Minimální mzda v Německu

Německá minimální mzda  je nejnižší měsíční a hodinová mzda , kterou jsou zaměstnavatelé ze zákona oprávněni vyplácet svým zaměstnancům v Německu . Německý zákon o minimální mzdě ( německy:  Gesetz zur Regelung eines allgemeinen Mindestlohns ) byl podepsán dne 1. ledna 2014 třetím kabinetem Merkelové, sestávajícím z koalice mezi SPD a CDU . Zavedení minimální mzdy bylo hlavním požadavkem SPD při koaličních jednáních. Během parlamentních voleb v roce 2013byl to její ústřední předvolební slib nahradit smluvní minimální mzdu celostátní. [jeden]

Od 1. ledna 2015 byla minimální mzda stanovena na 8,50 EUR za hodinu ( 1440,00 EUR měsíčně) ( 1072,91 EUR měsíčně čistého). [2] [3] Jeho velikost každé dva roky upravuje německá vláda, kterou konzultuje komise pro minimální mzdu. Od 1. ledna 2017 byla minimální mzda 8,84 EUR za hodinu ( 1 498,00 EUR měsíčně) ( 1 114,71 EUR měsíčně čistého) [4] [5] [6] a vzrostla na 9,19 EUR za hodinu ( 1557,00 EUR měsíčně od 1. ledna 2019 [7] a až 9,35 EUR za hodinu 1584 EUR měsíčně po 14% dani z příjmu se bude od 1. ledna 2020 rovnat 1360,52 EUR měsíčně [ 8] [9] [10] [11] [12] [13]

Provize z minimální mzdy

Pro regulaci výše minimální mzdy zavedla německá vláda stálou komisi, která se skládá z devíti členů. Výbor se skládá z prezidenta, tří zástupců zaměstnanců, tří zástupců zaměstnavatelů a dvou ekonomických poradců, kteří nemají hlasovací právo ve výboru. [21] Hodnotí celkovou ekonomickou výkonnost Německa, aby odhadla přiměřenou minimální mzdu. První úprava minimální mzdy byla provedena v červnu 2016, o dva roky později následovala další úprava v červnu 2018, která zvýšila minimální mzdu na 9,19 eura. [22]

Kontroverze německé minimální mzdy

Minimální mzda byla jedním z nejkontroverznějších témat během parlamentních voleb v roce 2013 . Zatímco sociální demokraté , zelení a levice byli pro společnou národní minimální mzdu, liberálové a konzervativci k ní byli skeptičtí. [23] Přední ekonomické výzkumné ústavy jako CESifo Group Munich se postavily proti zavedení minimální mzdy ve výši 8,50 eur. Podle studie Centra pro ekonomický výzkum z roku 2014 měla minimální mzda zrušit zhruba 900 000 pracovních míst, zejména ve východní části Německa. [24] . Tomu však odporuje studie London School of Economics and Political Science, která prokázala, že minimální mzda ve skutečnosti nevede ke ztrátě zaměstnání. Diskusní dokument o hospodářské politice, který analyzoval míru německé zaměstnanosti napříč regiony od roku 2011 do roku 2016, skutečně zjistil, že míra nezaměstnanosti klesla v regionech s dříve nižší úrovní mezd. [25] Studie německého institutu pro ekonomický výzkum navíc zjistila, že minimální mzda zvyšuje hodinovou mzdu spíše než celkový příjem lidí pracujících v sektoru s nízkými mzdami. S mírným nárůstem hodinové mzdy se zároveň zkrátila pracovní doba, aby se kompenzovaly vyšší náklady. [26]

Viz také

• Minimální mzda
• Seznam zemí světa podle minimální mzdy
• Seznam zemí v Evropě podle minimální mzdy

