Sanadon, Noel Etienne
Noel Etienne Sanadon |
---|
fr. Noel-Étienne Sanadon |
|
Datum narození |
10. února 1676( 1676-02-10 ) [1] |
Místo narození |
|
Datum úmrtí |
22. října 1733( 1733-10-22 ) (57 let) |
občanství (občanství) |
|
obsazení |
básník , překladatel |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Noel-Etienne (Noel-Etienne) Sanadon ( francouzsky Noël-Étienne Sanadon ; 10. února 1676 , Rouen - 22. října 1733 ) - francouzský jezuitský kněz , vědec, básník , překladatel , učitel , profesor rétoriky . Jeden z nejvýznamnějších latinistů své doby.
Životopis
V 15 letech vstoupil do jezuitského řádu . Poté, co získal vzdělání, byl poslán do Caen , kde vyučoval rétoriku. Kolem roku 1712 byl jmenován profesorem rétoriky na College of Louis-le-Grand.
Svou literární činnost zahájil v roce 1698 vydáním hrdinské básně Nicanor moriens , inspirované epizodou z příběhu Jidáše Makabejského a skládající se z pěti set slok.
Jelikož byl obdařen velkými básnickými schopnostmi, složil v mládí dlouhou báseň v latině. Na tomto základě se spřátelil s biskupem z Avranches Pierrem-Danielem Huetem . Sanadon mu věnoval svou nejúplnější sbírku v próze a smuteční řeč v latině .
Vydával každoročně nové básně, ódy , epištoly, elegie , epigramy , bajky , epitafy a také latinské překlady starých francouzských autorů, zejména Joachina de Bellaye . Přeložil Horatia (Paříž a Amsterdam, 1728), napsal „Carminum libri quatuor“ (Paříž, 1715) atd.
Vybraná díla
- Nicanor moriens, carmen , Cadomi, J. Cavelier, 1698,
- Epistola viro clarissimo Betulaudo , Cadomi, S. Cavelier, 1701,
- Odæ Cadomi, A. Cavelier, 1702,
- Cunæ regales Ludovici Asturiarum principis, sive Carmina in regalem partum Mariæ Ludovicæ Hispaniarum reginæ , Parisiis, Collombat, 1707,
- Laudatio funebris Ludovici Delphini , Lut. Par., Barbou, 1718,
- Villartio liberata Victoria, castigata Fortuna, óda , Paříž, Collombat, 1712,
- In felem demortuum, ex gallico Joachim Bellœi, Carmen choraicum , 1713,
- In divum Maximum martyrem, cujus ossa in œde sacra regii Societatis Jesu collegii Ludovici Magni adservantur, ode ionica , 1713,
- De mala ingeniorum contagione vitanda, oratio , Lut. Par., 1714,
- Ad Religionem, cum, Ludocicus XV rite inunctus coronaretur, óda , Paříž,
- Melicorum carminum liber; —Elegiarum liber; — Miscellaneus carminum liber ,
- Carminum libri quatuor, Parisiis, 1743,
- Les memes, Barbou, 17oi,
- Teze rétorika , Parisiis, 1716,
- Teze Horatianæ , Parisiis, 1717;
- Les Poésies d'Horace traduites en français , Paris et Amsterdam, 2 sv.,
- Les memes , Amsterdam et Leipzig, Arkstée. 1756, 8 svazků,
- Les memes , Paříž, 1756, 2. díl,
- Traduction d'un ancien hymne sur les fêtes de Venus , Paříž, 1728,
- Q. Horatii carmina ad suum ordinem revocata , Lut. Paříž, 1728 a 1743,
- Ad poetas collegii Ludovici Magni, quum Slanislaüs Kostka et Aloïsius Gonzaga in Sanctos referrentur, lyricum , Parisiis, 1730,
- Poème séculaire d'Horace, mis en musique par AD Philidor, avec la traduction du P. Sanadon , Paříž, Prault, 1780.
Poznámky
- ↑ Bibliothèque nationale de France identifikátor BNF (fr.) : Open Data Platform - 2011.
Odkazy
Slovníky a encyklopedie |
|
---|
V bibliografických katalozích |
---|
|
|