Papežská rada pro kulturu
Papežská rada pro kulturu ( lat. Pontificium Consilium de Cultura ) je zrušené dikasterium římské kurie , jehož počátek činnosti se datuje ke konci Druhého vatikánského koncilu [1] . Celá část těchto dokumentů o církvi , Gaudium et spes , zdůrazňuje zásadní význam kultury pro plný rozvoj lidské osobnosti. Papež Pavel VI . napsal: „Boží království, které hlásá evangelium, žije v lidech, kteří jsou hluboce spjati s kulturou, a budování Božího království se nemůže vyhnout vypůjčování prvků lidské kultury nebo kultur“ [2] .
Papežskou radu pro kulturu založil 20. května 1982 papež Jan Pavel II . [3] . Zatímco ve svém motu proprio apoštolském listě Inde a Pontificatus z 25. března 1993 papež sjednotil Papežskou radu pro dialog s nevěřícími (založena v roce 1965 ; do roku 1988 - Sekretariát pro dialog s nevěřícími ) s Papežskou radou pro kulturu [4] .
Papežská rada byla zrušena 5. června 2022 zavedením apoštolské konstituce „ Praedicate Evangelium “ sloučením Rady s Kongregací pro katolickou výchovu do Dikasteria pro kulturu a vzdělávání .
Cíle Rady
Papežská rada pro kulturu se zabývá rozdíly mezi evangeliem a kulturami a lhostejností v otázkách náboženství . Koncil se také zajímá o vztah mezi Svatým stolcem a světem kultury; zejména podporuje dialog se současnými kulturami, aby se civilizace mohla mnohem více otevřít evangeliu a aby muži a ženy poznali, že církev uznává jejich práci jako službu pravdě a dokonalosti.
Úkoly Rady
- Podporovat setkávání mezi poselstvím evangelia o spáse a kulturami naší doby, často poznamenané nevírou nebo náboženskou lhostejností;
- Ukázat pastorační zájem církve tváří v tvář vážným jevům nesouladu mezi evangeliem a kulturami. Rozvíjí proto studium problému nevíry a náboženské lhostejnosti, které se v různých kulturách vyskytují v různých podobách;
- Podporovat církev a vztah Svatého stolce se světem kultury přijímáním vhodných iniciativ týkajících se dialogu mezi náboženstvími a kulturami a mezikulturního dialogu;
- Navažte dialog s těmi, kdo nevěří v Boha nebo se nehlásí k žádnému náboženství, pokud jsou otevření opravdové spolupráci. Rada organizuje a účastní se studijních kongresů v této oblasti prostřednictvím odborníků;
- Spolupracovat s katolickými univerzitami a mezinárodními organizacemi historické, filozofické, teologické, vědecké, umělecké nebo intelektuální povahy a podporovat mezi nimi spolupráci.
Struktura Rady
Papežská rada pro kulturu má dvě sekce:
- Víra a kultura;
- Dialog s kulturami.
- předseda Papežské rady pro kulturu - kardinál Gianfranco Ravasi ;
- bývalý předseda Papežské rady pro kulturu - kardinál Paul Poupard ;
- sekretář - biskup Paul Tai ;
- zástupce tajemníka - Monsignor Melchor Sanchez de Toca y Alameda;
- Vedoucím služby je monsignor Gergeli Kovacs.
Existuje také mnoho dalších, včetně: 6 kněží a 1 laika , 7 dalších administrativních a technických asistentů. Rada se schází na plenárním zasedání nejméně jednou za tři roky. Papež jmenuje kardinály a biskupy na pětiletá období jako členy koncilu. V současnosti zde působí 13 kardinálů a 17 arcibiskupů a biskupů z různých částí světa.
Předsedové Papežské rady pro kulturu
- Kardinál Gabriel-Marie Garron ( 20. května 1982 – 19. dubna 1988 )
- kardinál Paul Poupart ( 19. dubna 1988 – 3. září 2007 );
- Kardinál Gianfranco Ravasi ( 3. září 2007 – 5. června 2022 ).
Poznámky
- ↑ Gaudium et spes Archivováno 17. března 2020 na Wayback Machine , kapitola II. Správný rozvoj kultury
- ↑ Pavel VI . Evangelii Nuntiandi . Libreria Editrice Vaticana (8. prosince 1975). Získáno 14. srpna 2008. Archivováno z originálu 17. března 2012.
- ↑ Osobní dopis kardinálovi státnímu sekretáři, 20. května 1982 . Datum přístupu: 17. března 2012. Archivováno z originálu 25. března 2012.
- ↑ Apoštolský list daný motu proprio Inde a Pontificatus , Archivováno 7. března 2012 ve Wayback Machine článek 1 (25. března 1993)
Odkazy
 |
| |||
|---|---|---|---|---|