Přineste mi hlavu Alfreda Garcii | |
---|---|
Přineste mi hlavu Alfreda Garcii | |
Žánr | drama , akce |
Výrobce | Sam Peckinpah |
Výrobce | Martin Baum |
scénárista _ |
Sam Peckinpah Gordon Dawson |
V hlavní roli _ |
Warren Oates Isela Vega |
Operátor | Alex Phillips Jr. |
Skladatel | Jerry Fielding |
Filmová společnost | United Artists |
Distributor | United Artists |
Doba trvání | 112 min. |
Země |
USA Mexiko |
Jazyk | Angličtina |
Rok | 1974 |
IMDb | ID 0071249 |
Bring Me the Head of Alfredo Garcia je kriminální drama režírované Samem Peckinpahem , který to považoval za svůj jediný film vydaný podle plánu [1] .
Mexický politik El Jefe ( španělsky „Boss“) nabízí milion dolarů každému, kdo mu přinese hlavu Alfreda Garcii, gigola, který otěhotněl jeho dceru. O dva měsíce později se v jedné z hostinců setkají dva nájemní zabijáci z El Jefe Benny, penzionovaný důstojník, který si vydělává na živobytí hrou na klavír. Ptají se ho na Garciu, ale Benny odpoví, že o něm nic neví.
Benny se setkává se svou přítelkyní, prostitutkou Elitou, která se mu přizná, že ho podvedla s Garciou, který jí slíbil, že si ji vezme. Elite uvádí, že opilý Garcia před týdnem havaroval se svým autem. Další den se Benny v hotelu setká s El Jefeovými nájemnými vrahy a uzavře s nimi dohodu o deseti tisících dolarů za Garciinu hlavu. Poté přesvědčí Elite, aby šel do hrobu Garcii, údajně jen proto, aby se ujistil, že je mrtvý a neohrožuje jejich vztah. Po cestě Benny požádá Elite o ruku a slíbí, že se její život brzy změní a ona se přestane věnovat prostituci.
Na cestě jsou Benny a Elite osloveni dvěma motorkáři, kteří plánují Elite znásilnit. Bennymu se podaří zabít oba.
Ve vesnici najdou Benny a Elita Garciin hrob. V noci Benny vykope rakev, ale je nečekaně zasažen lopatou zezadu do hlavy. Když se probudí, zjistí, že je napůl pohřben v hrobě spolu s mrtvým Elitem. Garciino tělo je useknuté.
Benny hledá Garciovy lapače hlavy, zabije je a vezme si hlavu. Zastaví se v hotelu u silnice, naplní si hlavu ledem a začne s hlavou komunikovat jako s živým Garciou. Na cestě je Benny dostižen členy rodiny Garcia a požaduje, aby dal hlavu, ale El Jefeovi vrazi přijedou. Jeden z nich zastřelí téměř všechny členy rodiny Garcia, ale sám je jedním z nich smrtelně zraněn. Benny zabije druhého a pokračuje v cestě, přičemž se celou dobu hádá s hlavou.
Benny přijíždí do hotelu, kde byla uzavřena dohoda za deset tisíc dolarů. Odměna už pro něj ale není to hlavní, spíše ho žene touha po pomstě za Elitu a hodlá zakročit proti všem, kdo jsou zapojeni do honby za Garciinou hlavou. V hotelovém pokoji se mu podaří postřílet všechny lidi z El Jefe, načež na stole najde kartičku s adresou El Jefe.
El Jefe vítá Bennyho jako hrdinu a předává mu kufr s milionem dolarů. Benny klidně mluví o tom, kolik lidí zemřelo kvůli hlavě, včetně jeho milenky; El Jefe mu lhostejně říká, aby vzal peníze a hodil Garciovu hlavu na cestu k prasatům. Rozzuřený Benny zabije El Jefeovy bodyguardy a pak sebe. Benny si vzal hlavu a zoufale se pokusil o útěk, ale byl zastřelen v autě poblíž brány domu.
Peckinpah pracoval na Baladě o Cable Hog , když mu jeho dlouholetý přítel, scenárista Frank Kowalski, dal nápad na film: „Mám skvělý název: Bring Me Head...“ Jde o to, že ten chlap už je mrtvý." [2] Peckinpahovi se titul líbil a ve stejnou dobu začal psát scénář, pokračoval v práci v Anglii během natáčení filmu Straw Dogs . Peckinpah navrhl scénář producentovi Martinu Baumovi, který založil vlastní nezávislou společnost Optimus Productions a podepsal smlouvu s United Artists .
Práce na filmu začaly v polovině srpna 1973 v Mexico City . Až na několik výjimek byla celá posádka Mexičanů. Při hledání přírody se Peckinpah řídil instinktivní touhou ukázat své vlastní – realistické, nepřikrášlené – vnímání Mexika.
Natáčení začalo koncem září 1973 a skončilo tři dny před Vánocemi. V říjnovém vydání časopisu Variety Peckinpah řekl: „Hollywood už pro mě neexistuje. Stal se historií. Rozhodl jsem se zůstat v Mexiku, protože věřím, že zde mohu točit své filmy s větší svobodou“ [2] . Filmové a televizní odbory tuto poznámku otevřeně odsoudily na Národní konferenci v Detroitu a pohrozily Alfredu Garciovi bojkotem. Na svou obranu Peckinpah tvrdil, že byl špatně citován.
Film byl všeobecně hodnocen kritiky, kteří Peckinpaha obvinili z přetékajícího sadismu a šílenství (jedinou výjimkou byl Roger Ebert [3] ).
Tematické stránky | ||||
---|---|---|---|---|
Slovníky a encyklopedie | ||||
|
od Sama Peckinpaha | Filmy|
---|---|
|