Svyatopolk (český kníže)

Svjatopolk (Svatopluk)
čeština Svatopluk
kníže Olomoucký
1091  - 21. září 1109
Regent Eufemie (Ludmila) Uherská  ( 1091  - asi 1095 )
Dohromady s Ota II Černý  ( 1091-1109  )  _
Předchůdce Boleslavi
Nástupce Ota II Černý
kníže český
1107  - 21. září 1109
Předchůdce Borživoj II
Nástupce Vladislav I
Narození 11. století
Smrt 21. září 1109( 1109-09-21 ) [1]
Pohřební místo
Rod Přemyslovci
Otec Ota I [2]
Matka Efraim Maďarský [d]
Děti Václav I
Postoj k náboženství křesťanství
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Svyatopolk (Svatopluk) ( česky Svatopluk ; t. 21. září 1109 ) - kníže olomoucký od r. 1095, od 1107 kníže český , nejstarší syn olomouckého knížete Oty I. Hezkého a Ludmily (Eufemie) Uherské .

Životopis

Přesný rok Svyatopolkova narození není znám. Narodil se pravděpodobně v 80. letech XI. století. V roce 1086 nebo 1087 zemřel olomoucký kníže Ota I., otec Svjatopolka. Jeho synové, Svyatopolk a Ota Cherny , byli v té době ještě malí. Vdova po Otovi I., Eufemie Uherská, aby ochránila práva svých synů na otcovský majetek, požádala o přímluvu brněnského knížete Konráda , nikoli jeho bratra krále Vratislava II . Toho král využil k darování Olomouckého knížectví svému synovi Boleslavovi [3] .

Roku 1091 Boleslav nečekaně zemřel, načež Vratislav vpadl na Moravu. V roce 1092 však Zderadem uražený syn Břetislava II . vystoupil proti Vratislavovi II . Prostřednictvím manželky Konráda z Brna uzavřel Vratislav se svými bratry mír [4] .

Kdy Svyatopolk začal Olomouci vládnout na vlastní pěst, se přesně neví. Zřejmě od roku 1091/1092 byl se svým bratrem považován za olomouckého knížete, plnou moc však měla jeho matka Eufemie. Pravděpodobně Svyatopolkova nezávislá vláda začala kolem roku 1095 [5] . Svyatopolk udržoval dobré vztahy s králem Břetislavem II. V roce 1101 podpořil Bořivoje II. (jinak Bořivoje II.) proti Oldřichovi z Brna .

V roce 1100 potvrdil císař Jindřich IV . Bořivoje II ., syna zesnulého krále Vratislava II., českým knížetem. V roce 1102 zasáhl Bořivoj do války mezi Zbigniewem a Bolesławem a získal peníze za pomoc od obou stran. Podle „ Kroniky české “ od Kosmy pražského sice Borživoj přilákal Svjatopolka k válce, ale o získané zlato se se svým bratrancem nepodělil. Poté Svyatopolk začal podporovat ty, kteří byli s Borzhivoyem nespokojeni. V roce 1105 vypukla ve Svaté říši římské válka mezi císařem Jindřichem IV. a jeho synem Jindřichem (V) . V říjnu u Regensburgu ztratil Jindřich IV., kterého podporoval Bořivoj, mnoho příznivců a musel ustoupit do Čech a odtud odešel do Německa, kde zemřel. V roce 1105 se Jindřich V. zmocnil císařského trůnu, načež Borzhivoy ztratil císařskou podporu. Brzy se Svyatopolk vzbouřil proti Borzhivoyovi a podařilo se mu získat většinu české šlechty na svou stranu. V roce 1105 Svyatopolkovo tažení proti Borzhivoyovi skončilo neúspěchem, v důsledku čehož byl nucen uprchnout ze země. Brzy se však Svjatopolkovi podařilo získat na svou stranu Borživojova mladšího bratra Vladislava , který se zavázal, že nebude podporovat českého knížete [6] . V důsledku toho byl Borzhivoy po novém tažení Svyatopolka v roce 1107 nucen uprchnout z České republiky a Svyatopolk se stal novým českým knížetem [7] .

Aby znovu získal trůn, šel Borzhivoy k císaři Jindřichu V. Poté, co obdržel bohatou nabídku, Jindřich povolal Svyatopolka ke svému dvoru a v případě neposlušnosti pohrozil válkou. Svjatopolk nechal svého bratra Otu (Otta) Černého jako vládce ve svém vlastním zastoupení a vydal se k císaři, který nařídil, aby byl vzat do vazby. Borzhivoy toho však nedokázal využít. Když s pomocí svého příbuzného Viprechta Groychského shromáždil armádu a vydal se na tažení proti České republice, cestu mu zatarasila armáda Oty Chyorného. Brzy Svyatopolk, který slíbil císaři větší částku než Borzhivoy, mohl získat svobodu a vrátil se do České republiky a Borzhivoy byl nucen uprchnout do Polska, kde ho přijal kníže Boleslav III Krivousty [7] .

