Severní bránu florentského baptisteria vytvořil sochař Lorenzo Ghiberti v letech 1403 až 1424 a představuje jeho první mistrovské dílo před vytvořením slavné „Rajské brány“.
Brány opakují kompozici konstrukce dveří od Andrea Pisana - 28 malých reliéfů je orámováno v gotické podobě (čtyřlístky) a uspořádáno v sedmi řadách po čtyřech, po dvou na každém křídle. Představují scény z Nového zákona, počínaje Zvěstováním a konče Nejsvětější Trojicí. Jsou uspořádány zdola nahoru a zleva doprava, počínaje spodní třetí řadou. Toto uspořádání nebylo zvoleno náhodou, ale pro dosažení vrcholného dramatu.
Na spodních čtyřech reliéfech jsou vyobrazeni 4 evangelisté a pod nimi 4 církevní otcové. V rozích rámu je sedmačtyřicet hlav proroků a věštců, šest v řadě, s výjimkou posledního spodního je jich jen pět (chybí ta prostřední na levém křídle. Asi aby ne překážet zavírání dveří).
Ve středu díla nad reliéfy „Narození Páně“ a „Klanění tří králů“ je nápis: „OPVS LAUREN/TII•FLOREN/TINI“.
Mezi reliéfy jsou vyobrazeny vegetativní motivy (břečťan) a živí tvorové. Obrazy živých tvorů možná symbolizují škodu, kterou mohou napáchat na úrodě, a naději, že s pomocí Krista bude možné je udržet pryč a vyhnout se tak hladu. Byly vyrobeny podle modelu odlitků skutečného hmyzu, korýšů, obojživelníků a plazů v souladu s technikou popsanou v pojednání Cennini Cennino a vešly ve známost až po této práci.
Zárubeň a architráv dveří dokončili studenti Ghiberti po umístění dveří na severní straně (původní rám zůstal na východní straně). Zobrazují bronzovou girlandu z různých květin oživenou ptáky, plazy a savci, jak klují ovoce nebo sedí na větvích. A je v tom také nějaký pověrčivý podtext. Dvacátá šestá hlava s turbanem (pátá řada shora, druhá zleva) je autoportrétem samotného umělce. A s největší pravděpodobností se jedná o první realistický portrét renesance.
Ghiberti měl mnoho inspiračních zdrojů: klasické umění a toskánskou gotiku prvních desetiletí 14. století (Nicola a Giovanni Pisano, Arnolfo di Cambio), šperky, alpské a lombardské miniatury a samozřejmě model dalších dveří od Andrey Pisano.
Dílu dominuje lineární elegance pozdní gotiky, v níž je každá figura dostatečná jak sama o sobě, tak v celkové kompozici. Postavy obklopené gotickými čtyřlístky jsou prostorově i perspektivně výraznější ve srovnání s jinými dveřmi 14. století, mají výrazné rysy a osobitost, zejména v zobrazení hlav. Dílo má nepřebernou paletu detailů a tónů zvířat, rostlin, různých předmětů a architektury. Na spodních reliéfech vedle evangelistů a církevních otců jsou pečlivě vyřezávané kusy nábytku, pravdivě zobrazena tekutá hladkost záhybů jejich oděvů. Neexistuje absolutně žádná okázalost stylu. Živá poezie všeho dohromady, přítomnost tradic a revolučního Brunelleschiho, znovu přijatého hned po Donatellovi, je zarážející. Zdobené liány a jemně vyřezávané hlavy jsou novinkou ve srovnání s ostrými rozetami a lvími hlavami Andrea Pisano.
| 17. Výstup na Golgotu | 18. Ukřižování | 19. Vzkříšení | 20. Den Trojice | ||||||
| 13. Modlitba za pohár | 14. Vzetí do vazby | 15. Bičování | 16. Ježíš před Pilátem | ||||||
| 09. Proměna | 10. Vzkříšení Lazara | 11. Vjezd do Jeruzaléma _ |
12. Poslední večeře | ||||||
| 05. Křest | 06. Pouštní pokušení | 07. Vyhnanství obchodníků | 08. Ježíš chodí po vodě | ||||||
| 01. Zvěstování | 02. Vánoce | 03. Klanění tří králů | 04. Spor v chrámu | ||||||
| 21. Svatý Jan | 22. Svatý Matěj | 23. Svatý Lukáš | 24. Svatý Marek | ||||||
| 25. Svatý Ambrož | 26. Svatý Jeroným | 27. Svatý Řehoř | 28. Svatý Augustin |