Štětinatec rufoushlavý
| štětinatec rufoushlavý | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| vědecká klasifikace | ||||||||||
| Doména:eukaryotaKrálovství:ZvířataPodříše:EumetazoiŽádná hodnost:Oboustranně symetrickéŽádná hodnost:DeuterostomyTyp:strunatciPodtyp:ObratlovciInfratyp:čelistiSupertřída:čtyřnožcePoklad:amniotyPoklad:SauropsidyTřída:PtactvoPodtřída:vějířoví ptáciInfratřída:Nové patroPoklad:Neoavesčeta:passeriformesPodřád:zpěvní pěvciInfrasquad:passeridaRodina:Dasyornithidae Sibley & Ahlquist , 1985Rod:štětinatciPohled:štětinatec rufoushlavý | ||||||||||
| Mezinárodní vědecký název | ||||||||||
| Dasyornis broadbenti ( Mccoy , 1867) | ||||||||||
| ||||||||||
Štětinatec rudohlavý [1] ( lat. Dasyornis broadbenti ) je ptačí druh z čeledi Dasyornithidae . Specifický latinský název je uveden na počest australského ornitologa Kendalla Broadbenta (1837-1911) [2] .
Endemit v Austrálii. Distribuován podél pobřeží v jihozápadní Západní Austrálii, jihovýchodní Jižní Austrálii a jihozápadní Victorii. Žije v pobřežních houštinách keřů a žertů.
Délka těla 25 cm, hmotnost 77 g. Horní část těla je světle hnědá, břicho je bílé, hrudník je šedý. Zobák je černý, nohy šedé. Kolem zobáku vyrůstají dlouhé štětiny, které slouží k ochraně očí před mechanickým poškozením [3] .
Létá neochotně, většinu života tráví na zemi. Živí se hmyzem a drobnými bezobratlými, někdy i semeny. Hnízdní období probíhá od září do prosince. Samice si na zemi staví hnízdo ze stébel trávy, uvnitř je vystýlá mechem. Snůška obsahuje 2 vejce s bílými, červenými a fialovými skvrnami. Inkubační doba trvá 11-22 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po 25 dnech.
Poznámky
- ↑ Boehme R.L. , Flint V.E. Pětijazyčný slovník jmen zvířat. Ptactvo. Latina, ruština, angličtina, němčina, francouzština / Ed. vyd. akad. V. E. Sokolová . - M . : ruský jazyk , RUSSO, 1994. - S. 347. - 2030 výtisků. - ISBN 5-200-00643-0 .
- ↑ Bo Beolens, Michael Watkins a Mike Grayson. Eponymní slovník ptáků. - Londýn: Bloomsbury Publishing, 2014. - 624 s. - ISBN 978-1-47290-573-4 .
- ↑ Štětinatec rufous (Dasyornis broadbenti)
Literatura
- Christopher M. Perrins: Die große Enzyklopädie der Vögel. Aus dem Englischen, Orbis-Verlag, München 1996, ISBN 3-572-00810-7 , S. 295, 297.
- Goetz Rheinwald (Hrsg.), Cyril Walker: Atlas der Vogelwelt. Unipart, Remseck bei Stuttgart 1994, ISBN 978-3-8122-3399-6 , S. 186.
- Christopher M. Perrins (Hrsg.): Die BLV-Enzyklopädie Vögel der Welt. Aus dem Englischen von Einhard Bezzel. BLV, München/Wien/Zürich 2004, ISBN 978-3-405-16682-3 , S. 470–471 (Titel der englischen Originalausgabe: The New Encyclopedia Of Birds. Oxford University Press, Oxford 2003).