Novely zákona o vzdělávání , které iniciovalo ministerstvo školství a vědy v roce 2017 a přijala lotyšská Saeima dne 22. března 2018, umožňují vzdělávání na středních školách pouze v lotyštině, v 7.–9. ročníku alespoň 80 % v lotyšský . Výjimky jsou poskytovány pro programy v úředních jazycích EU nebo pro vzdělávání v souladu se zvláštními mezinárodními smlouvami. Podle oznámení lotyšského ministerstva zahraničních věcí z března 2018 [1] je jedinou výjimkou ze všeobecného vzdělávacího systému na základě bilaterální mezinárodní dohody Lotyšská mezinárodní škola se vzděláváním podle amerických programů. Změny zákonů se týkají i soukromých škol.
| Třídy | Jazykové požadavky pro soukromé školy před rokem 2018 se mění. | Jazykové požadavky pro veřejné školy před rokem 2018 se mění | Požadavky na vyučovací jazyk ve školách v platném znění z roku 2018 |
|---|---|---|---|
| 1-6 | Žádná zákonná omezení | Žádná zákonná omezení | Nejméně 50 % v lotyštině (od září 2019) |
| 7-9 | Žádná zákonná omezení | Jeden ze seznamu konkrétních modelů nebo alespoň 60 % v lotyštině [2] | Alespoň 80 % v lotyštině (od září 2019 v 7. třídě, od září 2020 v 8. třídě a od září 2021 v 9. třídě) |
| 10-12 | Žádná zákonná omezení | Nejméně 60 % v lotyštině | V lotyštině (od září 2020 v 10.–11. ročníku a od září 2021 ve 12. třídě) |
Dne 6. října 2017 oznámil ministr školství a vědy Karlis Šadurskis přechod na výuku všeobecně vzdělávacích předmětů na středních školách pouze v lotyštině. [3] [4] 9. října vyjádřila vládnoucí koalice podporu jeho návrhům. [5]
Dne 10. listopadu předložilo ministerstvo zprávu o připravované reformě vládě [6] , 5. prosince vzala vláda zprávu na vědomí a uložila ministerstvu připravit na jejím základě návrhy novel zákonů o školství a všeobecném vzdělávání , dále nové standardy pro všeobecné vzdělávání a směrnice pro předškolní vzdělávání. [7]
Dne 7. prosince byl vládě předložen k projednání návrh novely školského zákona (návrh zákona č. VSS-1280 [8] ), ve kterém je vyjádřena podstata reformy.
V reakci na žádost poslanců Saeimy ze strany Harmony č. 359 ze dne 7. prosince 2017 o tom, jak MŠMT organizovalo monitoring kvality vzdělávání ve školách národnostních menšin po přechodu na poměr 60 % / 40 % lotyšského a ruského jazyka na středních školách a jaký počet předmětů a hodin se ve skutečnosti vyučuje v ruštině a lotyštině od 1. do 12. ročníku, zaslal ministr Karlis Shadurskis statistiky, z nichž vyplývá, že od prvního stupně, nikoli jediný předmět školního vzdělávacího programu se vyučuje v ruštině, kromě fyziky a chemie v 7. ročníku, které se vyučují z 96 % v ruštině. Odpověď byla zveřejněna na webu PČR dne 14. prosince 2017 14. prosince 2017 [9] .
Návrhy novel zákonů schválila 23. ledna vláda. [deset]
Návrh zákona byl 31. ledna předložen vládou k projednání parlamentu a zaregistrován pod č. 1128 / Lp12 . podepsal prezident. [12]
Anotace [13] k návrhu zákona uvádí, že střední vzdělání ve státním jazyce poskytne „představitelům národnostních menšin možnost získat kvalitní vzdělání, které přispěje k dalšímu úspěšnému pokračování jejich vzdělávání a zařazení na trh práce, přičemž udržovat svůj rodný jazyk a kulturu, například si je vybírat jako předměty ve škole nebo v mimoškolních aktivitách. Světové sdružení svobodných Lotyšů, které plány ministerstva podpořilo, píše, že vzdělávání by mělo probíhat ve státním jazyce od co nejútlejšího věku, protože vzdělávání ve dvou jazycích přispívá k existenci dvou komunit v zemi. . [čtrnáct]
Ministr školství a vědy Karlis Šadurskis charakterizuje reformu takto:
Ano, jde o čistě politické rozhodnutí (ale sami se tím netajíme). Zároveň v něm nejsou žádné prvky diskriminace, protože existují přiměřená přechodná období. Je zaručena možnost - pokud je touha studentů a jejich rodičů - zachovat si svůj etnický základ: studovat svůj rodný jazyk, literaturu, vše, co souvisí s tradicemi, kulturou
