezujících opatření na pohyb zboží a osob přes hranice tohoto sektoru. Gaza, zřízená Izraelem po převzetí pásma Hamasem v roce 2007. Komise zjistila, že Izrael
a) přijmout veškerá nezbytná opatření k zamezení hladomoru v pásmu Gazy
b) nezasahuje do dodávek materiálů nezbytných pro přežití civilního obyvatelstva do Gazy
c) nezasahuje do dodávek léků do Gazy, a to i po moři přes přístav Ašdod a pozemní kontrolní stanoviště
d) Vzhledem k prudkému poklesu počtu raketových a minometných útoků na izraelské území od uvalení blokády a zabránění pokusům Hamásu doplnit svůj arzenál a/nebo zaútočit na Izrael z moře, a také s přihlédnutím k úsilí Izraele Komise dospěla k závěru, že vojenské výhody blokády výrazně převažují nad škodami, které způsobila civilnímu obyvatelstvu, aby poskytla obyvatelům Gazy humanitární zásoby.
Komise odmítla obvinění, že námořní blokáda pásma Gazy byla údajně „kolektivním trestem“ civilního obyvatelstva, a uvedla, že nikdo nemá právo porušit blokádu zavedenou v souladu s válečnými zákony na moři, i když se zdá, na něj příliš tvrdý ve vztahu k civilnímu obyvatelstvu. Komise dospěla k jednoznačnému a jednomyslnému závěru:
"Uvalení námořní blokády pásma Gazy bylo legální a v souladu s mezinárodním právem, vzhledem k ohrožení bezpečnosti Izraele a snahám jeho vlády splnit své humanitární závazky." [patnáct]