Nora, Pierre
| Pierre Nora | ||||
|---|---|---|---|---|
| Pierre Nora | ||||
| Datum narození | 17. listopadu 1931 (90 let) | |||
| Místo narození | Paříž | |||
| Země | Francie | |||
| Vědecká sféra | příběh | |||
| Místo výkonu práce | ||||
| Alma mater | ||||
| Ocenění a ceny |
|
|||
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | ||||
Pierre Nora ( fr. Pierre Nora ; narozen 17. listopadu 1931 , Paříž ) je francouzský historik, autor konceptu „ míst paměti “. Předseda sdružení „Za svobodu historie“. Badatel historické paměti . Známý z monumentální edice Místa paměti ( Les Lieux de mémoire ). Pokračuje výzkum Maurice Halbwachse .
Nora staví do kontrastu paměť a historii :
Paměť umisťuje paměť do posvátna, historie ji odtud vyhání a činí ji prozaickou... Paměť je zakořeněna v konkrétním, v prostoru, gestu, obrazu a předmětu. Historie není připoutána k ničemu jinému než k časovým extenzím, evoluci a vztahům věcí. Paměť je absolutní a historie zná pouze relativní. Jádrem dějin je destruktivní kritika spontánní paměti. Paměť je vždy podezřívavá vůči historii, jejímž skutečným posláním je ji zničit a potlačit. Historie je delegitimizací prožité minulosti (Francie-paměť, Nora P. et al., St. Petersburg, 1999. s. 20)
Paměť se zcela proměnila ve vlastní pečlivou rekonstrukci [jednotlivce nebo společnosti] (str. 29)
Dnes, kdy jsou historici potlačováni kultem dokumentů, celá společnost hlásá náboženství uchovávání a produkce archiválií. To, co nazýváme pamětí, je ve skutečnosti obrovské dílo závratného řazení hmotných stop toho, co si nemůžeme pamatovat, a nekonečný seznam toho, co si možná potřebujeme zapamatovat. „Paměť papíru“, o které mluvil Leibniz, se stala autonomní institucí muzeí, knihoven, skladišť, dokumentačních středisek, databank... Jak tradiční paměť mizí, cítíme potřebu s náboženskou horlivostí uchovávat ostatky, svědectví, dokumenty. , obrazy, řeči, viditelné znaky toho, co bylo... Posvátno se vkládá do stopy, která je jeho negací... Nekonečná produkce archivu je zostřenou vlastností nového vědomí, nejvýraznějším projevem terorismu historizované paměti (s. 29-32)
O historiografii :
Angažovat se v historiografii Francouzské revoluce, obnovovat její mýty a interpretovat je znamená pouze to, že se již plně neztotožňujeme s jejím odkazem. Studovat tradici, ať je jakkoli slavná, znamená nebýt již schopen jednoznačně rozpoznat její nositele (s. 23)
Odkazy
- Nora P., Francie – paměť (bez úvodu pro ruské čtenáře)
- Nora P., Existuje historická identita Francie? (přednáška na Ruské státní humanitní univerzitě, 2010) (nepřístupný odkaz od 20-05-2013 [3439 dní] - historie , kopie )
- Nora P., Světová připomínka
- Nora P., XX století
| Školní "letopisy" | |
|---|---|
| Historici | Zakladatelé (první generace) Mark Block Lucien Febvre Druhá generace Fernand Braudel Ernest Labrus Pierre Guber Pierre Shonyu Robert Mandru třetí generace Emmanuel Le Roy Ladurie Georges Duby Mark Ferro Jacques Le Goff Pierre Nora Filip Beran Henri Jean Martin čtvrté generace Roger Chartier Jacques Revel André Burgière Bernard Lepty |
| Koncepty |
|
| Časopis | "Anály" |
 Slovníky a encyklopedie | ||||
|---|---|---|---|---|
| ||||