Vláda České republiky

Vláda České republiky ( česky Vláda České republiky ) je nejvyšším výkonným orgánem České republiky. Právní postavení vlády určuje třetí hlava Ústavy České republiky přijatá dne 16. prosince 1992 .

Právní status

Vláda je podle Ústavy ČR nejvyšším výkonným orgánem a tvoří ji předseda, místopředsedové vlády a ministři (článek 67). Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně Parlamentu .

Členy vlády jmenuje v souladu s čl. 68 ústavy prezident republiky, poté vláda do třiceti dnů požádá Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. Poslanecká sněmovna buď vysloví důvěru nově jmenované vládě, nebo ji nevysloví. V druhém případě prezident jmenuje novou vládu, která musí opět požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. Pokud Poslanecká sněmovna podruhé za sebou nevysloví vládě důvěru, jmenuje prezident na návrh předsedy Poslanecké sněmovny předsedu vlády.

Vláda má v souladu s čl. 41 ústavy právo iniciovat zákonodárství a návrhy zákonů o státním rozpočtu ao plnění státního rozpočtu může předkládat pouze vláda (článek 42 ústavy). Zákony přijaté parlamentem podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády (čl. 51).

Působnost vlády zaniká v případě vyslovení nedůvěry Poslaneckou sněmovnou na písemný návrh nejméně 50 poslanců (čl. 72), nebo v důsledku demise vlády, kterou přijme prezident republiky (článek 73). Vláda je povinna podat demisi, pokud jí sněmovna vyslovila nedůvěru, a také po volbách do dolní komory parlamentu.

Složení výkonné složky je stanoveno na základě zákona č. 2/1969 Sb., o vytvoření ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky s pozdějšími doplňky. K roku 2013 existuje 14 ministerstev a 11 dalších ústředních orgánů státní správy (např. ÚV nebo Český statistický úřad). Součástí státní centrály jsou i různé správní orgány s působností na celostátní úrovni, podléhající některému z ministerstev v zákoně neuvedených (např. Česká obchodní inspekce nebo Ústřední pozemkový úřad). Stejný zákon vymezuje rozsah činnosti a odpovědnosti ministerstev [1] .

Historie

Vláda Petra Nečase, která je u moci od 13. července 2010 , je jedenáctou vládou od vstupu Ústavy České republiky v platnost. První dvě složení vlády ( 1992-1996 a 1996-1998 ) sestavil a vedl Václav Klaus ( koalice ODS , KDU - ČSL , ODA ), třetí byla přechodná vláda Josefa Toshovského ( 2.1.-17.7.1998 , KDU -ČSL , ODA , nestraníci).

Čtvrtou vládu sestavili sociální demokraté (ČSSD) v čele s Milošem Zemanem (1998–2002). Pátým složením vlády (2002-2004) se stala opět koalice ( ČSSD , KDU-ČSL , US-DEU ) a v jejím čele stál Vladimír Špidla . Šestá vláda ( Stanislav Gross , 2004–2005 ) a sedmá vláda ( Jiří Paroubek , 2005–2006 ) byly rovněž sestaveny koalicí stran ČSSD , KDU-ČSL a US-DEU .

Osmé složení vlády ("První Topolánkova vláda ") ( 2006 - 2007 ) tvořila Občanská demokratická strana (ODS) za účasti šesti nestraníků. "Druhá Topolánkova vláda " (2007-2009) byla výsledkem koalice stran ODS , KDU-ČSL a Strany zelených .

Desátá vláda ( Jan Fischer , 2009-2010) byla formálně nestranická, ale fakticky byla výsledkem dohody tří stran - ODS , ČSSD a Strany zelených . Návrat sociálních demokratů do vlády však neměl dlouhého trvání - příští vládu ( Peter Nečas ) sestavily pouze středopravé strany ODS , TOP 09 , Věci veřejné (VV) a LIDEM .

