Mackensen, Lutz

Lutz Mackensen
Němec  Lutz Mackensen
Datum narození 15. června 1901( 1901-06-15 ) [1] [2]
Místo narození
Datum úmrtí 24. března 1992( 1992-03-24 ) [1] [2] (ve věku 90 let)
Místo smrti
Země
Místo výkonu práce
Studenti Eleonore Dörner [d]

Lutz Mackensen ( německy:  Lutz Mackensen ; 15. června 1901 [1] [2] , Bad Harzburg , Dolní Sasko - 24. března 1992 [1] [2] , Brémy ) - německý lingvista , folklorista a lexikograf .

Jeden z autorů a šéfredaktor dvoudílné encyklopedie Handwörterbuch des deutschen Märchens ( německy  Handwörterbuch des deutschen Märchens ) a autor Mackensenova slovníku(v roce 1998 vyšla v ruštině jako "Německý jazyk. Univerzální referenční kniha" [3] ).

Životopis

Narozen 15. června 1901 v Bad Harzburgu v pruské provincii Hannover v rodině středoškolského učitele.

Studoval na Humboldtově univerzitě v Berlíně a na univerzitě v Greifswaldu . V roce 1918 se stal členem studentského svazu Corps Baltia Berlin [4] . V roce 1922 získal doktorát na univerzitě v Heidelbergu disertační prací o studiu pohádek [5] .

V letech 1926-1932 byl odborným asistentem německé a skandinávské filologie na univerzitě v Heidelbergu, kde založil Archiv pomořanských lidových písní ( německy  Pommersche Volksliederarchiv ) a poté v roce 1929 Pomořanský folklorní archiv ( anglicky  Volkskundliche Archiv für Pommern ). Na vzniku poslední jmenované se podílel i Otto Knopa Alfred Haasa jeho asistent Karl Kaiser, který v roce 1933 nahradil Mackensena ve funkci vedoucího archivu [6] . Položil základy výuky folkloru na univerzitě v Greiswaldu a navázal mezinárodní vědecké kontakty zejména uspořádáním konference se švédskými folkloristy v roce 1932, která otevřela cestu ke studiu švédského folkloru [7] .

V roce 1932 se stal mimořádným profesorem na Herderově institutu v Rize.[8] .

V roce 1933, po nástupu nacistů k moci v Německu, se Mackensen připojil k NSDAP . Svou loajalitu k režimu navíc vyjadřoval antisemitskými názory [9] . V roce 1935 se stal profesorem. V roce 1940, během druhé světové války, byl prvním hostujícím profesorem na univerzitě v Gentu , kde předložil zprávy o těch učitelích, kteří „ve svých přednáškách víceméně propagují skryté odmítání velkoněmeckého myšlení“ [10] . Od roku 1941 se stal profesorem germanistiky na Poznaňské říšské univerzitě, kde se zabýval přípravou germanizace Polska na území okupovaném Wehrmachtem , zodpovídal se jménem gauleitera NSDAP a Bezpečnostní služby Reichsführera SS za shromažďování a objednávání legend, tradic a zvyků. , na jehož základě se podařilo prokázat osídlení kraje Němci či Němci již od doby bronzové [ 11] . Po uzavření paktu o neútočení mezi Německem a Sovětským svazem byl Mackensen pověřen, aby se vypořádal s auslanddeutskými otázkami.aby bylo možné ověřit, do jaké míry si „osadníci“ ( německy  Rücksiedler ) zachovali svůj německý původ a na základě svých rasových charakteristik byli vhodní pro vytvoření „nového kmene osadníků“ ( německy:  Neusiedlerstamm ) – „pohraničních zemědělců “ ( německy  Grenzlandbauern ), připravený bojovat a budovat, osídlovat země Besarábie , Bukovina , Volyň , Dobrudža a pobaltské státy [12] .

Po válce vyučoval na univerzitě v Göttingenu . Zabýval se otázkami německé etymologie, sestavoval sbírky rčení, přísloví, rčení.

V roce 1957 se stal zakladatelem a do roku 1966 vedoucím oddělení německého tisku ve Státní a univerzitní knihovně v Brémách [8] .

Vědecké práce

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 Německá národní knihovna , Státní knihovna v Berlíně , Bavorská státní knihovna , Rakouská národní knihovna Záznam #116644672 // Obecná regulační kontrola (GND) - 2012-2016.
  2. ↑ 1 2 3 4 Bibliothèque nationale de France identifikátor BNF  (fr.) : Open Data Platform - 2011.
  3. ↑ Mackensen L. Německý jazyk. Univerzální referenční kniha / Per. s ním. E. Zakharova - M .: Akvárium, LLC AST-LTD Publishing House, 1998. - 592 s. ISBN 5-85684-101-8 , ISBN 5-15-000970-9
  4. ↑ Erwin Willmann (Hrsg.): Verzeichnis der Alten Rudolstädter Corpsstudenten. (AH. Liste des RSC.) , Ausgabe 1928, Nr. 2908
  5. ↑ Vgl. Carola L. Gottzmannová, Petra Hörner: Lexikon der deutschsprachigen Literatur des Baltikums und St. Petersburgs, 2007.
  6. ↑ Kurt Dröge: Die Entwicklung der volkskundlichen Forschung in Pommern. // Roderich Schmidt(Hrsg.): Tausend Jahre pommersche Geschichte. Veröffentlichungen der Historischen Kommission für Pommern. Reihe V, Band 31. Böhlau Verlag, Koln Weimar Wien 1999, S. 358–359.
  7. ↑ Leopold Magon: Die Geschichte der Nordischen Studien und die Begründung des Nordischen Instituts . // Festschrift zur 500-Jahrfeier der Universität Greifswald . Band 2. Greifswald 1956, S. 265.
  8. ↑ 12 Ernst Klee: Das Kulturlexikon zum Dritten Reich. Wer war was vor und nach 1945. S. Fischer, Frankfurt nad Mohanem 2007, ISBN 978-3-10-039326-5 , S. 384.
  9. ↑ Německý lingvista Utz Maaspoznamenal následující: "Mackensen bedauert 1937, daß das deutsche Volk im späten Mittelalter bereits rassisch tak zersetzt gewesen sei, daß es die Judenfrage mit den damaligen Pogromen nicht endgültig schon gelöst hat […]. " bis. bis. In: Zeitschrift für germanistische Linguistik 16 (1988/89), S. 253–290; Hier: S. 282.
  10. ↑ Zitat bei Ernst Klee: Kulturlexikon , S. 384, mit Bezug auf Ludwig Jäger, Seitenwechsel. Der Fall Schneider/Schwerte und die Diskretion der Germanistik , München 1998.
  11. ↑ Siehe u. A. die Einleitung zu Lutz Mackensen: Sagen der Deutschen im Wartheland. S einem Vorwort des Gauhauptmanns. hg. von der Gauselbstverwaltung und Reichsuniversität Posen. Volkskunde Bd. 8. Posen 1943.
  12. ↑ Mackensen: Sagen der Deutschen im Wartheland , S. III–IV.

Literatura

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata