Nanočástice

Nanočástice je izolovaný objekt v  pevné fázi, který má zřetelnou hranici s okolím, jehož rozměry se ve všech třech rozměrech pohybují od 1 do 100 nm [1] .

Popis

Nanočástice jsou jedním z nejobecnějších termínů pro označení izolovaných ultradispergovaných objektů, do značné míry duplikují dříve známé termíny (koloidní částice, ultradispergované částice), ale liší se od nich jasně definovanými rozměrovými hranicemi. Pevné částice menší než 1 nm se obvykle označují jako shluky , větší než 100 nm - až submikronové částice [1] .

Přitom v některých oblastech poznání, zejména v biomedicínských nanotechnologiích, jsou nanočástice často běžně označovány jako předměty o průměru až několik stovek nanometrů, jejichž malá velikost hraje také významnou roli v jejich vlastnostech a aplikace (zejména zajištění zvýšené slizniční absorpce při perorálním podání), podání a EPR -efekt jako „pasivní“ řešení systémově podávaných protinádorových léků) [2] [3] [4] [5] .

Typy nanočástic

Poznámky

  1. 1 2 Zhuravleva Natalja Gennadjevna, Šljachtin Oleg Alexandrovič. Nanočástice . Rosnano . Získáno 8. března 2012. Archivováno z originálu 18. června 2012.
  2. H. Maeda. SMANCS a makromolekulární léky konjugované s polymery: výhody v chemoterapii rakoviny // Advanced Drug Delivery Reviews. - 2001. - Sv. 46. ​​​​- S. 169-185.
  3. C. P. Reis, R. J. Neufeld, A. J. Ribeiro, F. Veiga. Nanoenkapsulace I: Metody přípravy lékem plněných polymerních nanočástic // Nanomed. Nanotechnologie. Biol. Med. - 2006. - Sv. 2. - S. 8-21.
  4. VPTorchilin . Multifunkční nanonosiče // Advanced Drug Delivery Reviews. - 2006. - Sv. 58. - S. 1532-1555.
  5. C. Vauthier, K. Bouchemal. Metody přípravy a výroby polymerních nanočástic // Pharm. Res. - 2009. - Sv. 25. - S. 1025-1058.

Literatura