Listonohý

listonohý

Triops longicaudatus
vědecká klasifikace
Doména:eukaryotaKrálovství:ZvířataPodříše:EumetazoiŽádná hodnost:Oboustranně symetrickéŽádná hodnost:protostomyŽádná hodnost:LínáníŽádná hodnost:PanarthropodaTyp:členovciPodtyp:KorýšiTřída:ŽábronožciPodtřída:listonohý
Mezinárodní vědecký název
Phyllopoda Preuss , 1951
Oddělení

Listonohý ( lat.  Phyllopoda ) je podtřída korýšů z třídy větvonožců ( Branchiopoda ).

Popis

Více či méně protáhlé, často zřetelně členěné tělo má z větší části kožní záhyb v podobě plochého štítu nebo mlže, méně často nahé; na hlavě jsou 2 páry tykadel (antény), pár horních čelistí, v dospělosti vždy bez tykadel, dva páry dolních čelistí, tělo nese 4-6 nebo 10-40 párů téměř vždy lamelově laločnatých plaveckých nohou .

Schránka pouze u čeledi Estheridae (viz. Branchiopods ) zcela pokrývá tělo, většinou však nechává volnou hlavu a často i zadní konec těla, někdy pokrývá jen nepatrnou část těla; u scutes je tělo shora pokryto plochým štítem, u žaberních nohou (Branchipus) a artemia (Artemia) je tělo nahé. Hlava není vždy jasně ohraničená od těla, nejasná může být i hranice hrudní oblasti a břicha. Břicho je u některých protaženo podél osy těla, u jiných je ohnuté dolů a dopředu. Počet segmentů a jim odpovídajících párů nohou je velmi variabilní. První pár tykadel je slabě vyvinut a nese čichová vlákna, zvláště vyvinutá u samců; druhý pár u perlooček je silně vyvinutý, dvouvětvený a slouží jako plovací orgán; u čeledi Branchipodidae se u samců přeměňuje ve vysoce vyvinuté orgány pro uchvácení samice; u samic jsou tykadla malá; u Apodidae jsou málo vyvinuté. Z ústních orgánů jsou dobře vyvinuté vroubkované horní čelisti, spodní slabé a u perlooček 2. pár v dospělosti zcela chybí. Nohy jsou biramózní, vnitřní větev je lamelární a rozdělená do několika laloků; vnější nese dýchací ploténku a nad ní tzv. žaberní vak. Některé páry, vzácně všechny (u Leptodory), mohou být proměněny ve válcovité chápavé orgány, bez žaberních přívěsků.

Obvykle se jedná o dvě složité, velmi pohyblivé oči, které mohou vzájemně splývat, někdy je zde nepárové střední oko ve tvaru písmene X. Střevo se skládá z jícnu, žaludku se 2 jednoduchými nebo rozvětvenými slepými přívěsky a střeva, který se otevírá řitním otvorem na konci břicha. Srdce ve formě krátkého vaku s jedním párem bočních štěrbin (u perlooček) nebo dlouhé s mnoha páry otvorů. Vylučovacími orgány jsou párová skořápková žláza (Schalendrüse), která ústí ven na 2. páru dolní čelisti nebo na odpovídajícím místě. Samci a samice se liší stavbou tykadel (antény) a předních párů nohou. Samci jsou obecně mnohem menší, často chybí po většinu roku a u některých jsou extrémně vzácní. V tomto ohledu mají samice schopnost reprodukce bez oplození (partenogeneticky). U některých se vajíčka, která se vyvíjejí bez oplodnění (letní vajíčka), liší strukturou a někdy i vývojem od těch, která jsou oplozená (zimní nebo spící). Snesená vejce se kladou na nohy nebo do pytlů po stranách břicha nebo mezi tělo a skořápku. U branchiopodů se z vajíčka vyklube larva ve stadiu nauplia, u perlooček většinou nedochází k metamorfóze a vývoj končí ve vajíčku (kromě zimních vajíček Leptodora, ze kterých vznikají nauplie). Téměř všechny jsou sladkovodní, některé žijí ve slaných jezerech, jiné v moři. Potrava se skládá z malých zvířat a hnijících látek. Téměř všichni jsou výborní plavci, někteří skákají. Někteří mají vzadu na hlavě žlázový orgán, kterým se mohou přichytávat k různým předmětům. Vajíčka některých druhů mohou přežít delší období mimo vodu; to vysvětluje jejich vzhled v kalužích, které čas od času vysychají. Je známo asi 300 žijících druhů. Fosílie (téměř výhradně Estheridae) se vyskytují z devonských nalezišť.

Odkazy