Císař Jindřich V. si jako vděk za podporu vyžádal Svjatopolkovu pomoc ve válkách proti Polsku a Maďarsku, kde se Jindřich snažil rozšířit svůj vliv zasahováním do občanských sporů. V roce 1108 se Jindřich V. vydal na tažení do Maďarska, odhodlaný podpořit nárok prince Almose na trůn proti Colomanovi . Tam Henry obléhal Pressburg . Na pomoc mu přišel i Svyatopolk s armádou. Brzy se však Svjatopolk dozvěděl, že Boleslav III., kníže Polska, spojenec Kolomana, vtrhl do České republiky, v důsledku čehož byl Svjatopolk nucen opustit císaře. Bez pomoci českého vojska neměl Jindřich dostatek sil na pokračování v obléhání a byl nucen ustoupit [8] .

Svatopluk se postavil proti invazní armádě Boleslava III. a setkal se s poslem Župana Vackiho , který střežil hranice českého knížectví před Poláky, spolu s Mutinou z rodu Vrshových . Posel předal zprávu, ve které Vacka obvinil Mutinu ze zrady, kvůli které mohla Boleslavova armáda vtrhnout do Česka. Když se to Svyatopolk dozvěděl, rozhodl se zničit rodinu Vrshovů. Na jeho příkaz byla většina představitelů rodu zajata a bez soudu popravena [8] .

V roce 1109 vpadl Svatopluk spolu s císařem Jindřichem V. do Slezska . Tam, během obléhání Glogow , Svyatopolk byl zabit neznámým [8] . Podle Kozmy z Prahy byl vrahem Jan, syn Chest z rodu Vrshových, který tak pomstil vraždu svých příbuzných [9] .

Manželství a děti

Jméno Svyatopolkovy manželky není známo. Děti:

Poznámky

  1. Databáze českého národního úřadu
  2. Lundy D. R. Svatopluk , vévoda český // Peerage 
  3. Tomek V. Dějiny Království českého . - S. 98.
  4. Kosmas z Prahy . Kronika česká, kniha. 2, 43-45. - S. 161-165.
  5. Svatopluk: Nadace pro středověkou genealogii.
  6. Svyatopolk poslal Sinon, který se pohádal s Borivojem se šlechtici z Vershovičů a se svým bratrem Vladislavem.
  7. 1 2 Tomek V. Dějiny Království českého . - S. 105-107.
  8. 1 2 3 Tomek V. Dějiny Království českého . - S. 107-110.
  9. Kosmas z Prahy . Kronika česká, kniha. 3, 27. - S. 203-204.

Literatura

Odkazy

[zobrazit]Předkové Svjatopolka z Olomouce
                 
 Boleslav II . zbožný (asi 932 - 7. února 999)
kníže český
 
     
 Oldřich († 9. listopadu 1034)
kníže český
 
 
        
 Emma († 1005/1006)
 
 
     
 Břetislav I. († 10. ledna 1055)
kníže český
 
 
           
 Božena
 
 
 
        
 Ota I. Hezký († 9. července 1086 nebo 1087)
kníže olomoucký
 
 
              
 Berthold († 15. ledna 980)
markrabě
 
     
 Heinrich von Schweinfurt (asi 970/975 - 18. září 1017)
markrabě bavorského Nordgau
 
 
        
 Eilika von Walbeck († 19. srpna 1015)
 
 
     
 Judith von Schweinfurt (asi 1010/1015 - 1058)
 
 
 
           
 Herbert († 992)
hrabě palatin, hrabě v Kinzigau
 
     
 Gerberga von Hammerstein (asi 975/980 - po 1036)
 
 
 
        
 Imitsa (Irmintrud) (asi 950/960 -?)
 
 
     
 Svjatopolk
kníže olomoucký, kníže český
 
 
                 
 Mihai (asi 940/945 - asi 976/978)
maďarský princ
 
     
 Vazul (asi 976/978 - 1037)
vládce nitranského knížectví
 
 
        
 Adleta (Adelaide) (asi 950/960 - po roce 997)
polská princezna
 
     
 Béla I. (1016 – prosinec 1063)
uherský král
 
 
           
 Ludmila (Eufemius) (asi 1045/1050 - 2. dubna 1111)
uherská princezna
 
 
              
 Boleslav I. Chrabrý (asi 967 – 17. června 1025)
kníže, tehdejší král Polska
 
     
 Mieszko II. Lambert (990 - 1034)
polský kníže
 
 
        
 Emnilda († 1017)
princezna Lužická
 
     
 Ryksa (asi 1018 - po 1059)
polská princezna
 
 
           
 Ezzo (asi 955 – 21. května 1034)
hrabě palatin z Lotrinska
 
     
 Ryksa z Lotrinska († 21. března 1063)
 
 
 
        
 Matilda (978 – 4. prosince 1025)
německá princezna