Vláda Petra Nečase (2010–2013)

Vláda Petra Nečase byla sestavena 10. července 2010 a fungovala až do Nečasovy rezignace z postu předsedy vlády 17. června 2013 . Podle stranicko-ideologického složení byla vláda středopravá.

Vláda Jiřího Rusnoka (2013–2014)

Dne 10. července 2013 vzniklo personální složení vlády Jiřího Rusnoka [2] . Z hlediska stranického složení je Rusnokova vláda formálně nestranická, donedávna však bylo 5 členů vlády (včetně samotného Jiřího Rusnoka) členy ČSSD .

Na schůzi Poslanecké sněmovny ČR dne 7. srpna 2013 se vládě Jiřího Rusnoka nepodařilo získat většinu hlasů, kterou stanoví ústava členů sněmovny: proti vládě Rusnoka hlasovalo 100 poslanců. (členové středopravých stran ODS a TOP 09 ), pro hlasovalo 93 poslanců (z levicových KSČM a ČSSD a většina středopravé strany Věci veřejné ), ve sněmovně chybělo 7 poslanců zasedání. Jiří Rusnok označil výsledky hlasování za "čestnou prohru" a slíbil, že on a členové jeho vlády 8. nebo 9. srpna podá demisi a přejde do herecké funkce, dokud nebude sestaveno nové složení. [3] [4] Dne 9. srpna oznámil Jiří Rusnok demisi vlády. Český prezident Miloš Zeman přijal 13. srpna demisi vlády. Členové vlády i samotný Rusnok vykonávali své povinnosti až do sestavení nové vlády po předčasných volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu [5] .

Vláda Bohuslava Sobotky (2014–2017)

Prezident Miloš Zeman jmenoval 17. ledna 2014 Bohuslava Sobotku předsedou vlády České republiky [6] . Dne 29. ledna 2014 prezident schválil složení vlády Bohuslava Sobotky [7] , která byla výsledkem středolevé koalice stran ČSSD , ANO 2011 a KDU-ČSL .

Vlády Andreje Babiše (2017–2021)

Prezident Miloš Zeman schválil 13. prosince 2017 složení vlády ČR a 6. prosince jmenoval předsedou ANO 2011 Andreje Babiše .

Kabinet nedostal důvěru parlamentu a první vláda Andreje Babiše podala demisi. Prezident Miloš Zeman opět pověřil Andreje Babiše sestavením kabinetu. V červnu 2018 byla sestavena druhá vláda Andreje Babiše, jejíž součástí byla ČSSD . Tato vláda získala důvěru parlamentu dohodou s KSČM . V letech 2018 až 2021 to vypadalo takto:

Během pandemie COVID-19 se ve funkci ministra zdravotnictví vystřídalo pět ministrů. Ministr Adam Vojtěch, který je ministrem od 13. prosince 2017, dne 21. září 2020 oznámil, že rezignuje. [8] Jeho nástupce Roman Primula byl krátce ministrem zdravotnictví, již 29. října byl odvolán poté, co se v médiích objevily fotografie, jak odchází z restaurace, která měla být podle vládních omezení uzavřena. [9] Novým ministrem byl jmenován Jan Blatný, který tuto funkci zastával do 7. dubna 2021. Prezident Miloš Zeman ho kritizoval za to, že odmítl povolit použití vakcín z Ruska ( Sputnik V ) a Číny bez schválení EMA . [10] [11] Novým ministrem byl jmenován Petr Arenberger, který ve funkci setrval do 26. května 2021. Důvodem jeho rezignace byla série skandálů souvisejících s nemovitostmi a chyb v daňových a majetkových přiznáních. [12] Novým ministrem byl jmenován bývalý ministr a poslanec Adam Vojtěch. [13] .

Dne 11. listopadu 2021 podala demisi vláda České republiky v čele s předsedou politického hnutí ANO („Akce nespokojených občanů“) Andrey Babišem [14] .

