padající kočka | |
---|---|
fr. Padající kočka | |
Žánr | dokumentární |
Výrobce | Etienne-Jules Marais |
Doba trvání | 2 sekundy |
Země | Francie |
Jazyk | němý film |
Rok | 1894 |
IMDb | ID 2049440 |
"Faling Cat" (název je libovolný) je časová fotografie pořízená Etiennem-Julesem Maraisem . Existuje několik verzí, ta nejznámější byla pořízena v roce 1894 a skládá se z 19 fotografií pořízených na společnou fotografickou desku v horizontální řadě po dobu dvou sekund. Hlavní roli ztvárnila kočka zahradníka Fyziologické stanice [1] . Mare dokázala promítat obrazy na plátno a vytvářet tak iluzi pohybu ; tak lze tuto sérii považovat za „embryo“ dokumentárního filmu [2] .
Kočka spadne z výšky asi 1,2 metru , je odhozena dozadu a dopadne na tlapky .
Mare je jedním z průkopníků chronofotografie . Natáčení od 80. let 19. století probíhalo na celuloidový film , který obsahoval až 40 snímků [2] . Pro natáčení byla použita důmyslná závěrka, která umožňovala pořídit až 60 snímků za vteřinu [3] .
32 fotografií padající kočky bylo ukázáno pařížské akademii věd 29. října 1894 a vyvolalo ve vědecké komunitě a tisku živou diskusi o tom, jak je kočka schopna změnit svou polohu v prostoru, když její moment hybnosti zákon mechaniky se nemění (kromě koček je problém relevantní i pro jiná fyzická tělesa, např. Zemi ) [4] [1] . Bylo předloženo několik hypotéz: zejména Peano tvrdil (není známo, jak vážně), že fotografie ukazují, že kočka mění svou polohu v prostoru vrtěním ocasu . Moderní pojetí povahy těchto pohybů je následující [5] :
Klisna prováděla podobné pokusy na jiných zvířatech, ale pouze králíci jím zkoumaných měli schopnosti podobné kočičím [1] .