Mavlyana-zade

Mavlyana-zade
taj. Mavlonozode
Narození XIV století
Samarkand
Dynastie Sarbadarové
Vzdělání Madrasah

Mavlyana-zade  je jedním ze tří vůdců povstání Sarbadarů v Samarkandu proti mogolistánskému vládci Ilyas-Khoja v letech 1365-1366.

Životopis

Po porážce Husajna a Timura (od Mughal Khan Ilyas Khoja v roce 1365) uprchli se zbytkem armády z Maverannahru a Samarkandští lidé byli ponecháni sami sobě. Šlechtici města se báli rozdělit o svůj majetek. [1] Na shromáždění v katedrální mešitě na náměstí Registan se lidé rozhodli pokračovat v boji proti vetřelcům. Mavlyana-zade, student madrasy, se se souhlasem přítomných ujal vedení obrany města. Hnutí khorasanských vojenských vůdců a jejich státnost měly takový dopad na lidi, že bylo hnutí přejmenováno na Sarbadars. Desetitisíce ozbrojených mladíků se shromáždily kolem Mavlyan-zade a jeho kamarádů Mavlyan Khurdaki z Buchary a Abubakr Kalavi Naddaf, kteří přísahali, že budou chránit Samarkand a nebudou zotročeni. [1] Vládu převzali obyvatelé města a starosta se stal jakousi lidovou vládou. Řemeslníci a mladí lidé odebírali od aristokracie zbraně a proviant a shromažďovali je ve skladišti, aby provedli dlouhé obléhání.

Mughal Khan Ilyas-Khoja , který věděl o útěku Husajna a Timura, považoval Samarkand za bezbranný. Mughalové tedy náhle vstoupili do otevřených bran města. Když obránci dosáhli zálohy Mavlyana-zade, postavili se za barikády a vzali nepřítele pod krupobití kamení. Mughalové ztratili téměř 2000 mužů a byli nuceni ustoupit. Později Mongolové znovu zaútočili na Samarkand, ale opět bez úspěchu.

Proto byli útočníci nuceni opustit obléhání Samarkandu a vrátit se, aby vyplenili okraje města. Obyvatelé Samarkandu tak zachránili své město před Mughaly.

Husajn a Timur přišli do Samarkandu s armádou v roce 1366 a usadili se u jeho vchodu. Zavolali tedy vůdce vojáků. Vojáci uvěřili zákeřným slovům Timura a Husajna a přišli do Husajnova sídla. Husajn porušil dohodu a zabil všechny vůdce armády (kromě Mavlyan-zade, který přežil na žádost Timura). Tím bylo militantní hnutí potlačeno. [2]

Viz také

Poznámky

  1. 1 2 Hotamov N. B., Dovudi D., Mullojonov S., Isomatov M. Tarihi khalqi tojik (Kitobi darsi). - Dušanbe, 2011, str. 146-147.
  2. Hotamov N. B., Dovudi D., Mullojonov S., Isomatov M. Tarikhi khalqi tojik (Kitobi darsi). - Dušanbe, 2011, str. 146-147.