Lotyšsko-polské vztahy

Lotyšsko-polské vztahy jsou dvoustranné diplomatické vztahy mezi Lotyšskem a Polskem .

Historie

Po skončení první světové války brzy začala spolupráce mezi polskými a lotyšskými jednotkami proti Rudé armádě ( bitvy o Daugavpils ).

27. ledna 1921 Polsko uznalo nezávislost Lotyšska. Obě země poté zahájily oficiální diplomatické styky (pokus o jejich aktivaci dohodou z roku 1922 byl neúspěšný), přerušené porážkou polského státu v polské obranné válce v roce 1939 . Lotyšsko si udržovalo velvyslanectví ve Varšavě (1920-1939) a konzulát ve Vilniusu (1923-1940), polské velvyslanectví v Rize a konzulát v Daugavpils (1920-1939).

Lotyšsko pod tlakem SSSR přerušilo diplomatické styky s polskou exilovou vládou [1] .

V letech 1945-1990 emigranti z obou zemí udržovali politické vztahy.

Po rozpadu Sovětského svazu obě země obnovily diplomatické styky, které byly oficiálně potvrzeny 30. srpna 1991.

V současné době má Lotyšsko vlastní velvyslanectví ve Varšavě a tři honorární konzuláty (v Katovicích , Gdaňsku a Lodži ). Polsko má naopak v Lotyšsku jedno diplomatické zastoupení, a to velvyslanectví v Rize. V Lotyšsku žije početná polská menšina , čítající kolem 53 000 (od roku 2009). Většina z nich má lotyšské občanství [2] .

Diplomatické vztahy mezi zeměmi jsou velmi rozvinuté díky společnému členství obou zemí v Evropské unii , NATO a Radě států Baltského moře .

V roce 1993 Polsko předalo Lotyšsku remorkér H-18 , zbraně a uniformy [3] .

Poznámky

1. ↑ Piotr Eberhardt, Polska granica wschodnia 1939-1945, Warszawa, [bdw], s. 59.
2. ↑ Łotewski urząd statystyczny.  (nedostupný odkaz)
3. ↑ JC & JW. Předseda Łotwy w MW . "Morza, Statki i Okręty" . č. 2/2003. VIII (39), s. 10, marzec-kwiecień 2003. Warszawa. ISSN 1426-529X Archivováno 7. května 2009 na Wayback Machine .

Odkazy

• Lotwa w ISAP
• Jasina, Kozłowski: O braku Łotysza w polskiej duszy