Pa (choreografie)

Pa (z francouzštiny  pas - step) je choreografický termín hojně používaný v baletu , historickém i každodenním a společenském tanci , označující taneční krok - samostatný taneční rytmický pohyb s určitým nastavením nohou. Zpočátku je „pa“ základní pohyb, krok, leitmotiv, na kterém je postaven samostatný tanec (např. pas bourre , pas menuet , pas waltz , pas polka ). V každodenním smyslu se jedná o jakýkoli taneční pohyb.

V užším smyslu je „pa“ samostatný taneční pohyb. Termín je součástí mnoha názvů pro specifické pohyby klasického tance , včetně mnoha skoků. Ať už je to „pa“, většinou se na jeho realizaci podílejí obě nohy – na rozdíl od jiné skupiny pohybů, batmanů , kde je rozhodující pohyb jedné pracovní nohy. Termín "pa" se nevztahuje na pohyby ze skupiny rotací .

V širším smyslu je „pa“ kombinací několika tanečních pohybů rozložených do určitého počtu hudebních taktů, kompletní taneční fráze, kombinace, ale i celá choreografická kompozice, taneční číslo jako celek [1] . Z tohoto chápání pojmu „pas“ vstoupilo do baletní terminologie v podobě nedílné součásti jmen určujících počet tanečních účinkujících ( pas de deux , pas de trois , pas de quatre atd.), případně rys choreografického čísla ( padakson - efektní tanec). Podobně ve společenském tanci bylo slovo zafixováno jako nedílná součást názvů některých tanců 19. století [1] : pas de patiner ( francouzsky  pas de patineur - tanec bruslaře) - společenský tanec připomínající běh bruslaře [ 2] , pas de grasse ( francouzsky  pas - "krok" + francouzština  grace - "milost, milost") - ruský párový společenský tanec, který se vyznačuje střídáním měkkých kroků s dřepy a fixováním póz.

V ruském tanci pojem „pa“ odpovídá pojmům „výkon“, „průchod“ [1] [3] .

Poznámky

  1. 1 2 3 Pa // Velká sovětská encyklopedie  : [ve 30 svazcích]  / kap. vyd. A. M. Prochorov . - 3. vyd. - M  .: Sovětská encyklopedie, 1969-1978.
  2. Pas de patiner // Velký encyklopedický slovník  / Ch. vyd. A. M. Prochorov . - 1. vyd. - M  .: Velká ruská encyklopedie , 1991. - ISBN 5-85270-160-2 . [1] Archivováno 4. ledna 2017 na Wayback Machine
  3. Pa // Velký encyklopedický slovník  / Ch. vyd. A. M. Prochorov . - 1. vyd. - M  .: Velká ruská encyklopedie , 1991. - ISBN 5-85270-160-2 . [2] Archivováno 16. října 2015 na Wayback Machine