Alpsko -jadranské pracovní společenství , německy Arbeitsgemeinschaft Alpen-Adria , chorvatsky Radna zajednica Alpe-Jadran , italsky Comunità di lavoro Alpe-Adria , maďarsky Alpok -Adria Munkaközösség , slovinsky Delovna skupnost Alpe -Jadran mezistátní sdružení regionů Rakousko - pohraniční sdružení regionů Alpe-Jadran) Chorvatsko , Itálie , Maďarsko , Slovinsko , pokrývající území východních a jižních Alp a pobřeží Jaderského moře .
Založena v Benátkách 20. listopadu 1978. Generální sekretariát Společenství sídlí v Klagenfurtu (Korutany). Pracovní jazyky: němčina, italština, chorvatština, slovinština, maďarština.
Současnými členy komunity jsou:
Území Společenství je 190 423 km2, počet obyvatel je cca. 26 milionů obyvatel.
Stanovené cíle spolupráce v rámci Společenství:
Základ moderní přeshraniční spolupráce v tomto regionu byl položen krátce po druhé světové válce – jde o první přeshraniční kontakty mezi italským regionem Friuli-Venezia Giulia, rakouskými Korutany a Jugoslávskou republikou Slovinsko. Vše začalo kulturními kontakty, ke kterým se přidaly kontakty ve sportovní oblasti a později - hospodářsko-politická spolupráce.
V roce 1965 vznikly na krajské úrovni pracovní skupiny pro spolupráci v oblasti kultury a vědy, dopravy, cestovního ruchu, vodního hospodářství, územního plánování a ochrany krajiny.
V březnu 1967 přijaly Friuli Venezia Giulia, Korutany a Slovinsko komplexní program kulturní výměny. Jednou z nejvýznamnějších a dlouhodobých iniciativ byla společná umělecká výstava IntArt.
Koncem 60. let získala spolupráce tří regionů v různých oblastech současný název „Alpy – Jadran“ („Alpy – Adria“, „Alpy – Jadran“).
Různorodou spolupráci napomáhaly pravidelné diplomatické akce.
V říjnu 1969 byla v důsledku snahy o zapojení další jugoslávské republiky, Chorvatska, do spolupráce vytvořena v Udine čtyřstranná komise pro otázky společného regionálního plánování a rozvoje cestovního ruchu.
Nový impuls k rozvoji spolupráce dalo založení v roce 1972 „Pracovního společenství alpských zemí“ (WC Alp), jehož součástí byly regiony Itálie – Lombardie a Trentino Alto Adige, rakouské spolkové země Salcbursko, Tyrolsko , Vorarlbersko, švýcarský kanton Graubünden a západoněmecká spolková země Bavorsko. V září 1974 zahájila rakouská spolková země Štýrsko vytváření „Dělnického sdružení východoalpských zemí“.
Zájem o tuto iniciativu projevily Friuli-Venezia Giulia, Korutany, Slovinsko a Chorvatsko, později také regiony Benátky, Salcbursko, Bavorsko, Horní Rakousko.
V listopadu 1977 se v Grazu (Štýrsko) konala mezinárodní konference. Koncem dubna 1978 se zde konalo přípravné zasedání k vytvoření „Pracovního společenství východoalpských zemí“ a 20. listopadu 1978 došlo v Benátkách k jeho oficiálnímu založení. Brzy však komunita přijala svůj současný název.
Komunita nestála stranou politických změn, které se odehrály ve východní a jihovýchodní Evropě koncem 80. let. V červenci 1991 přijali její představitelé rezoluci vyzývající všechny státy, aby „uznaly právo Republiky Slovinsko a Chorvatsko na sebeurčení, nezávislost a suverenitu“.
Zničení železné opony umožnilo odstranit všechny překážky rozvoje přeshraniční spolupráce. Zrodila se myšlenka využít Společenství jako jakýsi odrazový můstek pro expanzi EU na východ. Maďarsko a Slovinsko vstoupily do EU v roce 2004 a od roku 2005 se úsilí Společenství zaměřuje na podporu přistoupení Chorvatska k EU.