Svatý Jeroným v cele (rytina Dürer)

Albrecht Dürer
Svatý Jeroným v cele . 1514
Hieronymus-im-Gehäus
Rytina. 24,7 × 18,8 cm
Britské muzeum , Londýn
( Inv. WEp 0076 [1] , 31371 , 1949.1.11 [2] , 1943.3.3524 [3] , 1972.29 [4 ] , 219760 [ 5 ] , 1989.232 , 2927.46 . [8] , 33.79.8 [9] a 68.793.28 [10] )
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

„Svatý Jeroným v cele“ ( německy  Hieronymus-im-Gehäus ) je mědirytina vytvořená vynikajícím umělcem severní renesance Albrechtem Dürerem v roce 1514. Toto je druhá ze tří tzv. "Mistrovských rytin" ( německy  Meisterstiche ) od Albrechta Dürera: " Rytíř, smrt a ďábel ", "Svatý Jeroným v cele", " Melancholie I ". Rytina vznikla v Norimberku po umělcově druhé cestě do Itálie v letech 1505-1506, v období zralosti individuálního stylu, nejvyšší zručnosti a touhy po filozofickém chápání reality. Jeho rozměry jsou malé: 24,7 × 18,8 cm Stejně jako ostatní Mistrové rytiny se i toto dílo vyznačuje složitostí ikonografie , nejednoznačností symbolů a alegorií .

Rytina ikonografie

Albrecht Durer ztvárnil svatého Jeronýma  – spisovatele, asketa , poustevníka, jednoho z učitelů církve  – více než jednou. Na této rytině umělec vytvořil obraz nikoli poustevníka na poušti, ale učeného teologa, tvrdě pracujícího ve své cele, připomínající v duchu doby alchymistickou kancelář . Krucifix na stole, lebka , přesýpací hodiny a růženec  jsou obvyklé atributy mnicha-spisovatele. Místnost je plná klidného světla a klidného pohodlí. Na prahu dřímá lev (vlastnost svatého poustevníka) a pes (symbol věrnosti).

Po nepořádku a nebezpečích, která na člověka číhají na cestě životem („Rytíř, smrt a ďábel“), se Jeromeova cela zdá být obzvláště bezpečná a klidná... Na lavičkách podél oken jsou rozmístěna folia a polštáře. Pod lavicí jsou umístěny pantofle. Na poličkách je svíčka a bublinky. Ze stropu visí dýně... Vládne zde věda, odtržená od světského povyku. I záře kolem Jeronýmovy hlavy je vnímána jako emanace duchovní síly tvůrčího génia. A mimovolně dochází ke srovnání obrazu vytvořeného Dürerem s obrazem humanistického vědce, snad Mikuláše Kusánského (tuto představu napovídá kardinálův klobouk na zdi) [11] .

Pozoruhodná je technika rytí frézou do nejmenších detailů s malým rozměrem měděného plátu a také pocit světla prostupujícího celou kompozicí. Světlo proudí z okna umístěného nalevo od diváka přes charakteristické „ měsíční “ sklo.

Myšlenka světla pronikajícího do místnosti, symbolizující „duchovní světlo“, osvícení vědce, je spojena s tématem „duchovního světla“, typickým pro italské malířství 15.–16. století, ztělesněným zejména v Obraz Vittore Carpaccia „ Zjevení se sv. Jeronýma sv. Augustinovi “. Světlo dovnitř proudí i z okna vedle vědeckého stolu. Tento obrázek, stejně jako mnoho dalších, mohl vidět A. Dürer při svém pobytu v Benátkách [12] .

Ikonografie sv. Jeronýma v dílech Dürerových

Poznámky

  1. ↑ 1 2 https://viewer.cbl.ie/viewer/image/WEp_0076/1/LOG_0000/
  2. ↑ 1 2 https://purl.org/nga/collection/artobject/35095
  3. ↑ 1 2 https://purl.org/nga/collection/artobject/6642
  4. ↑ 1 2 https://clevelandart.org/art/1972.29
  5. ↑ 1 2 https://museums.gov.il/he/items/Pages/ItemCard.aspx?IdItem=ICMS_IMJ_219760
  6. ↑ 1 2 https://clevelandart.org/art/1989.232
  7. ↑ 1 2 https://www.metmuseum.org/art/collection/search/336229
  8. ↑ 1 2 https://www.metmuseum.org/art/collection/search/391259
  9. ↑ 1 2 https://www.metmuseum.org/art/collection/search/391258
  10. ↑ 1 2 https://www.metmuseum.org/art/collection/search/391257
  11. ↑ Libman M. Ya. Durer a jeho éra. Malba a grafika Německa konce 15. a první poloviny 16. století. - M .: Umění, 1972. - S. 74
  12. ↑ Vlasov V. G. „Zjevení se svatého Jeronýma svatému Augustinovi“ // Vlasov V. G. Nový encyklopedický slovník výtvarného umění. V 10 svazcích - Petrohrad: Azbuka-Klassika. - T. X, 2010. - S. 826-827

Literatura

 Díla Albrechta Dürera
Malování
Rytina
Obrázek
Seznam obrazů Albrechta Dürera
  Přejděte na položku Wikidata  V bibliografických katalozích