Vláda Petra Fialy (2021— )

Prezident Miloš Zeman potvrdil 28. listopadu 2021 předsedu ODS Petra Fialu novým premiérem a pověřil ho sestavením vlády. Prezident 17. prosince 2021 schválil nové složení vlády, ve které byli zástupci ODS , STAN , KDU-ČSL , TOP 09 a České pirátské strany . [patnáct]

Poznámky

1. ↑ Jan Hladík, Václav Kopecký. Reforma veřejné správy v zemích Visegrádské skupiny: Užitečné lekce pro Bělorusko a Ukrajinu. Česká republika . sympa-by.eu (únor 2013). Získáno 13. června 2013. Archivováno z originálu 13. června 2013. (neurčitý)
2. ↑ Prezident České republiky předal dekrety o jmenování ministrů ve vládě. . Získáno 14. července 2013. Archivováno z originálu 2. srpna 2013. (neurčitý)
3. ↑ Český parlament vyhlásil nedůvěru nové vládě . Získáno 8. srpna 2013. Archivováno z originálu dne 10. srpna 2013. (neurčitý)
4. ↑ Česká vláda podá v nejbližších dnech demisi . Získáno 8. srpna 2013. Archivováno z originálu 6. září 2013. (neurčitý)
5. ↑ Prezident České republiky přijal demisi vlády Jiřího Rusnoka . Získáno 13. srpna 2013. Archivováno z originálu dne 22. října 2013. (neurčitý)
6. ↑ Novým premiérem České republiky se stal sociální demokrat Boguslav Sobotka . Získáno 20. ledna 2014. Archivováno z originálu 19. dubna 2021. (neurčitý)
7. ↑ Český prezident Zeman schválil novou vládu země . Datum přístupu: 29. ledna 2014. Archivováno z originálu 2. února 2014. (neurčitý)
8. ↑ Ministr zdravotnictví Vojtěch odstoupil z funkce. Nahradi ho Prymula - iDNES.cz . Získáno 7. dubna 2021. Archivováno z originálu dne 2. října 2020. (neurčitý)
9. ↑ Prymula byl v restauraci s Faltýnkem a bez roušky. Rezignovat odmítl - Seznam Zprávy . Získáno 7. dubna 2021. Archivováno z originálu dne 4. května 2021. (neurčitý)
10. ↑ Arenberger je novým ministrem zdravotnictví, Blatný musel skonÄ it. MÄ›li jsme jiný názor na fungovánà ministerstva, Å™ekl BabiÅ¡ — ÄŒT24 — Česká televize . Získáno 7. dubna 2021. Archivováno z originálu dne 7. dubna 2021. (neurčitý)
11. ↑ Blatný blokoval vakcíny z Ruska a Číny, řekl Zeman. Výměna za Sputnik, říká opozice - Aktuálně.cz . Získáno 7. dubna 2021. Archivováno z originálu dne 7. dubna 2021. (neurčitý)
12. ↑ Arenberger: Jediné pochybení bylo chybné majetkové přiznání | ČeskéNoviny.cz . Získáno 26. května 2021. Archivováno z originálu dne 26. května 2021. (neurčitý)
13. ↑ Z chyb jsem se poučil, řekl Vojtěch. Počítám s testy žáků i po prázdninách - iDNES.cz . Získáno 26. května 2021. Archivováno z originálu dne 26. května 2021. (neurčitý)
14. ↑ V Česku podala demisi vláda premiéra Babiše . tass.ru (11. listopadu 2021). Získáno 11. listopadu 2021. Archivováno z originálu dne 11. listopadu 2021. (neurčitý)
15. ↑ Nová vláda jmenována v ČR | Radio Prague International . Získáno 17. prosince 2021. Archivováno z originálu dne 17. prosince 2021. (neurčitý)

Odkazy

• Ústava České republiky Archivováno 5. prosince 2014 na Wayback Machine
• Ústava České republiky Archivováno 24. července 2017 na Wayback Machine

V bibliografických katalozích	ISNI : 0000 0000 8897 7940 VIAF : 129497456 WorldCat VIAF : 129497456