- [15]V červnu 2018 Vesna Crnić-Grotić, předsedkyně Výboru expertů Evropské charty regionálních nebo menšinových jazyků , situaci komentovala takto: „To je nepřijatelné, soudě z hlediska Jazykové charty. Ale opět, Lotyšsko jej neratifikovalo. [16] Lotyšská členka Výboru OSN pro lidská práva Ilze Brands-Kehris se domnívá, že reforma nebyla založena na komplexních studiích, a proto může být v rozporu s Rámcovou úmluvou . O tom, že nové proporce nebyly řádně projednány se samotnými národnostními menšinami, svědčí podle ní fakt, že všichni poslanci zastupující národnostní menšiny hlasovali proti pozměňovacím návrhům - "To není dobré znamení." [17]
Bývalý předseda poradního výboru Rámcové úmluvy na ochranu národnostních menšin Francesco Palermo řekl:
To je dost nešťastná reforma. Pokračuje v trendu předchozí reformy, která snížila počet hodin ruštiny na základních a středních školách. Současný podíl na střední škole je 60 procent tříd v lotyštině a 40 procent v menšinových jazycích. Nyní na střední škole bude veškeré vzdělávání probíhat v lotyštině. To je samozřejmě problematické (..) V nejhorším případě se může zvýšit pocit marginalizace ruskojazyčné menšiny v zemi. To je špatné nejen pro menšinu, ale i pro domorodé obyvatelstvo. Pokud se menšina necítí jako doma, je vždy plná problémů. Obávám se, že nyní je již pozdě, protože projekt reformy již podepsal prezident země. Než však vstoupí v platnost, zbývá ještě čas zapracovat na detailech se zapojením rusky mluvících obyvatel Lotyšska. Je to jediná cesta ven
— Deutsche Welle [18]Bývalý ministr školství a vědy Robert Kilis zhodnotil počínání svého nástupce takto:
Překládání škol do lotyštiny není reforma. To je šílenství člověka, který hledá ztracený čas z knih Marcela Prousta (..) Jsem velmi rád, že jsem sám s tím vším v letech 2011-2012 přestal a dal trochu času na rozmyšlenou nad možnými variantami. Doufám, že tyto možnosti dávají smysl. Ale tento přechod je nesmysl. Chápu, že je trochu infantilní diskutovat se současným ministrem, ale to je nesmysl.
– Robert Kilis [19]Podle průzkumu provedeného v červnu 2018 společností SKDS 51 % rusky mluvících občanů „reformu vzdělávání“ nepodporuje a dalších 24 % se k ní staví neutrálně. Mezi lotyšsky mluvícími respondenty s těmito kroky souhlasí 62 %. [dvacet]
Freedom House ve své výroční zprávě předpověděl, že „etnické napětí bude eskalovat, jak vláda zavede školské reformy, které výrazně zkrátí vyučovací hodiny v jiných než lotyšských jazycích ve veřejných školách“ [ 21] .
Předsedkyně odborového svazu pracovníků školství a vědy Inga Vanaga uvedla, že je prakticky nemožné provést reformu jazykových škol v podobě a za podmínek, jaké dnes v Lotyšsku existují, a odborový svaz na to vládu varoval [ 22] .
Denis Klyukin , ředitel střední školy Riga Rinuzh, v jednom případě uvedl, že „reforma jazyka na školách etnických menšin je založena na správné myšlence, ale je prováděna metodami, které nejsou opodstatněné jak pedagogicky, tak organizačně“ [23]. , v jiném - že „Toto je systematický způsob vytlačování rusky mluvících dětí z Lotyšska. Takový politický krok by vytvořil extrémně nepříjemnou situaci“ [24] .
Pouliční protesty v Rize proti těmto změnám v zákoně se konaly za účasti Ústředí pro ochranu ruských škol a Ruského svazu Lotyšska 23. října (asi 500 účastníků, podle BBC [25] ), 16. listopadu ( asi 1000 účastníků, podle BBC [25] ).-BBC [26] ) a 14. prosince (asi 4 000 účastníků, podle pořadatelů [27] ) 2017, 8. února, 10. března, 4. dubna, 1. května (asi 5000 účastníků, dle policie [28] ), 2. června (více než 4000 účastníků, dle Euronews [29] ), 15. září 2018 (podle prvotních policejních zpráv - cca 5000 účastníků, dle jejích následných zpráv o 2 500 [30] ), 1. května, 5. října (podle agentury " LÉTO", více než 900 účastníků [31] ) a 5. prosince (asi jeden a půl tisíce podle Novaya Gazeta [32] ) 2019. Kromě toho se ve dnech 31. března 2018 a 30. března 2019 konaly konference v Rize - " Všelotyšské setkání rodičů " [33] a 1. června 2018 - shromáždění v Daugavpils (asi 300 účastníků, dle din.lv [34] , jeho provedení bylo původně zamítnuto městskou radou Daugavpils, ale toto odmítnutí bylo úspěšně napadeno u soudu [35] ).