Poznámky

1. ↑ S ohledem na volby Merkelová prosazuje minimální mzdu  , Reuters (  25. dubna 2012). Archivováno z originálu 14. prosince 2018. Staženo 13. prosince 2018.
2. ↑ 1 2 3 MiLoG Mindestlohngesetz . Staženo 16. prosince 2018. Archivováno z originálu 17. prosince 2018. (neurčitý)
3. ↑ 1 2 3 Bundesgesetzblatt . Získáno 16. prosince 2018. Archivováno z originálu 14. prosince 2016. (neurčitý)
4. ↑ 1 2 3 Šablona:§§ vom 15. listopadu 2016, Šablona:BGBl
5. ↑ 1 2 3 Bundesgesetzblatt . Získáno 16. prosince 2018. Archivováno z originálu dne 23. dubna 2022. (neurčitý)
6. ↑ 1 2 3 [1] Archivováno 6. října 2019 na Wayback Machine , Bundesgesetzblatt Nr. 54 ze dne 18.11.2016
7. ↑ BMAS - Mindestlohn steigt auf 9,19 Euro im Jahr 2019 a 9,35 Euro im Jahr 2020  (německy) . www.bmas.de _ Získáno 13. prosince 2018. Archivováno z originálu dne 2. října 2018.
8. ↑ 1 2 Německo zvýší minimální mzdu na 9,35 eur v roce 2020  , Reuters (  26. června 2018). Archivováno z originálu 6. dubna 2019. Staženo 13. prosince 2018.
9. ↑ 1 2 MiLoV2 Zweite Mindestlohnanpassungsverordnung . Staženo 2. ledna 2020. Archivováno z originálu dne 2. ledna 2020. (neurčitý)
10. ↑ 1 2 [2] Archivováno 6. října 2019 na Wayback Machine , Bundesgesetzblatt Nr. 38 z 20.11.2018
11. ↑ 1 2 Martin Dulig fordert zwölf Euro Mindestlohn | Blick-Sachsen . Staženo 2. ledna 2020. Archivováno z originálu dne 2. ledna 2020. (neurčitý)
12. ↑ 1 2 Německo: Co je nového v roce 2020? – Berlínský divák . Staženo 2. ledna 2020. Archivováno z originálu dne 27. září 2020. (neurčitý)
13. ↑ 1 2 Kde v Německu platí víc? | Zeitung "Aussiedlerbote" . Staženo 2. ledna 2020. Archivováno z originálu dne 24. září 2020. (neurčitý)
14. ↑ 1 2 3 4 Minimální mzda v Evropě – Google Public Data Explorer . Získáno 16. prosince 2018. Archivováno z originálu dne 26. dubna 2019. (neurčitý)
15. ↑ 1 2 [3] Archivováno 4. července 2022 na Wayback Machine , Bundesgesetzblatt Nr. 39 ze dne 15.08.2014
16. ↑ Vysvětlení statistiky . Získáno 16. prosince 2018. Archivováno z originálu dne 26. dubna 2019. (neurčitý)
17. ↑ Zákonné minimální mzdy v EU 2017 | nadace Eurofound . Získáno 16. prosince 2018. Archivováno z originálu 7. července 2018. (neurčitý)
18. ↑ Minimální mzda | nadace Eurofound . Staženo 16. prosince 2018. Archivováno z originálu 25. prosince 2018. (neurčitý)
19. ↑ Archivovaná kopie . Získáno 16. prosince 2018. Archivováno z originálu 10. října 2018. (neurčitý)
20. ↑ BMAS - Mindestlohn steigt auf 9,19 Euro im Jahr 2019 a 9,35 Euro im Jahr 2020  (německy) . www.bmas.de _ Získáno 13. prosince 2018. Archivováno z originálu dne 2. října 2018.
21. ↑ Provize za minimální mzdu  . Získáno 9. prosince 2018. Archivováno z originálu 15. prosince 2018.
22. ↑ Německo zvýší minimální mzdu na 9,35 eura v roce 2020  , Reuters (  26. června 2018). Archivováno z originálu 6. dubna 2019. Staženo 13. prosince 2018.
23. ↑ vyhrazeno, Copyright Haufe-Lexware GmbH & Co KG- všechna práva Mindestlohn, Bundestagswahl 2013, Parteien | Osobní | Haufe  (německy) . Haufe.de News und Fachwissen . Získáno 13. prosince 2018. Archivováno z originálu dne 22. října 2020.
24. ↑ CESifo-Gruppe München - Der flächendeckende Mindestlohn von 8,50 Euro gefährdet bis zu 900.000 Arbeitsplätze  (německy) . www.cesifo-group.de _ Staženo 13. prosince 2018. Archivováno z originálu 15. prosince 2018.
25. ↑ Německá minimální mzda nevedla ke ztrátě pracovních  míst . London School of Economics and Political Science . Staženo: 13. prosince 2018.
26. ↑ Berlín, DIW DIW Berlin: Mindestlohn lässt Stundenlöhne in Deutschland steigen, aber Monatsverdienste nicht im selben Maße  (německy) . www.diw.de (1. března 2007). Staženo 13. prosince 2018. Archivováno z originálu 16. prosince 2018.

