Rusovlasá žena

Rusovlasá žena
KirmIzI SaclI Kadın
Žánr román
Autor Orhan Pamuk
Původní jazyk turečtina
datum psaní 2015
Datum prvního zveřejnění 2016 - turecké a ruské vydání

Rusovlasá žena [1] ( tur . Kırmızı Saçlı Kadın ) je román tureckého spisovatele Orhana Pamuka . Vydáno v turečtině v roce 2016 ; v témže roce vyšlo ruské vydání v překladu Apollinaria Avrutina [2] .

Popis

Zrzavá žena je o Cem Celikovi, mladém učni muže, který kope studny [3] [4] . V průběhu těchto prací se Jem setkává s tajemnou rusovlasou ženou a zamiluje se do ní. V prvních dvou částech knihy je vypravěčem Jem, zatímco v poslední části je vypravěčkou rusovlasá žena [4] .

Děj románu se odehrává v malém fiktivním [5] městě Ongeren v blízkosti Istanbulu [6] (na konci knihy se tato oblast stává součástí města [7] ).

Sám Pamuk řekl, že jeho román je „především textem o moci autority a rozvoji civilizace, o vztahu tradice a inovace, o důvěře a disciplíně a také o významu mýtů a starověkých textů, které se usadily v našem hlavy,“ a poznamenal, že v Turecku jsou rusovlasé ženy vnímány jako poevropštěné, osvobozené a také cizí a podivné [8] .

Román srovnává západní mýtus o vraždě syna neznámého otce jeho synem („ Oidipus Rex “ od Sofokla ) a východní mýtus o vraždě otce jeho neznámého syna („ Shahnameh “ od Ferdowsiho ) [8 ] [4] [9] .

Hodnocení

Maria Smirnova (" Afisha ") si všimla podobnosti "Rudovlasé ženy" s jiným Pamukovým románem " Jmenuji se Rudá " a nazvala nový román "hlubokým a elegantním dialogem mezi literárními tradicemi Západu a Západu". východ." Smirnova si všimla podobnosti "Red-haired Woman" s " Oedipus Rex " od Sofokla , " Smrt v Benátkách " od Thomase Manna a " Innocent " od Voltaira [6] . Galina Yuzefovich ( Meduza ) popsala román jako „další dávku Pamukovovy typické viskózní melancholie, dokonale provedené“ [3] .

Alex Preston ( The Observer ) nazval román „klamně jednoduchým“ a přirovnal ho k Hudbě náhody a of the Moon od Paula Austera Andrew Motion ( The Guardian ) popsal román jako podobenství o moderním Turecku [10] . Aleksandra Zielyazinska ( Polityka ) nazývá Zrzavou ženu klasickým příběhem o dospívání [11] . Geraldine Brooks ( The New York Times ) knihu vlažně zhodnotila a všimla si neuvěřitelných náhod, nepřesvědčivých a melodramatických [4] . Shej Matthew ( The New Yorker ) srovnával problém otců a dětí v románu s postojem moderního Turecka k Atatürkovi  – otci tureckého národa – a prezidentu Erdoganovi [9] . Marie-Laure Delorme ( Le Journal du Dimanche ) poznamenala, že prostřednictvím konfliktu otců a dětí kniha ukazuje nevyřešený konflikt mezi tradicí a modernitou, náboženstvím a sekularismem, demokracií a diktaturou, Západem a Východem [12] [13] .

Ocenění

V roce 2017 byl Pamuk oceněn literární cenou Lampedusa za román Zrzavá žena [14] .

Poznámky

  1. ↑ Na obálce ruského vydání je druhé slovo velké.
  2. ↑ Rusovlasá žena . Získáno 30. listopadu 2021. Archivováno z originálu dne 30. listopadu 2021.
  3. ↑ 1 2 Galina Yuzefovich . Bez těchto knih nemůžete z veletrhu non/fiction odejít. 25 Důležitá nová vydání a nová vydání . Meduza (26. 11. 2016). Získáno 30. listopadu 2021. Archivováno z originálu dne 30. listopadu 2021.
  4. ↑ 1 2 3 4 Geraldine Brooksová. V novém románu Orhana Pamuka mladická posedlost přináší strašidelný  život . The New York Times (16. října 2017). Získáno 30. listopadu 2021. Archivováno z originálu dne 12. listopadu 2020.
  5. ↑ 1 2 Alex Preston. Recenze Rudovlasé ženy – Orhan Pamuk nachází pravdu na dně  studny . The Observer (3. září 2017). Získáno 30. listopadu 2021. Archivováno z originálu dne 30. listopadu 2021.
  6. ↑ 1 2 Maria Smirnová. Mám si přečíst Zrzavou ženu od Orhana Pamuka? . " Afisha " (9. listopadu 2016). Získáno 30. listopadu 2021. Archivováno z originálu dne 30. listopadu 2021.
  7. ↑ Galina Yuzefovich . "Věřím, že islám je slučitelný s demokracií." Rozhovor s nositelem Nobelovy ceny za literaturu Orhanem Pamukem . Meduza (2. listopadu 2016). Získáno 30. listopadu 2021. Archivováno z originálu dne 30. listopadu 2021.
  8. ↑ 1 2 Alexey Polyarinov . Orhan Pamuk o feminismu, překladech a Nobelově syndromu . " Plakát " (1. března 2017). Získáno 30. listopadu 2021. Archivováno z originálu dne 30. listopadu 2021.
  9. ↑ 1 2 Shaj Mathew. Otcové, synové a Západ v Turecku Orhana Pamuka  (anglicky) . The New Yorker (30. října 2017). Získáno 30. listopadu 2021. Archivováno z originálu dne 27. února 2021.
  10. ↑ Andrew Motion. Recenze The Red-Haired Woman od Orhana Pamuka – starověké mýty a autorská hravost  (anglicky) . The Guardian (8. září 2017). Získáno 30. listopadu 2021. Archivováno z originálu dne 30. listopadu 2021.
  11. ↑ Aleksandra Zelazińska. Edyp na dnie studni  (polsky) . Polityka (12. září 2017). Získáno 30. listopadu 2021. Archivováno z originálu dne 30. listopadu 2021.
  12. ↑ Marie-Laure Delorme. Le Prix Nobel Orhan Pamuk prozkoumat les liens du sens  (francouzsky) . Le Journal du Dimanche (19. března 2019). Získáno 30. listopadu 2021. Archivováno z originálu dne 30. listopadu 2021.
  13. ↑ La Femme aux Cheveux roux  (francouzsky) . Gallimard . Získáno 30. listopadu 2021. Archivováno z originálu dne 30. listopadu 2021.
  14. ↑ Il Nobel Pamuk riceverà il "Lampedusa"  (italsky) . La Repubblica (26. července 2017). Získáno 30. listopadu 2021. Archivováno z originálu dne 30. listopadu 2021.
  Přejděte na položku Wikidata  V bibliografických katalozích