Progresivní strana pracujícího lidu Kypru

Progresivní strana pracujícího lidu Kypru ( AKEL , řecky Ανορθωτικό Κόμμα Εργαζόμενου Λαού , Tur . Emekçi Halkın İlerici Partisi ) je komunistická strana v 19 Evropského parlamentu , poslanci na Kypru .

Historie

Založena 15. srpna 1926 pod názvem Komunistická strana Kypru . Strana viděla svůj cíl v boji proti vykořisťování a osvobození Kypru od britské nadvlády. V roce 1931 se strana dostala do ilegality v souvislosti se zpřísněním politického života na Kypru britskou administrativou, které následovalo po říjnovém povstání .

14. dubna 1941 byla strana obnovena pod svým současným názvem. Během druhé světové války bojovalo přes 700 členů AKEL v britské armádě proti Německu . V prvních komunálních volbách v roce 1943 se kandidáti AKEL stali starosty měst Limassol a Famagusta . Po skončení války byl AKEL organizátorem boje dělníků za osvobození Kypru od Britů, za lepší pracovní podmínky a vyšší životní úroveň. AKEL nebyl nakloněn okamžitému Enosis v poválečném období . Místo toho se strana postavila za postupné získání suverenity Kyprem – nejprve v rámci Britského impéria , poté – vyhlášení nezávislosti na Anglii a enosis. Po neúspěchu jednání o vytvoření přijatelné ústavy však AKEL prosazoval okamžitou enózu bez přechodného období.

V listopadu 1955, poté, co byl na Kypru vyhlášen výjimečný stav , britské úřady zakázaly činnost AKEL. 135 vůdců AKEL bylo zatčeno.

Po zrušení výjimečného stavu (4. prosince 1959) strana obnovila svou právní činnost. Dosažení úplné nezávislosti Kypru, odstranění zbytků koloniálního režimu, vojenských základen, demokratizace veřejného života a hospodářské oživení mělo podle představitelů strany vést k vytvoření nezbytných předpokladů pro přechod k reorganizaci společnosti na socialistických principech. AKEL se snažil vyřešit kyperský problém mírovou cestou na základě respektování zásad rovnosti a sebeurčení národů, suverenity států. V parlamentních volbách (červenec 1970) bylo na listinách AKEL zvoleno do Sněmovny reprezentantů 9 poslanců, pro které hlasovalo 40,7 % voličů.

V 50. letech byl AKEL v přísné opozici vůči nacionalistickému hnutí EOKA v čele s Georgiosem Grivasem , který se účastnil řecké občanské války na straně odpůrců komunistů, stejně jako turecké kyperské organizace TMT . Ozbrojenci EOKA zabili řadu členů a příznivců strany. Na druhé straně, po roce 1958, TMT začala vyvíjet tlak na Turky, kteří byli součástí AKEL, aby je donutili opustit stranu. Redaktor dělnických novin Fazil Onder byl zabit a předseda turecké kanceláře odborového svazu PEO, kontrolovaného AKELem, Ahmet Sadi, byl nucen odjet do Anglie, aby si zachránil život. Turečtí nacionalisté z TMT v roce 1965 zabili člena ústředního výboru strany Dervishe Ali Kavazoglu.

Po ozbrojeném převratu 15. července 1974 a vylodění tureckých jednotek na Kypru (20. července 1974) Ústřední výbor AKEL prohlásil, že kyperský problém musí být vyřešen na základě zajištění nezávislosti, územní celistvosti Kypru a suverénní práva kyperského lidu stažením všech cizích vojsk z území země, prováděním politiky neangažovanosti, vytvořením demokratické vlády a zajištěním rovnosti všech občanů republiky – Řeků i Turků.

Strana utrpěla kolaps socialistického tábora bez vážnějších otřesů. Strana ponechala marxismus jako základní součást své ideologie a pokračovala v boji za mírové sjednocení řecké a turecké části Kypru a odstranění závislosti na cizích mocnostech.

V polovině 90. let 20. století začal významný nárůst vlivu AKEL. Opírala se o masové odbory a studentské organizace a získávala stále významnější pozice v zastupitelských orgánech země. Strana získala více než třetinu hlasů v parlamentních volbách, převzala kontrolu nad předními obcemi Kypru. Zástupci strany se stali starosty největších měst v zemi, včetně hlavního města státu Nikósie.

V roce 1998 v prezidentských volbách kandidátovi AKEL Georgios Yakov , který zvítězil v 1. kole, chybělo méně než 1 % hlasů ve 2. kole, aby se stal prezidentem. V roce 2001 byl vůdce strany Demetis Christofias zvolen předsedou Sněmovny reprezentantů Kypru .

Prezidentské volby v roce 2003 vyhrál vůdce Demokratické strany Tassos Papadopoulos podporovaný AKEL .

V roce 2008 v prezidentských volbách za podpory široké vlastenecké fronty D. Christofias i přes širokou protikomunistickou kampaň zahájenou svými odpůrci zvítězil a stal se prezidentem země. 24. února 2008 přineslo druhé kolo voleb Christofiasovi 53,37 % hlasů, zatímco jeho rival, konzervativec Ioannis Kosulidis, získal 46,63 % hlasů.

V prezidentských volbách v letech 2013 a 2018 prohrál stranou podporovaný nezávislý kandidát Stavros Malas ve 2. kole s Nikosem Anastasiadesem , který získal 42,5 % a 44 % hlasů.

Aktuální pozice

Pokroková strana pracujícího lidu Kypru sdružuje asi 3 % obyvatel země. Strana se opírá o masové veřejné organizace – Celokyperskou federaci práce, Svaz kyperských rolníků, Celokyperskou federaci ženských organizací. Existuje masová mládežnická organizace strany - United Democratic Youth Organization (EDON).

Předsedové strany

• Leon Leo (1936-1945)
• Phitis Ioannou (1945-1949)
• Ezekias Papaioannou (1949-1988)
• Dimitris Christofias (1988-2009)
• Andros Kyprianou (2009-2021)
• Stefanos Stefanou (od roku 2021)

Účast ve volbách

Strana je zastoupena v Evropském parlamentu ( frakce GUE/NGL , 2 poslanci).

AKEL je druhou největší frakcí v parlamentu politické strany na Kypru.

Poznámky

1. ↑ PARTY OF REGIONIV podepsal Goodwill o spivpratsy s Progresivní stranou pracujícího lidu Kypru Archivováno 30. července 2013. – oficiální stránky Čerkasské regionální organizace Strana regionů

Zdroje

• Velká sovětská encyklopedie/Kypr
• Kypr sází na červenou