Literatura

• Frank Bayreuther: Der gesetzliche Mindestlohn . In: Neue Zeitschrift für Arbeitsrecht (NZA) 2014, 865–874.
• Düwell /Schubert [Hrsg.] Mindestlohngesetz – Handkommentar zum MiLoG. 2. Auflage 2017 ISBN 978-3-8487-2946-3
• Bernd Grzeszick: Ausnahmen vom gesetzlichen Mindestlohn: verfassungsrechtlich zulässiger Kompromissweg? In: Zeitschrift fur Rechtspolitik. (ZRP). 3/2014, S. 66–69.
• Hilgenstock, Christopher. Mindestlohngesetz. - 1. vyd. - München : CH Beck, 2014. - ISBN 978-3-406-67243-9 .
• Lakies, Thomasi. Mindestlohngesetz-Basiskommentar zum MiLoG. - 1. vyd. - Bund Verlag, 2015. - ISBN 978-3-7663-6391-6 .
• Mark Lembke: Das Mindestlohngesetz und seine Auswirkungen auf die arbeitsrechtliche Praxis . In: Neue Zeitschrift für Arbeitsrecht (NZA) 2/2015, S. 70–77.
• Christian Picker: Niedriglohn a Mindestlohn. In: Recht der Arbeit. (RDA). 1/2014, S. 25–36.
• Reinhard Schüssler, Irene Becker: Wie ein gesetzlicher Mindestlohn den Regelbedarf erhöht. Wirkungen eines Mindest-Stundenlohns von 8,50 Euro auf das Grundsicherungsniveau. In: Soziale Sicherheit. (SozSich). 3/2014, S. 102–109.
• Marc Spielberger, Angela Schilling: Der Regierungsentwurf zum Gesetz über die Regelung eines allgemeinen Mindestlohns (MiLoG). In: Neue Zeitschrift für Arbeitsrecht. (N.Z.A.). 8/2014, S. 414–419.
• Robert von Steinau-Steinrück/Heribert Jöris: Der gesetzliche Mindestlohn . In: Betriebs-Berater 8/2014, S. 2101–2106.
• Daniel Ulber: Die Erfüllung von Mindestlohnansprüchen . In: Recht der Arbeit (RdA) 2014, 176–182.
• Daniel-René Weigert: Die Anrechenbarkeit von Vergütungsbestandteilen auf den gesetzlichen Mindestlohn . In: Neue Zeitschrift für Arbeitsrecht (NZA) 12/2017, S. 754–751.
• Patrick Zeising, Daniel-René Weigert: Verfassungsmäßigkeit des Mindestlohngesetzes . In: Neue Zeitschrift für Arbeitsrecht (NZA) 1/2015, S. 15–22.
• Andreas Zürn, Christian Maron: Der Koalitionsvertrag der 18. Legislaturperiode aus arbeitsrechtlicher Sicht. In: Betriebs-Berater. 11/2014, S. 629–633.

Odkazy

• Minimální mzda v Evropě . Google Public Data Explorer . Staženo: 17. prosince 2018. (Ruština)
• Statistika  minimální mzdy . Evropská komise . Staženo: 17. prosince 2018.
•  Minimální měsíční mzdy – půlroční údaje . Eurostat (6. září 2018). Staženo: 17. prosince 2018.
• Anne Kunze, Stephan Lebert, Bettina Malter a Fritz Zimmermann. Mindestlohn Die Lohnlüge  (německy)  // Die Zeit  : týdeník. Hamburk : Zeit-Verlag Gerd Bucerius GmbH & Co. KG, 2015. - 5 März ( Nr. 10 ). — ISSN 0044-2070 . (nutná registrace)
• Zákon o posílení autonomie kolektivního vyjednávání  (německy)  = Gesetz zur Stärkung der Tarifautonomie (Tarifautonomiestärkungsgesetz) // BGBl.  : úřední věstník. — Berlin : BMJV , 2014. — 15. srpna ( Nr. 39 ). — S. 2739–2745 .

39 ze dne 15.08.2014

• Zákon o vytvoření soutěžního rejstříku a změně protisoutěžního zákona  (německy)  = Gesetz zur Einführung eines Wettbewerbsregisters und zur Änderung des Gesetzes gegen Wettbewerbsbeschränkungen // BGBl.  : úřední věstník. - Berlín : BMJV , 2017. - 28. července ( Nr. 52 ). — S. 2739–2745 .
• Gesetz zur Regelung eines allgemeinen Mindestlohns (Mindestlohngesetz - MiLoG) . Zákon o minimální mzdě  (německy) . Buzer.de (1. ledna 2018) .  — Text ve znění článku 15 zákona o celní autonomii ze dne 11. srpna 2014. Staženo 17. prosince 2018.

V bibliografických katalozích	GND : 1058619616