Pretoriánská prefektura Itálie
Pretoriánská prefektura Itálie ( latinsky praefectura praetorio Italiae ), celým názvem Pretoriánská prefektura Itálie, Ilýrie a Afriky ( latinsky praefectura praetorio Italiae, Illyrici et Africae ) je jednou ze čtyř pretoriánských prefektur pozdní římské říše . Zahrnoval Italský poloostrov , západní Balkán , podunajské provincie a část severní Afriky . Centrem prefektury byl Řím , poté Mediolanum a nakonec Ravenna .
Historie
Prefektura vznikla při rozdělení Říše po smrti Konstantina I. Velikého v roce 337 . Zpočátku zahrnoval tyto diecéze : Afrika , Itálie , Pannonia , Dacia a Makedonie .
V roce 356 , se zřízením pretoriánské prefektury Illyria , se diecéze Panonia, Dacie a Makedonie staly její součástí.
Po pádu západní říše v roce 476 pokračovala prefektura za Odoakara a Theoderika Velikého ; následující gótští králové také nadále používali římské administrativní rozdělení. Po gótských válkách Justiniána I. se italská prefektura opět dostala do rukou Římanů, ale po dobytí Langobardy v roce 568 pozůstatky římského správního systému postupně mizely a prefektura byla přeměněna na exarchát Ravenna pod r. císař Mauricius .
Seznam významných pretoriánských prefektů Itálie
- Emilian (328)
- Lucius Papias Pakacianus (334–335)
- Aconius Catullin Philomaphius (341)
- Mark Mecius Memmius Furius Baburius Caecilian Placidus (342-344)
- Vulcation Rufinus (poprvé, 344-347)
- Gaius Caionius Rufius Volusianus Lampadius (355)
- Býk (356–361)
- Claudius Mamertinus (361–365)
- Vulcation Rufinus (podruhé, 365-368)
- Sextus Claudius Petronius Probus (poprvé, asi 368-375)
- Decimius Gilarian Hesperius (378–380)
- Flavius Aphranius Syagrius (382)
- Flavius Hypatius (382–383)
- Sextus Claudius Petronius Probus (podruhé, 383)
- Nonius Atticus (383–384)
- Vettius Agorius Pretextatus (384)
- Neotherium (385)
- Sextus Claudius Petronius Probus (potřetí, 387)
- Virius Nicomachus Flavian (390–392)
- Flavius Lucius Dexter (395)
- Eusebius (395–396)
- Mallius Theodore (poprvé, 397-399)
- Valerius Messala Avien (399–400)
- Adrian (poprvé, 400-405)
- Flavius Macrobius Longinian (poprvé, 406)
- Curtius (407-408)
- Flavius Macrobius Longinian (podruhé, 408)
- Mallius Theodore (podruhé, 408-409)
- Caecilian (409)
- Práce (409)
- Melithius (410–412)
- Seleucus (prefekt Afriky, 412)
- John (412-413)
- Hadrian (podruhé, 413-414)
- Seleucus (414-415)
- Junius Quart Palladium (416-421)
- Anicius Avchenius Bass (poprvé, 426)
- Rufio Anthony Agripius Volusian (428-429)
- Nicomachus Flavian (431–432)
- Anicius Avchenius Bass (podruhé, 435)
- Anicius Acilius Glabrio Faustus (kolem 438)
- Petronius Maximus (439)
- Caecina Decius Aginacius Albinus (443-448)
- Caecina Decius Basil (poprvé, 458)
- Caelius Aconius Probian (461–463)
- Caecina Decius Basil (podruhé, 463-465)
- Felix Himilcon (473)
- Manlius Boethius (mezi 480 a 486) (byl konzulem v roce 487)
- Caecina Decius Maximus Basil mladší (483) (byl konzulem v roce 480)
- Caecina Mavortius Basil Decius (486-493) (byl konzulem v roce 486)
- Liberius (494–500)
- Flavius Faustus Albinus Junior (? 500-503) [1] (byl konzulem v roce 493)
- Cassiodorus starší (500-?)
- Flavius Anicius Probus Faustus Junior (509-512) (byl konzulem v roce 490)
- Rufio Faustus Avien Junior (527-528) (byl konzulem v roce 502)
- Faust (521/522) nebo 529 [2]
- Cassiodorus mladší (533-537) (byl konzulem v roce 514)
- Fidelius (537-538)
- Reparat (538-539)
- Athanasius (539–542)
- Maximinus (asi 542)
- Flavius Marian Michael Gabriel Gabriel Peter John Narses Aurelian Limenius Stephen Aurelian, (554/568)
Poznámky
- ↑ Prosopografie pozdější římské říše , II, 51-2
- ↑ Prosopografie pozdější římské říše , II, P452
Zdroje
Literatura