okraj | |||||
Plzeňský kraj | |||||
---|---|---|---|---|---|
čeština Plzeňský kraj | |||||
|
|||||
49°44′29″ severní šířky. sh. 13°22′57″ východní délky e. | |||||
Země | čeština | ||||
Zahrnuje | 7 okresů | ||||
Adm. centrum | Plzeň | ||||
Hejtman | Rudolf Špoták [d] [1] | ||||
Historie a zeměpis | |||||
Datum vzniku | 12. listopadu 2000 [2] | ||||
Náměstí |
7561 km²
|
||||
Výška | |||||
• Maximální | 1370 m | ||||
Časové pásmo | SEČ ( UTC+1 , letní UTC+2 ) | ||||
Počet obyvatel | |||||
Počet obyvatel |
570 401 lidí ( 2011 )
|
||||
Hustota | 75,44 lidí/km² (12. místo) | ||||
Úřední jazyk | čeština | ||||
Digitální ID | |||||
Kód ISO 3166-2 | CZ-PL | ||||
Auto kód pokoje | P | ||||
Oficiální stránka | |||||
blank300.png|1px]] | |||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Plzeňský kraj ( česky Plzeňský kraj ) je správní celek České republiky , který se nachází v západní části historického kraje Čechy . Administrativním centrem je Plzeň .
Počet obyvatel Plzeňského kraje je 570 401 osob (podle sčítání lidu v roce 2011), což odpovídá 5,47 % z celkového počtu obyvatel České republiky. Z tohoto počtu žije 30 % obyvatel v Plzni a jejích okrajových částech. V kraji je mnoho sídel s malým počtem obyvatel, jediným velkým městem je správní centrum kraje Plzeň - čtvrté největší město ČR (164 000 obyvatel). Zbývajících 46 měst regionu je domovem 367 000 lidí.
Hustota zalidnění je 75,44 obyvatel na 1 km čtvereční (republikový průměr je 132,33 obyvatel na 1 km čtvereční). Nejnižší hustotu zalidnění mají okresy Tachov (37,65) a Klatovy (44,21).
Města nad 10 000 obyvatel:
Území kraje je rozděleno do 7 okresů.
Plocha | Rozloha, km² |
Obyvatelstvo, [3] lidé (2011) |
Počet sídel |
---|---|---|---|
Domažlice | 1123,46 | 59 926 | 85 |
Klatovy | 1945,69 | 85 726 | 94 |
město Plzeň | 261,46 | 188 045 | patnáct |
Plzeň-jih | 990,04 | 62 389 | 90 |
Plzeň-sever | 1286,79 | 74 940 | 98 |
Rokytsani | 575,11 | 47 458 | 68 |
Tachov | 1378,68 | 51 917 | 51 |
Na kraji je celkem 501 obcí , z toho 15 obcí s rozšířenou působností.
Hlavní ložiska nerostných surovin se rozvíjejí v okolí Plzně. Těží se zde uhlí , stavební kámen a hlína . Těžba vápence probíhá na Šumavě . Kraj má příznivé podmínky pro rozvoj zemědělství . 50,8 % území kraje je využíváno jako zemědělská půda, 39,4 % území zabírají lesy.
K 31. 12. 2005 bylo v kraji registrováno 127 341 firem, z toho třetina sídlí v Plzeňském kraji. V průmyslové výrobě je zaměstnáno 27,3 % obyvatel, následují sociální služby, lesnictví a rybářství.
Za účelem rozvoje mezinárodní spolupráce byly vytvořeny Euroregiony Ergensis (spolu s Německem ) a Bavorský les – Český les (s Německem a Rakouskem ).
Délka silniční sítě kraje je 5007 kilometrů. Dálnice jsou dlouhé 89 kilometrů. Železniční síť kraje má celkovou délku 713 kilometrů, z toho je 237 kilometrů elektrifikovaných. Mezinárodní dopravní linky Plzeň – Norimberk a Regensburg – Mnichov spojují region s Německem.
V roce 2002 bylo v kraji 43 muzeí, 12 divadel, 590 knihoven včetně Vědecké knihovny Plzeňského kraje . V Plzni se pravidelně konají hudební a divadelní festivaly.
Centrem cestovního ruchu je město Plzeň s řadou kulturních a historických památek, zoologickou a botanickou zahradou. Na Šumavě se rozvíjejí zimní sporty . Na severozápadě kraje se nachází letovisko Konstantinovy Lázně .
Dominantami regionu jsou Kladrubský klášter , zámky Švichov , Kašperk , Rábí, Kačeržov , Velhartice , Horšovský Týn . Historická centra Domažlic , Plzně a Horsovského Týna jsou památkově chráněna. V okolí Plzně jsou také sídla, kde je zastoupena venkovská architektura 17.-18. století, prezentuje se bloková zástavba a hrázděné domy v oblasti severně od Plzně i na Tachovsku . V Hanowicích ( okres Klatovy ) se nachází skanzen venkovské architektury.
Na území kraje se nachází Národní park Český les a krajinné rezervace Český les , Křivoklátsko a Slavkovský les . Středisko vodních sportů se nachází na řece Berounce .
Správní členění ČR | ||
---|---|---|
Plzeňského kraje | Kraje||
---|---|---|
Plzeňského kraje | Města||
---|---|---|
Domažlice | ||
Klatovy | ||
město Plzeň | ||
Plzeň-sever | ||
Plzeň-jih | ||
Rokytsani | ||
Tachov |