Na podzim roku 2017 začal portál manabalss.lv sbírat podpisy pod dvě petice – za zachování bilingvního vzdělávání a za svobodnou volbu vyučovacích jazyků. Sběr podpisů pod druhou petici zastavila administrace portálu. [36] První petice získala během dvou týdnů více než 10 000 podpisů. [37] Některé z podpisů – od osob, které nemají lotyšské občanství nebo nedosáhly věku 16 let – byly prohlášeny za neplatné a sběr podpisů byl obnoven. [38] V lednu 2018 byla parlamentu předložena petice se 14 206 podpisy. [39] Za platné bylo uznáno 12 503 podpisů lotyšských občanů; petici zamítla Saeima 1. března 64 hlasy proti 22. [40]
Lotyšská bezpečnostní policie ve své veřejné zprávě za rok 2017 [41] , v části o ruské politice krajanů, zveřejňuje fotografie protestů proti návrhu zákona a píše, že:
Nejvýznamnější událostí v oblasti „ochrany práv“ ruských krajanů v loňském roce byly protesty proti postupnému přechodu na lotyšský jazyk jako vyučovací jazyk ve všeobecně vzdělávacích institucích a související akce, jako byly petice požadující zastavení změn či změna modelu organizace vzdělávání menšin. Podle PB se vůdce RSL Taťjana Ždanok spolu se členy strany a dalšími spojenci snaží polarizovat a rozštěpit lotyšskou společnost pomocí absurdního argumentu, že se v Lotyšsku údajně plánuje nucená asimilace rusky mluvících lidí.
Původní text (anglicky)[ zobrazitskrýt] Nejvýznamnějším vývojem v uplynulém roce v oblasti „obrany práv“ ruských krajanů byly protesty a související aktivity jako petice proti postupnému přechodu na lotyšský jazyk jako vyučovací jazyk ve všeobecných vzdělávacích institucích, požadující provedení změn. zastavit nebo reformovat model organizace menšinového vzdělávání. DP se domnívá, že vznesením absurdního obvinění, že Lotyšsko plánuje násilnou asimilaci ruskojazyčných osob, se vůdkyně LKS Tatjana Ždanoka spolu se členy své strany a dalšími spojenci snaží polarizovat a rozštěpit společnost v Lotyšsku.Premiér Maris Kucinskis uvedl, že Bezpečnostní policie obdržela informace o některých "extrémně protistátních aktivitách" souvisejících s protesty proti reformě škol národnostních menšin. [42] Dne 18. dubna 2018 zahájila Bezpečnostní policie trestní řízení na Všelotyšské schůzce rodičů podle paragrafu trestního zákoníku „Zločiny proti státu“ a dalších článků; přislíbila také vyhodnocení pochodu 1. května v rámci tohoto procesu. [43] Koncem dubna 2018 byl v tomto případě zadržen Alexander Gaponěnko a 8. května 2018 V. I. Linderman . Oba byli zadrženi s hrubým použitím síly. Okresní soud na ně původně uvalil vazbu, ale okresní soud ji po stížnosti Lindermanova obhájce změnil na soubor jiných preventivních opatření. [44] Z vazby byl propuštěn i A. Gaponěnko.
V roce 2018 proti „reformě“ protestovali Zelení – Evropská svobodná aliance v Evropském parlamentu [45] , 115 europoslanců z různých frakcí [46] a Federalistický svaz evropských národnostních menšin [47] .
