Město | |||||
Kralupi nad Vltavou | |||||
---|---|---|---|---|---|
čeština Kralupy nad Vltavou | |||||
|
|||||
50°14′27″ s. sh. 14°18′41″ palců. e. | |||||
Země | |||||
okraj | středočeský | ||||
Plocha | Mlynář | ||||
PIU | Kralupi nad Vltavou | ||||
Kapitola | Marek Chehmann | ||||
Historie a zeměpis | |||||
První zmínka | 1253 [1] [2] | ||||
Náměstí |
|
||||
Výška středu | 179 m | ||||
Časové pásmo | UTC+1:00 , letní UTC+2:00 | ||||
Počet obyvatel | |||||
Počet obyvatel | |||||
Digitální ID | |||||
PSČ | 278 01 | ||||
kód auta | MĚ | ||||
jiný | |||||
Mapa mělnické oblasti | |||||
mestokralupy.cz | |||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Kralupi nad Vltavou[ upřesněte ] ( česky. Kralupy nad Vltavou , dříve něm. Kralup an der Moldau ) je město v České republice , obec s rozšířenou působností v mělnickém kraji ve Středočeském kraji , na řece Vltavě . Železniční uzel.
Chemický ( výroba syntetického kaučuku , rafinerie ropy) a potravinářský průmysl. Inženýrství.
První písemná zpráva o obci Kralupy nad Vltavou je z roku 1253, kdy byla v držení pražského špitálu sv. Františka, který patřil do rytířského řádu sv. Kříž s červenou hvězdou. V majetku tohoto řádu zůstala osada s jistými přerušeními až do roku 1848. Po skončení třicetileté války zůstaly v Kralupech pouze 2 oddíly - Rzepeka *Řepkův) a Shestaka (Šestákův). Postupem času se počet obyvatel postupně zvyšoval. V roce 1730 zde bylo 15 budov. V novinách se obec objevila až v roce 1838.
Ve 2. polovině 19. století (1850 - 1884) se obec Kralupy stala významným železničním uzlem na trase Praha-Drážďany a také významným překladištěm pro dopravu uhlí z Kladna po Vltavě. Řeka. To vše vedlo první průmyslníky sem: začal rozvoj lehkého a kovodělného průmyslu, loděnice a chemický závod, cukrovary (1869), pivovar (1872), strojírna Vltava (1879), cihelna Masner a pryskyřice rafinerie (1893), továrna na pece a továrna na ozubení (1896). na výrobu čerpadel (1899), lihovar (1902), vytvoření závodu na výrobu tříkolek (1913), vlastní jatka.
První etapa přeměny na město skončila v roce 1881, kdy Kralupy získaly statut města (po návštěvě císaře Františka Josefa I.) a v roce 1884 byl představen městu znak. K získání titulu město potřebovali Kralupští vlastní kostel. Monsignor Eduard Tersch věnoval městu velký finanční dar ve výši 50 000 zlatých (2/3 hodnoty). Daroval také varhany. V roce 1895 byl postaven kostel a zřízena fara. A nakonec 22. listopadu 1902 dostaly Kralupy statut města.
V roce 1919 se starostou stal Josef Vaníček, který se zasloužil o přeměnu Kralup z větší obce, která neměla ani vlastní administrativní budovu, na moderní město, popisuje to ve svém autobiografickém díle s názvem „Memoáry“. Zasloužil se také o vytvoření nové radnice (1922). K jeho největším počinům však patří stavba silničního mostu přes Vltavu v roce 1928. Stavbu navrhl architekt Jiří Kroha. Město se však výstavbou zadlužilo, a proto byl most zaplacen od 5 haléřů do 2 korun.
Stejně jako v předchozích desetiletích pokračuje rozvoj města (např. kino Sokol v roce 1920), vznik továren (výroba leteckých chladičů v roce 1930) a propojení okolních obcí s Kralupy (Lobeček, Mikovice). Významnou událostí je stavba tělocvičny v roce 1930. Kralupy byly do roku 1960 také okresním centrem
Nejtragičtější událostí v historii města je nálet spojeneckého amerického letectva na město 22. března 1945. Cílem náletu byla ropná rafinérie. Po vznícení zbytků ropy v jedné z věží rafinerie však kouř zahalil celé město a zbytek bomb dopadl naslepo, včetně obytných čtvrtí. Celkem bylo při náletu na Kralupy zničeno více než 100 objektů a téměř tisíc z nich bylo poškozeno, zničena železniční síť, kanalizace, elektrické vedení, silnice a mnoho dalšího. Největší oběti ale byly mezi lidmi. Zemřelo 245 lidí, z toho 145 Čechů. Je to jedno z nejzničenějších českých měst v této válce. Kralupy byly osvobozeny sovětskou armádou vedenou generálem Rybálkem 9. května 1945.
