| Igor Pimenov | |
|---|---|
| Lotyšský. Igors Pimenovs | |
| Datum narození | 31. ledna 1953 (ve věku 69 let) |
| Místo narození | Riga , Lotyšská SSR , SSSR |
| Státní občanství | SSSR , Lotyšsko |
| obsazení | Počítačový specialista, zástupce |
| Vzdělání | Lotyšská univerzita |
| Zásilka |
Jaunais Centrs (? - 2010) Saskana (od roku 2010) |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Igor Vitalievich Pimenov ( lotyšsky Igors Pimenovs ; narozen 31. ledna 1953 ) [1] je lotyšský politik ruského původu. Člen Seimas 13. shromáždění, zastupuje stranu Harmony ( Saskaņa ). Předtím byl zástupcem několika shromáždění Saeimy a také členem městské rady v Rize, předsedou představenstva Lotyšské asociace pro podporu výuky na školách v ruštině (LASHOR).
Narozen v roce 1953 v Rize [2] . Studoval na Lotyšské státní univerzitě , promoval v roce 1975 v oboru fyzika , pracoval v Lotyšské akademii věd a komerčních bankách a byl počítačovým specialistou. V červenci 2002 získal lotyšské občanství prostřednictvím naturalizace ( lotyšský : naturalizācijas ).
V roce 2007 získal vysokoškolské odborné vzdělání druhého stupně na Lotyšské univerzitě v oboru ekonomie .
V roce 2018, kdy byly zveřejněny seznamy mluvčích Státního bezpečnostního výboru , obsahovaly i průkaz agenta KGB I. Pimenova. [3] Nicméně již dne 27. října 2000 rozhodnutím č. 1-563 / 6 z roku 2000 č. 7/159 [4] soud Vidzeme Suburb (město Riga) konstatoval „skutečnost, že Igor Pimenov ... tajně nespolupracoval s bývalým KGB LSSR nebyl informátorem ani agentem KGB.
Bývalý člen KSSS [5] (v letech 1990-1991 - člen Komunistické strany Lotyšska [6] ) se během Zpívající revoluce účastnil Lidové fronty Lotyšska [5] .
V roce 1996 Igor Pimenov spolu s podobně smýšlejícími lidmi založil „Lotyšskou asociaci na podporu školní výuky v ruštině“ (LAShOR), aby podpořil tradici Lotyšské republiky vyučovat rusky mluvící děti v rodinném jazyce.
V roce 2002 Pimenov poprvé kandidoval do parlamentních voleb, když nebyl zvolen na kandidátce ZaPcHeL ve volbách 8. Saeimy (předtím to nemohl udělat, protože nebyl občanem Lotyšska). V evropských volbách v roce 2004 kandidoval na listině Strany lidového souhlasu pod třetím číslem, nebyl sice členem strany, ale nebyl zvolen.
V komunálních volbách v roce 2005 byl zvolen do městské rady v Rize ze strany Nové centrum .
Ve volbách do 9. Seimasu v roce 2006 Pimenov kandidoval na seznam Centra pro souhlas , ale nebyl do Seimasu zvolen.
Ve volbách do zastupitelstva města Rigy v roce 2009 byl zvolen do magistrátu hlavního města, ale rezignoval na funkci poslance, protože měl možnost stát se poslancem 9. Saeimy místo Nila Ushakova (vůdce spolku se přesunul do městské rady Rigy, jejímž předsedou byl zvolen). V 9. Seimas Igor Pimenov pracoval v Komisi pro vzdělávání, kulturu a vědu a Komisi pro evropské záležitosti [7] .
V roce 2010 byl zvolen poslancem 10. Saeimy, působil v rozpočtové a finanční (daňové) komisi a Komisi pro evropské záležitosti a byl také tajemníkem Komise pro evropské záležitosti. Předsedal také parlamentní komisi, která vyšetřovala převzetí a restrukturalizaci banky Parex [8] [9] .
V předčasných volbách 2011 byl I. Pimenov zvolen také poslancem 11. Seimasu. Dosud je členem rozpočtového a finančního výboru (daňového) a výboru pro evropské záležitosti [10]
Přestože Pimenov stojí v čele Lotyšské asociace na podporu škol s výukou v ruštině, v době sběru podpisů k zahájení referenda o udělení statutu státního jazyka ruskému jazyku nepodpořil volbu Ušakova. jako předseda městské rady v Rize [11] ani nepodpořili udělení statutu druhého státního jazyka ruštině a prohlásili, že „jsme připraveni opustit radikální voliče, pokud si to takové hlasování bude vyžadovat“. [12]
V roce 2014 byl zvolen poslancem 12. Seimasu za stranu Harmony a na podzim 2018 byl zvolen poslancem 13. Seimasu (ze stejné strany).