V červnu 2018 se poslanci Saeimy z „ Consent Center “ odvolali proti novelám zákona o vzdělávání u Ústavního soudu. V červenci soud přijal případ k projednání v části otázek, které nastolili poslanci. [48] V dubnu 2019 soud rozhodl, že změny veřejných škol byly ústavní; otázka soukromých škol byla vyčleněna pro samostatný soudní spor. [49] V listopadu 2019 Ústavní soud rozhodl, že změny v soukromých školách byly také ústavní. [padesáti]
K Evropskému soudu pro lidská práva byla podána řada stížností. V roce 2021 soud tyto stížnosti sdělil – vyžádal si k nim stanovisko lotyšské vlády. [51] [52]
Americké ministerstvo zahraničí v prosinci 2017 vyjádřilo přesvědčení, že „lotyšská vláda zvažuje všechny aspekty této záležitosti, včetně návrhu na spolupráci s menšinovými skupinami, aby vzala v úvahu jejich obavy“. [53]
V dubnu 2018 přijala Státní duma Ruské federace prohlášení „O nepřípustnosti likvidace školního vzdělávání v jazycích národnostních menšin Lotyšska“. [54]
Vysoký komisař OBSE pro národnostní menšiny uvedl v květnu 2019:
[55] :
Zopakoval jsem svůj postoj: že reforma představuje odklon od dříve úspěšného modelu bilingvního vzdělávání na základě doporučení mého úřadu
Původní text (anglicky)[ zobrazitskrýt] Znovu jsem zopakoval svůj postoj, že reforma představuje odklon od dříve dobře fungujícího modelu bilingvního vzdělávání, který byl založen na radách mé instituceTři zvláštní zpravodajové OSN – pro menšiny, svobodu názoru a projevu a právo na vzdělání – vyjádřili v lednu 2018:
[56] :
...vážné obavy z výše uvedeného návrhu novely lotyšského zákona o vzdělávání, který by v případě schválení parlamentem měl negativní dopad na ochranu a prosazování práv menšin v Lotyšsku, zejména práv studentů z menšinových skupin na vzdělání bez diskriminace, spojené s používáním jejich mateřského jazyka a jejich právem účastnit se kulturního života. Obáváme se, že navrhované změny mají za cíl odstranit výuku v menšinových jazycích na všeobecném i odborném středním stupni ve veřejných i soukromých školách a snížit podíl výuky v menšinových jazycích v posledních třech ročnících základní školy ( 7.-9. ročník) ve vzdělávacích institucích realizujících programy menšinového vzdělávání. Dále se obáváme, že tento návrh novely byl zahájen bez předchozí konzultace s lotyšskými menšinami (..) Dále se obáváme, že omezení používání menšinových jazyků ve vzdělávání jsou také zbytečná a nepřiměřená omezení práva na svobodu výraz.
Původní text (anglicky)[ zobrazitskrýt] ...naše vážné obavy z výše uvedených navrhovaných změn lotyšského zákona o vzdělávání, které, pokud budou schváleny parlamentem, budou mít negativní dopad na ochranu a prosazování práv menšin v Lotyšsku, a zejména na právo ke vzdělávání bez diskriminace menšinových studentů ve vztahu k používání jejich mateřského jazyka a jejich právu účastnit se kulturního života. Obáváme se, že navrhované změny mají za cíl odstranit výuku v menšinových jazycích na všeobecném i odborném středním stupni vzdělávání ve veřejných i soukromých vzdělávacích institucích, přičemž zároveň snižují podíl vzdělávání v menšinových jazycích v posledních třech stupně základního vzdělávání (7. až 9. ročník) ve vzdělávacích institucích, které realizují menšinové vzdělávací programy. Dále se znepokojením bereme na vědomí, že tyto navrhované změny byly předloženy bez předchozí konzultace s menšinami v Lotyšsku (..) Vyjadřujeme další znepokojení, že omezení používání menšinových jazyků ve vzdělávání rovněž představují zbytečná a nepřiměřená omezení právo na svobodu projevuPoradní výbor Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin v únoru 2018 „se obával zejména plánů snížit výuku v jazycích národnostních menšin na 20 % hodin týdně v 7.–9. ročníku a pouze na jazykové a etno- kulturní předměty v 10-x-12. třídách“ [57]
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace , který ve své zprávě ze srpna 2018 posoudil provádění příslušné mezinárodní úmluvy v Lotyšsku, vyjádřil znepokojení nad novelami zákonů o vzdělávání a vyzval k přezkoumání jejich nezbytnosti [58] . [59]
Komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatović vyjádřila v Deníku lidských práv ze dne 29. října 2019 své znepokojení nad jazykovou politikou řady zemí. Komisař uznal právo státu na podporu státního jazyka a upozornil, že „toho nelze dosáhnout na úkor práv mluvčích jiných jazyků, zejména zástupců národnostních menšin“ [60] . Je důležité diskutovat o jazykových reformách s národnostními menšinami, zdůraznil Mijatović. "Jejich vyloučení z diskusí nebo zdání konzultací vede k sociálním nepokojům a dalšímu odcizení menšin v různých zemích."
„Mám obavy z reformy vzdělávání v Lotyšsku z roku 2018,“ zdůraznil komisař. Tato reforma by mohla změnit bilingvní vzdělávací systém, který existoval od roku 2004, na systém, který nabízí málo jazykových a kulturních tříd v menšinovém jazyce. Znepokojuje mě také informace, která se objevila v médiích, že lotyšská vláda zvažuje, že veškerá výuka na veřejných školách bude výhradně v lotyštině. Kromě toho je znepokojivé, že některé země (jako Lotyšsko a Ukrajina) se snaží zavést pravidla pro výuku v jazycích Evropské unie, která se liší od pravidel pro výuku v jiných jazycích, čímž vznikají nepřiměřené rozdíly. pro mluvčí jazyků národnostních menšin“ [61 ] .