Polygonizace je restrukturalizace a uspořádání dislokační struktury kovů. Polygonizace vede k vytvoření hranic subzrn .
Jedním z typů polygonizace je dynamická polygonizace, ke které dochází při zpracování kovů za tepla ( válcování , kování , atd.). V první fázi se tvoří tzv. "buněčnou" strukturou. Poté, když jsou uspořádány dislokační stěny, vytvoří se podhranice s nízkým úhlem. V důsledku toho se buněčná struktura přemění na protáhlá subzrna. Další vývoj dynamické polygonizace vede ke vzniku dílčích hranic kolmých k těm, které byly získány v předchozí fázi. To vede k tvorbě rovnoosých podzrn. Další post-deformační expozice nebo zvýšení teploty vede k rekrystalizaci , tj. zvětšení úhlu dezorientace mezi subzrny a jejich přeměně na zrna. V ocelích su vanadu je srážení karbidu vanadu VC podél těchto hranic blokuje a nedochází k následné rekrystalizaci . K podobnému efektu dochází při legování s niobem , chromem a dalšími prvky tvořícími karbid a nitrid. Mechanismus dynamické polygonizace je hlavní v termomechanickém zpracování kovů.
Velký přínos ke studiu mechanismů polygonizace měla vědecká škola MISiS pod vedením profesora M. L. Bernshteina . V současné době laboratoř termomechanického zpracování vytvořená M. L. Bernshteinem pravidelně provádí „Bernsteinova čtení o termomechanickém zpracování kovových materiálů“, věnovaná problematice deformace kovů za tepla, včetně problematiky polygonizace.
„Bernsteinova čtení o termomechanickém obrábění kovových materiálů“ Archivováno 2. dubna 2022 na Wayback Machine
| Tepelné zpracování kovů | ||
|---|---|---|
| Obecné pojmy věda o kovu Krystalová buňka fázový diagram Stavový diagram slitin železa a uhlíku | ||
| Základní procesy | ||
| Související procesy | ||
| Cílové vlastnosti kovů | ||