Operační analýza

Operativní analýza  (CVP-analýza ( angl. cost-volume  -profit ), cost-volume-profit analysis, break-even analysis) je prvkem nákladového managementu , jehož podstatou je studium závislosti finančních výsledků podniku. ekonomického subjektu na nákladech a objemech výroby a tržbách za výrobky, zboží, služby. Tento typ analýzy lze použít při stanovení ceny.

Definice

Analýza CVP je studiem vztahu mezi objemem výroby (výstupem) a celkovými výnosy, náklady a čistým ziskem [1] .

Předpoklady

Analýza CVP je založena na následujících předpokladech [1] [2] :

  1. Objemy výroby se rovnají objemu prodeje a jsou jediným faktorem ovlivňujícím změny v nákladech a příjmech podniku. Hodnota zásob vyrobených výrobků se nemění.
  2. Všechny ostatní proměnné (prodejní cena výrobků, ceny materiálů a služeb používaných ve výrobě, variabilní náklady na jednotku výkonu, produktivita práce) jsou fixovány v přijatelném rozmezí objemem výroby.
  3. Analýza se aplikuje pouze na jeden produkt nebo pevně stanovený sortiment produktů. Struktura tržeb ve víceproduktovém podniku je konstantní.
  4. Celkové náklady a výnosy jsou lineární s objemem výroby.
  5. Analýza se provádí v přijatelném rozsahu objemu výroby.
  6. Všechny náklady jsou rozděleny mezi fixní a variabilní náklady.
  7. Analýza se provádí v krátkodobém horizontu.
  8. Fixní náklady se změnami objemu výroby se nemění v přijatelném rozsahu objemu výroby, nedochází ke strukturálním změnám.

Ústředními prvky operační analýzy jsou:

Možnosti analýzy

Analýza CVP definuje [3] :

Algebraická metoda

Bod zvratu v peněžním vyjádření je taková minimální částka příjmu, při které jsou všechny náklady plně splaceny (zisk je přitom nulový):

, kde

BEP ( anglicky  break-even point ) - bod zlomu, TFC ( angl.  total fixed costs ) - výše podmíněně fixních nákladů, AVC ( anglicky  unit average variable costs ) - hodnota podmíněně variabilních nákladů na jednotku produkce, P ( anglicky  unit sale price ) - náklady na jednotku výroby (realizace), C ( anglicky  jednotkový příspěvek margin ) - zisk na jednotku produkce bez zohlednění podílu fixních nákladů (rozdíl mezi výrobními náklady (P) a variabilními náklady na jednotku produkce (AVC)).

Vyjádření se číselně rovná poměru hrubé marže k výnosům.

Kritický objem prodeje ( objem prodeje na hranici rentability, v jednotkách ) se rovná:

Objem prodeje \u003d Součet fixních nákladů / Mezní zisk na jednotku , kde zisková marže na jednotku = jednotková cena - jednotkové variabilní náklady

Poté určíme v peněžním vyjádření objem prodeje v bodě zvratu v rublech :

Objem prodeje = objem prodeje na hranici rentability x jednotková cena .

Tím se určí bod zvratu (v kusech; v rublech).

Grafická metoda Odhadovaný objem prodeje

Odhadovaný objem prodeje v peněžním vyjádření (v rublech) je také určen pro dané procento (normativní podíl) mezního zisku (marže):

Objem prodeje \u003d Součet fixních nákladů / Normativní podíl na mezním zisku, kde Regulační podíl na mezním zisku = fixní = Mezní zisk / Výnosy = (Výnosy - Součet variabilních nákladů) / Výnosy.

Odhadovaný objem prodeje ve fyzickém vyjádření (v jednotkách) pro daný (normativní) mezní zisk (přirážka) [4] :

Objem prodeje = (součet fixních nákladů + standardní mezní zisk) / (jednotková cena - součet variabilních nákladů na jednotku) . Marže finanční síly

Marže finanční síly (bezpečnostní zóna) – výše tržeb, kterou si podnik může dovolit snížit, aniž by utrpěl ztrátu, se rovná rozdílu mezi skutečnými tržbami a zlomovým objemem prodeje produktů.

Pro výpočet marže finanční síly určíme ve fyzickém vyjádření objem prodeje v bodě zvratu, v kusech :

Objem prodeje \u003d Součet fixních nákladů / Mezní zisk na jednotku , kde mezní zisk na jednotku = jednotková cena – součet jednotkových variabilních nákladů

Poté určíme v peněžním vyjádření objem prodeje v bodě zvratu v rublech :

Objem prodeje = objem prodeje v bodě zvratu x jednotková cena

Takže základní objem prodeje (ks; rub) je nalezen - to je bod zlomu.

Nyní je určen druhý bod – Odhadované tržby. Míra bezpečnosti ve fyzickém vyjádření bude rozdílem mezi odhadovaným objemem prodeje a objemem prodeje v bodě zvratu. Míra bezpečnosti v peněžním vyjádření (rozpětí finanční síly) je rozdíl mezi odhadovaným příjmem a bodem zvratu:

Marže finanční síly \u003d Odhadované příjmy - Objem prodeje na hranici rentability x Prodejní cena .

Míra bezpečnosti v přirozených jednotkách je rozdíl mezi odhadovaným objemem prodeje v jednotkách a objemem prodeje na hranici rentability v jednotkách:

Bezpečnostní rozpětí \u003d Odhadovaný objem prodeje - Objem prodeje na hranici rentability .

Míra bezpečnosti, která určuje míru rizika (nikoli výskyt pravděpodobnosti ztráty), se určuje v procentech [3] :

Marže finanční síly = (odhadovaný výnos – objem prodeje na bodu zvratu x prodejní cena) / odhadovaný výnos x 100 % .

Analytické problémy

Break-even analýza má řadu omezení [3] :

  • hodnoty ukazatelů závisí na správnosti rozdělení nákladů na fixní a variabilní;
  • při implementaci několika typů produktů závisí výpočet ukazatelů na stanovení podílu každého z nich na celkovém objemu prodeje a rozdělení podílu mezi produkty s fixními náklady;
  • hodnoty ukazatelů závisí na zahrnutí všech variabilních nákladů (systém mýtného nebo vlastní nákup surovin);
  • hodnoty ukazatelů závisí na zahrnutí všech fixních nákladů (odpis nákladů závisí na jejich zahrnutí do nákladové ceny nebo z čistého zisku).

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Drury K. Management a produkční účetnictví. Úvodní kurz. - M. : Unity-Dana, 2016. - S. 254, 272-275. — 735 str. - ISBN 978-5-238-00899-6 .
  2. ↑ Garrison R., Noreen E., Brewer P. Manažerské účetnictví. - 12. vyd. - Petrohrad. : Peter , 2010. - S. 290. - 592 s. — ISBN 978-5-49807-291-3 .
  3. ↑ 1 2 3 Pelymskaya I.S., Goncharova N.V. Ekonomika a management v hutních podnicích . - Jekatěrinburg: UrFU, 2014. - S. 92-96. — 272 s. - ISBN 978-5-321-02424-9 .
  4. ↑ Krevens D.V. Strategický marketing - M .: Williams, 2003, - 752s. - str.72 - ISBN 5-8459-0429-3