Počkat na to! (Vydání 11)

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 15. srpna 2017; kontroly vyžadují 139 úprav .
Počkat na to! (Vydání 11)
kreslený typ ručně kreslenými
Výrobce Vjačeslav Kotjonočkin
napsáno Alexander Kurlyandsky ,
Arkady Khait
Role vyjádřené Anatoly Papanov (Vlk),
Clara Rumyanova (Zajíc)
Studio " Sojuzmultfilm "
Země  SSSR
Doba trvání 9 min. 28 sec.
Premiéra 30. července 1977
Prequely Počkat na to! (Vydání 10)
Předchozí karikatura Počkat na to! (Vydání 10)
další karikatura Počkat na to! (Vydání 12)
IMDb ID 1319963
Animator.ru ID 2760

Počkat na to! (číslo 11)  je jedenáctým animovaným filmem v seriálu No, ty počkej! ". Film se odehrává v cirkuse .

Pozadí

Vlk, celý oblečený, přichází do cirkusu. Mrož-lístek zkontroluje lístek a nechá Vlka projít. Když Vlk prošel, hledá své místo, zvedne každého diváka, ale pak světla zhasnou a Vlk je vyrušen představením. Pak vezme dalekohled od souseda, ze kterého se vyklubal Zajíc, a prozkoumá vše kolem. Když Vlk zahlédl okulárem Zajícovo oko, upustil si dalekohled na nohu. Křičel bolestí, skákal nahoru a dolů, což rozehnalo publikum. Zajíc mezitím vyběhne do arény. Vlk ho následoval. Oba šplhají po laně , ale zajíc kráčí se vší opatrností s holí a Vlk, který není zvyklý chodit po laně, za pochodu spadne. Pak se odrážejí na houpačkách. Od skoků Zajíce mění Vlk barvu tak, aby odpovídala barvě cirkusových lamp (červená, žlutá), při posledním skoku Vlk od úderu změní barvu na zelenou a hlavou prorazí kopuli cirkusu, načež říká: "No, počkej chvíli!"

Děj

Na scéně se objeví kočka, která fakírskou dýmkou vyčaruje hada. Vlk chytí zajíce a plánuje si s ním po vystoupení kočky zatančit. Po představeních dá vlk kočce světlo, která si omylem vezme tašku se zajícem. Když Vlk, hledající zajíce, narazí na hada , nejprve zděšeně ucukne, ale poté, co v pytli najde dýmku, hada uklidní melodií. V polospánku se ovine kolem Vlka. Vyčaruje hada, dokud ho nenapadne přivázat jeho ocas k provazu visícímu na projíždějící motorce. Když motorka škubla, Vlk se z rozplétajícího se hada náhle otočil jako svršek. Osvobozen od ní Vlk spatří Zajíce a pronásleduje ho, ale ten během honičky zamkl vlka do klece se lvem a on se marně snaží dostat ven a probudí spícího lva, který na oplátku se ho snaží sníst. Zajíc, který se nad Vlkem slitoval, mu dá zbraň , ale vlk, místo aby se zastřelil, ji hodí lvu, který, když pochopil, jak ji používat, střílí. Zajíc osvobodí vlka tím, že mu dá k pití láhev mléka . Lev při posledním výstřelu rozbil láhev a Zajíc s vlkem společně běží na jeviště, kde vystupoval kůň . Vlk osedlal koně a hnal se na něm. Vlk chytil buben hlavou . Ale když kůň přeskočil prsten s meči, tento buben byl přeťat, když přeskočili oheň , buben byl zapálen. Pak kůň začal přeskakovat překážky, a když byl připraven přeskočit tu nejvyšší, odhodí Vlka a jemu nezbývá, než se rozběhnout od koně po aréně a ve spěchu začne křičet: Dobře, dobře, dobře, pro ... pro ... pro ... zajíce, dobře, dobře, počkej chvíli!

Tvůrci

Autoři scénářů Alexander Kurlyandsky , Arkady Khait
Výrobce Vjačeslav Kotjonočkin
výrobní designér Svetozar Rusakov
Operátor Světlana Koshcheeva
zvukař Vladimír Kutuzov
Hudební aranžmá Alexander Goldstein
Animátoři: Viktor Arsentiev , Vladimir Krumin , Oleg Komarov , Viktor Lichačev
Role namluvili: Anatolij Papanov  - Vlk ,
Clara Rumyanova  - Zajíc
Malíři: Sergej Marakasov , Irina Troyanova , Dmitrij Anpilov
Asistenti: Galina Andreeva, Nina Nikolaeva, Elena Gololobova
Editor Margarita Mikheeva
Editor Arkadij Snesarev
Obrazový režisér Fedor Ivanov

Hudba

Melodie v podání fakírské kočky na dýmce byla složena speciálně pro kreslený film Alexandra Goldsteina . Vlk zpívá na dýmce ukolébavku „Spi, má radost“. Obě melodie zahrál sólista Státního rozhlasového a televizního orchestru na hoboj.

Výroba

Nikulina jsme potkali v Kišiněvě , když jsme tam přijeli s Ufimcevem (režisérem, který udělal " 38 papoušků " atd.) na nějaký festival. Stojíme poblíž hotelu a čekáme na taxi. Najednou opodál zabrzdí žlutá Volha, vystoupí řidič v osmihranné čepici. Šli jsme k autu v domnění, že pro nás přišli. Podívejte se blíže - bah! To je Nikulin! Večer, když jsem seděl u něj doma, jsem řekl, že sním o natočení nějakého cirkusového filmu, a navrhl jsem mu, aby se stal scénáristou. Odpověděl: „Ne, neumím psát. Jestli chceš, budu vyprávět příběhy o cirkuse a ty si vybereš a složíš, co budeš chtít... „Nikdy jsme se nesešli, ale po tomto rozhovoru jsem natočil 11. díl, kde naše postavy skončily v cirkuse.

- Vyacheslav Kotyonochkin "Kdo řekl "No, počkej chvíli!"?" [jeden]

Odkazy

Poznámky

  1. Rozhovor s Vjačeslavem Kotjonočkinem . Získáno 26. ledna 2022. Archivováno z originálu 10. listopadu 2021.