Malé a střední podniky (kiçik və orta sahibkarlıq nebo kiçik və orta müəssisələr) zaujímají v Ázerbájdžánu vedoucí postavení v oblasti hospodářského rozvoje a zaměstnanosti. K dubnu 2022 tvoří malé a střední podniky 99,6 % provozujících podnikatelských subjektů [1] .
Níže jsou uvedeny údaje o malých a středních podnicích Statistického výboru Ázerbájdžánské republiky:
| Ukazatele | 2016 | 2017 | ||||
| Celkový | Právnické osoby | Jednotlivci | Celkový | Právnické osoby | Jednotlivci | |
| Celkový počet malých a středních podniků | 191 695 | 20 932 | 170 763 | 169 603 | 23 752 | 145 851 |
| Počet malých podniků | 187598 | 16835 | 170763 | 165386 | 19535 | 145851 |
| Počet středních podniků | 4097 | 4097 | - | 4217 | 4217 | - |
Mezi ekonomickými regiony jsou nejaktivnější malé a střední podniky ve městě Baku a v ekonomickém regionu Aran.
| Ekonomické regiony | 2016 | 2017 | ||||
| Celkový | MP | společný podnik | Celkový | společný podnik | ||
| Celkový | 191 695 | 187 598 | 4097 | 169 603 | 165 386 | 4217 |
| Baku | 75149 | 72815 | 2334 | 70222 | 67798 | 2424 |
| Ekonomická oblast Apsheron | 14481 | 14279 | 202 | 13222 | 12996 | 226 |
| Ganja-Gazach ekonomický region | 21564 | 21263 | 301 | 18810 | 18511 | 299 |
| Ekonomická oblast Sheki-Zagatala | 11711 | 11554 | 157 | 9571 | 9400 | 171 |
| Ekonomický region Lankaran | 12123 | 11974 | 149 | 9547 | 9381 | 166 |
| Ekonomická oblast Guba-Khachmaz | 9385 | 9263 | 122 | 7738 | 7611 | 127 |
| Aranská ekonomická oblast | 32315 | 31867 | 448 | 26656 | 26208 | 448 |
| Ekonomický region Horní Karabach [4] | 3273 | 3198 | 75 | 2813 | 2737 | 76 |
| Ekonomická oblast Kalbajar-Lachin | 161 | 128 | 33 | 157 | 125 | 32 |
| Ekonomický region Gorno-Shirvan | 5068 | 4975 | 93 | 4332 | 4259 | 73 |
| Nakhichevanská ekonomická oblast | 6465 | 6282 | 183 | 6535 | 6360 | 175 |
Ázerbájdžán také uvedl svou klasifikaci jak podle počtu zaměstnanců pracujících ve společnosti, tak podle ročního obratu. [5]
| Ukazatele | Počet pracovníků | Roční obrat (AZN) |
| Malý obchod | < 25 | < 200 000 |
| Středně velké podniky | 25 < 125 | 200 000 < 1 250 000 |
| Velké podniky | 125 < | 1 250 000 < |
Státní statistický výbor definoval tuto klasifikaci s ohledem na různé ekonomické oblasti: [6]
| Kategorie podnikání | Počet zaměstnanců | Roční obrat (AZN) |
| Průmysl a stavebnictví | < 50 | < 500 000 |
| Zemědělství | < 25 | < 250 000 |
| Velkoobchod | < 15 | < 1 000 000 |
| Maloobchod , doprava ,
služby a jiné ekonomické činnosti |
< 10 | < 250 000 |
Malé a střední podniky v Ázerbájdžánu se dělí do dvou skupin.
Z hlediska počtu podniků a zaměstnanců zaujímají převážnou část sektoru malých a středních podniků jednotlivé podniky. Podle statistického výboru za rok 2015 byl počet malých podniků ve všech odvětvích ekonomiky země 196 327. Počet drobných podnikatelů se v roce 2015 oproti roku 2014 zvýšil o cca 9 429 osob. Navíc 178 163 z nich byli jednotliví podnikatelé. Živnostníci se aglomerují především v sektorech, zejména v obchodu, kde získávají vyšší příjem výměnou za minimální investice. Pouze malý počet podnikatelů se účastní podnikatelských aktivit, které vyžadují vysoké počáteční investice a dlouhodobé zisky. Živnostníci v podstatě zaměstnávají méně lidí, a tak si snižují náklady a mají větší zisk.
Právnické osoby registrované ústředními správami ministerstev a odborů procházejí důkladnou kontrolou. Malý podnik je podnik ovládaný právnickou osobou a uvedený k dispozici kabinetu ministrů. Tato vyhláška specifikuje základní principy pro malé a střední podniky [7] .
K prosinci 2021 bylo vytvořeno 36 000 mikrofarem a malých farem [8] .
Rozvoj podnikání v Ázerbájdžánu začal v 90. letech 20. století. Dne 12. prosince 1992 vláda ustanovila „Nařízení o Národním fondu na podporu podnikání Ázerbájdžánské republiky“. Zřízení tohoto fondu umožnilo malým a středním podnikům využívat výhodných úvěrů. Do roku 2001 však tento mechanismus nefungoval správně.
27. srpna 2002 byl obnoven Národní fond na podporu podnikání. Začalo vydávání půjček s nižšími úrokovými sazbami v národní měně [9] .
Státní agentura pro rozvoj malého a středního podnikání vydává start-up certifikáty pro začínající projekty, které jsou po dobu tří let osvobozeny od daně z příjmu, a dále poskytuje úvěry do 20 000 manatů mikropodnikatelům [10] . K dubnu 2022 bylo vydáno 39 spouštěcích certifikátů [11] [12] [13] [14] .
Ve 21 městech a okresech země otevřela Agentura centra pro rozvoj malého a středního podnikání [15] .
Strategické cíle cestovní mapy :
Existují tři hlavní strategické plány:
Systém jednotného okna je implementován na základě prezidentského dekretu vydaného 30. dubna 2007. Tento princip počítá s jedinou registrací podnikatelů v jednom státním orgánu. K dispozici je také online registrace. Pro implementaci jednotné registrace byl vytvořen portál e-governmentu [17] .