Negátorský nárok

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 4. července 2019; kontroly vyžadují 2 úpravy .

Negativní pohledávka (z lat.  negaterius  - „negativní“) je pohledávka , která je mimosmluvním požadavkem vlastníka, který věc vlastní třetím osobám, na odstranění překážek spojených s výkonem oprávnění k užívání a nakládání s majetkem .

Legislativa o negativní akci

Negativní žaloba byla římskému právu známa jako actio negatoria (doslova „popírání žaloby“). V Rusku je pojem záporného nároku uveden v čl. 304 občanského zákoníku Ruské federace „Ochrana práv vlastníka před porušováním nesouvisejícím se zbavením držby“ [1] . Negativní nárok má obdobné textové vyjádření v legislativě řady zemí sousedících s Ruskou federací: Čl. 293 občanského zákoníku Abcházie, čl. 277 občanského zákoníku Arménie, čl. 285 občanského zákoníku Běloruska, čl. 264 občanského zákoníku Kazachstánu, odstavec 2 čl. 289 občanského zákoníku Kyrgyzstánu, čl. 325 Občanský zákoník Tádžikistánu, čl. 231 občanského zákoníku Uzbekistánu, čl. 391 občanského zákoníku Ukrajiny.

Struktura záporného nároku

Důvodem negatorní pohledávky jsou okolnosti odůvodňující právo žalobce užívat a nakládat s majetkem, jakož i potvrzující, že chování třetí osoby vytváří překážku výkonu výše uvedených oprávnění. Negativní pohledávka nesouvisí s vyvlastněním . Proto může být žalobcem v záporném nároku:

Žalovaným v negatorní pohledávce je osoba, která svým protiprávním jednáním brání žalobci v plném výkonu výše uvedených pravomocí.

Kromě splnění požadavku uvedeného v záporné žalobě může žalobce po žalovaném požadovat náhradu škody , která mu byla způsobena, jakož i náhradu škody.

Souvislost mezi negatorní pohledávkou a požadavkem na zřízení věcného břemene

Byla podána negativní žaloba na ochranu majetku před nároky ze služebnosti : někdo tvrdí, že má právo průchodu mým majetkem, zatímco podle mého názoru tomu tak není. K promítnutí takového nároku na věcné břemeno již ve starém občanském právu má vlastník pohledávku, která později dostala název actio negatoria. V legitimačním procesu tento nárok začal prohlášením vlastníka u soudu - např.: „ajo jus tibi non esse eundi agendi in fundo meo“, ke kterému obžalovaný řekl: „ajo jus mihi esse eundi agendi“ atd.; pak přišlo provocatio sacramento atd. Ve formulačním procesu je žaloba podána prostřednictvím vzorce "Si paret No No jus non esse eundi agendi ... judex odsouzena, si non paret absolve." Vedle tohoto actio negatoria v klasickém právu zřejmě existovalo jakési ono - actio prohibitoria ("si paret Ao Ao jus esse prohibendi Nm Nm uti frui"), sloužící snad k ochraně majetku před praetorským nevolnictvím (Lenel) ; ale o této odrůdě je známo jen málo. Smyslem actio negatoria je uznat svobodu majetku z nárokované služebnosti a zajistit ji před dalšími zásahy - cautio de non amplius turbando.

Problémy obrany negátorů

V teorii občanského práva v současnosti probíhá spor, jehož podstatou je ospravedlnění skutečnosti, že negatorní pohledávka není univerzálním způsobem ochrany vlastnického práva. Tento názor je hájen na rozdíl od převládajícího názoru, že negační žaloba je nápravou jakéhokoli porušení vlastnického práva, pokud toto porušení není spojeno se zbavením držby. T. P. Podshivalov tedy píše: „Poskytování nadměrné univerzálnosti zápornému nároku je nepříznivé také proto, že zužuje seznam způsobů ochrany vlastnických práv a činí jej vzácnějším.

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Občanský zákoník Ruské federace ze dne 30. listopadu 1994 č. 51-FZ (ve znění pozdějších změn a doplňků) - Část 1 // Sbírka zákonů Ruské federace , 5.12.1994, č. 32, čl. 3301, Rossijskaja Gazeta , č. 238-239, 12.08.1994

Zdroje

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie
  • Nový