Lisina, Eva Nikolajevna

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 26. listopadu 2015; kontroly vyžadují 42 úprav .
Eva Nikolajevna Lisina
Datum narození 26. července 1939( 1939-07-26 ) (83 let)
Místo narození Imenevo , Batyrevsky District , Chuvash ASSR , Russian SFSR , SSSR
občanství (občanství)
obsazení prozaik , překladatel
Žánr příběh, pohádka, pohádka, hra
Jazyk děl čuvašština , ruština
Ocenění Medaile Řádu „Za zásluhy o Čuvašskou republiku“

Eva Nikolaevna Lisina ( 26. července 1939 , Imenevo , Čuvašská ASSR ) je sovětská a ruská prozaička , básnířka , dramatička a překladatelka .

Ctěný pracovník kultury Čuvašské republiky (2001). Člen Svazu spisovatelů SSSR (1988).

Životopis

Eva Lisina se narodila 26. července 1939 ve vesnici Imenevo , okres Batyrevsky , Chuvash ASSR, v rodině venkovského učitele. Eva Lisina je mladší sestrou čuvašského básníka Gennadyho Aigiho a umělce Louise Yumankka .

Své dětství a mládí prožila ve vesnici Shaimurzino ve stejném regionu. V letech 1956-1962 studoval na Zemědělské akademii. K. A. Timiryazeva (Moskva). V roce 1962 pracovala v Botanické zahradě Moskevské státní univerzity , v letech 1963-1968. - v laboratoři bioniky I. léčebného ústavu. I. M. Sechenov (Moskva). V těchto letech se začal věnovat literatuře. Aby měla k literatuře „blíže“, chodí pracovat do All-Union Library of Foreign Literature pojmenované po M. I. Rudomino , kde 20 let (1968-1988) pracovala jako vedoucí redaktorka: nejprve v přírodovědném oddělení jako biolog, poté ve výstavním oddělení připravoval knižně ilustrované výstavy věnované tvorbě ruských a zahraničních spisovatelů; s několika výstavami cestovala do Výmaru , Lipska a Prahy . Souběžně s prací v knihovně působila v letech 1978-1983 a 1989-1993. na Ščepkinově divadelní škole učila čuvašský jazyk budoucí čuvašské herce.

První příběh byl publikován v časopise Yalav v roce 1967. Od té doby jsou díla E. Lisiny pravidelně publikována v čuvašských časopisech a její knihy vycházejí v nakladatelství Čuvash.

V roce 1991 byla na soutěži rozhlasové stanice „ Deutsche Welle “ (Německo, Kolín nad Rýnem) povídka E. Lisiny „Çăkăr chĕli“ (Kousek chleba) uznána jako nejlepší mezi 1683 povídkami [1] . Na základě tohoto příběhu autor napsal rozhlasovou hru, kterou odvysílala rozhlasová společnost WDR - prezentace se konala v roce 1992 v Münsteru.

Od roku 1994 žije v Čeboksarech .

Eva Lisina vytvořila mnoho příběhů , pohádek , novel , her v čuvašštině a ruštině. V roce 1994 byla za povídku „Riya“ oceněna cenou časopisu „Yalav“ (banner). Povídka byla přeložena i do němčiny (překladatel Karl Fäuer).

Do čuvašštiny přeložila díla A. N. Ostrovského , E. de Filippa , P. Garineie , Y. O'Neilla a dalších mistrů.

Podle her E. Lisiny byla představení „Ušatý Iljuk“ a „Bomžik“ nastudována v čuvašštině a ruštině.

Sborník

Práce

Dětské knihy E. Lisiny, které zvítězily v soutěži "Literární čuvašsko: nejčtenější kniha roku":

V roce 1992 byla E. Lisina oceněna cenou listu Literaturnaya Rossiya (Moskva) za podobenství „Vӗҫeken kӳlӗ“. Podobenství bylo přeloženo do němčiny (KuLi. Zeitschrift für Kunst und Literatur. 2013. duben. Übersetzung Karl Fäuer).

Nejlepším příběhem roku 2016 se stal příběh E. Lisiny „Bratře Sadri, aneb nechci, aby Fatima plakala“ (časopis „Tӑvan Atӑl“ (Rodná Volha), 2016, č. 10).

Esej v ruštině

v čuvašštině

Překlady

Dramaturgie (pro divadla)

Próza

Poezie

V letech 1990-2009 překládala Bibli do čuvašštiny.

Ocenění

Literatura

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Deutsche Welle. Dějiny. 90. léta Archivováno 16. března 2008 na  Wayback Machine
  2. ↑ Na základě materiálů knižního nakladatelství Chuvash Archival copy ze dne 4. března 2016 na Wayback Machine . 26.07.2014.