Červený roh

Červený kout ( centrum kultury [1] ) - v SSSR a některých postsovětských zemích místnost , část místnosti nebo zvláštní konstrukce (stánek), v jakémkoli podniku nebo instituci, vyhrazená pro potřeby agitace a politické vzdělávání [2] [3] [4 ] .

Red Corners vznikly na počátku 20. let jako místo pro kurzy gramotnosti ; probíhalo kolektivní čtení novin, rozhovory na společensky významná témata [5] . Na vesnicích plnily podobnou funkci čítárny . V 60. letech se červené rohy ve většině organizací vyvinuly v Leninovy ​​pokoje .

Název „červený roh“ pochází z kombinace podstatného jména „roh“ ve smyslu „místnost pro vedení výuky“ a přídavného jména „červený“ ve významu „související s revoluční činností“. Snad se počítalo i se sémantickým rýmem s červeným rohem , kde bývaly ikony zavěšeny.

Sovětský termín červený roh nemá v západoevropských jazycích odpovídající ekvivalent. Například do angličtiny se překládá buď významově nejbližší angličtinou.  společenská místnost ( lit. společenská místnost ), inž.  čítárna ( lit. čítárna , čítárna) nebo angl.  klub červený roh (klub "červený roh"). [6]

Viz také

• červený roh
• Leninův pokoj
• politické informace

Poznámky

1. ↑ Hevesy M.A. Výkladový slovník ideologických a politických termínů sovětského období . - M .: Stážista. vztahy, 2002. - S.  63,96 . — 158 str. — ISBN 5-7133-1147-3 .
2. ↑ Dmitrij Nikolajevič Ušakov , Grigorij Osipovič Vinokur " Výkladový slovník ruského jazyka "
3. ↑ Taťána Nikolajevna Černyavskaja, Jevgenij Michajlovič Vereščagin, Vitalij Grigorjevič Kostomarov „Umělecká kultura SSSR: lingvistický slovník“
4. ↑ Maria Krestinskaya, Boris Krestinsky „Stručný slovník moderního ruského žargonu“
5. ↑ Chernyavskaya T.N., Vereshchagin E.M., Kostomarov V.G. Umělecká kultura SSSR: lingvistický a kulturní slovník. - M .: "Ruský jazyk" , 1984. - S. 130 - 353 s.
6. ↑ Carl Fuchs; Asociace pro výzkum a vzdělávání; Zaměstnanci Rea. Ruský slovník REA . - Piscataway, NJ: Research & Education Assoc., 2004. - S. 337,525. — 570 str. - (Série Příručky a reference: Příručky a příručky). — ISBN 0-8789-1435-8 .

Literatura

• Ushakov D.N. , Vinokur G.O. Výkladový slovník ruského jazyka: A-M. - Se změnami a opravami. - M .: Veche, 2001. - T. 1. - S. 577. - ISBN 5-7838-0887-3 .
• Chernyavskaya T. N., Vereshchagin E. M., Kostomarov V. G. Umělecká kultura SSSR: lingvistický a kulturní slovník. - M .: "Ruský jazyk" , 1984. - S. 130-353.
• Birikn A. K., Mokienko V. M., Nikitina T. G., Stepanova L. I., St. Petersburg State University . Výkladový slovník jazyka sovětů. - Petrohrad. : Folio-press, 1998. - 700 s. — ISBN 5-7627-0103-4 .
• Krestinskaya M.M., Krestinsky B.P. Stručný slovník moderního ruského žargonu. - Frankfurt nad Mohanem: Setí, 1965. - S. 13-31.
• Zimin V.I. Stručný frazeologický slovník ruského jazyka. - M .: Patrice Lumumba Peoples' Friendship University , 1968. - S. 42-95.