1. června 1963 byl uveden do provozu chemický závod na výrobu syntetického kaučuku Gumárenský závod (dnes Sintos). Později byla postavena ropná rafinerie. Spolu s rozvojem průmyslu dochází k přílivu nových obyvatel, což si vynucuje výstavbu nových panelových obytných souborů. Byla postavena železobetonová lávka pro pěší. přes řeku Vltavu (1996).
V roce 2002 byla ve městě povodeň, na zdi kostela je značka vodní hladiny. Celé centrum města bylo zaplaveno.
železniční uzel na trase Praha-Drážďany, autobusy
v Kralupech: krytý bazén, zimní stadion, squashová hala
krytý bazén s posilovnou v obci Tsukrovar
tenisové kurty v Lobečce
jízda na koni v Tursek a Golubitsy.
- Městské muzeum
- kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava na konci XIX. (Venku jsou 2 pamětní desky: obětem náletu v roce 1945 a výšce vody při povodni 2002)
– Bývalá synagoga čp. 88. Jedná se o jednu z mála dochovaných synagog v České republice. Byl postaven v roce 1873 a svému účelu sloužil až do roku 1942.
- gotický kostel sv. Jakuba Velikého ve vesnici Minitse rovněž z konce 14. století, která byla v roce 1888 přestavěna v novorenesančním stylu.
- pomník Dobrého vojáka Švejka - bronzová plastika Alberta Králíčka zachycuje literárního hrdinu sedícího se psem na lavičce (jehož podoba je vypůjčena od herce Rudolfa Grušinského, který ztvárnil roli Švejka ve filmu z roku 1956)
- tříobloukový železobetonový silniční most přes řeku Vltavu, postavený v letech 1926-1928, most pojmenovaný po. Masaryka.
- obloukový železniční most o délce 275 metrů, postavený v roce 1964, který je zatím jediným mostem svého druhu v ČR
– rodný dům Antonína Dvořáka (Antonína Dvořáka)
– Pamětní deska obětem náletu na Kralupy, umístěná venku na západní stěně kostela, instalována v roce 2000 u příležitosti 55. výročí náletu (uskutečnil se 22. března 1945), autor J. Hvozdensky . Obsahuje básně J. Seiferta
– ruiny pevnosti Okorzh
– Levý Hradec - sídlo prvních knížat z rodu Přemyslovců a staveniště prvního kostela v ČR
– Dolínek - rodný dům básníka Vítězslava Galka,
- Hora Rzhip, kde podle legendy pobýval praotec České republiky se svou rodinou
– barokní zámek v obci Veltrusy,
– Renesanční zámek v obci Nelahozeves
– unikátní sprašový útes Zemekha neboli vrch Gostibeik
Kino, dočasné výstavy, koncerty konané v kulturním domě „KASS“
– výtvarník Jiří Kars Georges Kars (1880–1945), jeden z představitelů tzv. Pařížské školy
– básník Jaroslav Seifert Jaroslav Seifert (1901–1986), jediný český nositel Nobelovy ceny za literaturu
– průkopník české lingvistiky Jan Křestitel Jodl Kralupský
– výtvarník Josef Holub
– Badatel Prokopem Filipem a zakladatel kralupského muzea
– Pamětní deska čestným občanům města (vlevo od hlavního vchodu, pohřben na místním hřbitově, autor J. Gvozdensky -J. Hvozdenský)
Rok | počet obyvatel | |
---|---|---|
1869 | 3317 | [5] |
1880 | 5200 | [5] |
1890 | 5761 | [5] |
1900 | 7743 | [5] |
1910 | 9549 | [5] |
1921 | 9612 | [5] |
1930 | 10 960 | [5] |
Rok | počet obyvatel | |
---|---|---|
1950 | 10 558 | [5] |
1961 | 11 629 | [5] |
1970 | 14 898 | [5] |
1980 | 17 528 | [2] |
1991 | 17 934 | [2] |
2001 | 17 506 | [5] |
2014 | 17 802 | [6] |
Rok | počet obyvatel | |
---|---|---|
2016 | 17 987 | [7] |
2017 | 18 079 | [osm] |
2018 | 18 100 | [9] |
2019 | 18 194 | [deset] |
2020 | 18 388 | [jedenáct] |
2021 | 18 485 | [12] |
2022 | 18 189 | [čtyři] |
Mezi věřícími tvoří většinu členové římskokatolické církve . Existuje také pravoslavná komunita.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava (Palacého nám)
Pravoslavný kostel Chrám Záštity Přesvaté Bohorodice - Ochrana Přesvaté Bohorodice (U Hřbitova)
Synagoga (ulici SK Neumanna jako čp. 88) nyní není aktivní
![]() |
|
---|
Středočeského kraje | Města||
---|---|---|
Benešov | ||
Beroun | ||
Kladno | ||
Colin | ||
Kutná Hora |
| |
Mlynář |
| |
Mladá Boleslav | ||
Nymburk | ||
Praha východ | ||
Praha západ | ||
Příbram |
| |
Rakovník |