Celestina | |
---|---|
La Celestina | |
Žánr | drama |
Výrobce | Gerardo Vera |
Výrobce |
Fernando de Garcillan Andres Vicente Gomez Antonio Saura |
Na základě | Celestina |
scénárista _ |
Rafael Azcona Francisco Rico Fernando de Rojas |
Operátor | José Luis Lopez Linares |
Skladatel |
|
Filmová společnost |
Lolafilms, Sociedad General de Television (Sogetel) |
Doba trvání | 92 min. |
Rozpočet | 250 milionů ESP |
Země | Španělsko |
Jazyk | španělština |
Rok | 1996 |
IMDb | ID 0115850 |
Celestina ( španělsky : La Celestina ) je španělský dramatický film z roku 1996 režírovaný Gerardem Verou založený na stejnojmenném dramatu Celestina .
Pro Gerarda Veru to byl po "Další příběh Rosenda Juáreze" (La otra historia de Rosendo Juárez (1990)) a "Ženy v dešti" (Una mujer bajo la lluvia (1992)) třetí režijní projekt. Vera nejprve zamýšlel natočit hru Lope de Vega „Rytíř z Olmedy“, ale pak se rozhodl natočit film podle jedné z nejznámějších španělských tragédií – „příběhu lásky, žárlivosti, zrady a smrti“ - "Celestina" od Fernanda de Rojase . Právě „Celestina“ se podle Gerarda Vera velikostí tématu a intenzitou vášní vyrovná Shakespearovým hrám . Před premiérou filmu v rozhovoru pro deník El País režisér poznamenal, že chce pochopit, proč je Shakespeare tak blízko modernímu publiku, zatímco klasická španělská díla s ním nerezonují. „A přišel jsem na zajímavou myšlenku: anglosaská kultura pochází z protestantských kořenů, kde se člověk stává hlavním objektem umělecké kreativity. Shakespeare mluví o lidské duši a mluví se svobodou, která se v jiných kulturách nenachází. Naproti tomu klasické španělské divadlo se v jádru odvolává na poněkud předem zavedené a dominantní sociologické koncepty, jako je čest, sláva a integrita v textech, které váží jako kámen. Podle Verina názoru Rojas, obrácený Žid s životní zkušeností přesahující dobové konvence, jako Shakespeare protestuje proti zavedeným společenským institucím. Nemilosrdně odhaluje lidské city, odhaluje jejich hodnotu a nadčasovou aktuálnost. Lásku objevuje jako fyzickou bolest, jak o ní o několik století později ve svých básních psali Gil de Biedma a Luis Cernuda . Vera chtěla otestovat jeho schopnost „vyprávět klasickým způsobem milostný příběh, který by se dnes mohl stát v oblasti Malasaña“, aby tuto cestu časem mohl podniknout i moderní divák. V „Celestině“ mluvíme o tom podstatném, o lásce, jako produktu jednotlivce. "Láska je ten nejméně sdílený pocit." Mladá hrdinka Melibea se musí Calisto odevzdat, ale Calisto je neprůbojný, nic nedává, pouze rozjímá o touze. Jak se režisér domníval, Celestina je klasika, kterou lze pochopit a uzavřít i po několika staletích. Režiséra zaujala škála ženských postav – ženy v Celestine mají to, co definoval jako „ducha nové éry“. Melibea je „ta, která má veškerou sílu a zároveň veškerou zranitelnost“, prostitutka Oreus je novou svobodnou ženou a Celestina, která si pohrává s lidskými osudy, je hybatelkou veškerého dění [1] .
Mladý šlechtic Calisto je nešťastně zamilovaný do krásné Melibey. Má dva sluhy, Sempronia a Parmena. Jeden, dáma a podvodník, který se stará především o své radovánky a peněženku, nabídne majiteli, aby využil služeb čarodějnice Celestiny: ta podle něj dokáže přimět, aby se do Calisto zamilovala každá dívka. Další, loajální Parmenovi, šlechtice varuje, že důvěřovat „staré děvce“ je nebezpečné. Sám Calisto se snaží uchvátit Melibeu, ale přísně vychovaná dívka jeho milostné výlevy pokaždé přeruší. Calisto se zoufale snaží dosáhnout reciprocity a najímá Celestinu.
Čarodějnice očaruje přízi kouzlem lásky a přinese ji do Melibeina domu. Poté, co přiměl služku, aby ji dovedla k dívce, dá jí hlupák přízi a oklame ji do nápadného pásu: prý posvěcená věc pomůže vyléčit Calisto z hrozné bolesti zubů. Melibea, která zůstala sama, přiznává alespoň sama sobě, že Calisto opravdu miluje.
Celestina chce získat Parmeno na svou stranu. K tomu mu slíbí pohlazení Oreusy, kterou Parmeno dlouho miluje a která chřadne bez mužské pozornosti. Daří se jí to. Od této chvíle jednají oba sluhové společně a pomáhají starému dohazovači. Celestina dokáže přesvědčit Melibeu, aby se o půlnoci setkala s Calisto u brány jejího domu. Dívka zaslechla rozhovor svých rodičů o její budoucí svatbě a rozhodla se, že "je lepší být dobrým milencem než špatnou manželkou." První večer se ale mladým lidem podaří prohodit jen pár frází: oba se bojí nočního hlídače procházejícího kolem. Melibea však stihne říct Calistrovi, že musí přijít zítra ve stejnou dobu.
Sempronio a Parmeno přicházejí do Celestina domu a požadují, aby se podělili o zlatý řetízek, který jejich mistr dal dohazovači. Stařena odmítne a mladíci ji ubodají. Semproniova milenka Elicia, která žije ve svém domě, se rozkřičí a Sempronio a Parmeno byli zajati strážemi. Ráno jsou popraveni. Elysia a Oreusa ztratily svého zaměstnavatele i své milence a rozhodly se pomstít Calisto a Melibeu. Ostatně, kdyby Calisto tak štědře nezaplatil, spolupachatelé by se nepohádali a zůstali by naživu.
Oreus svede ženicha Calista a ptá se ho, kde a kdy bude další setkání milenců. Později požaduje, aby jeden z jejích klientů jako platbu za její služby zmlátil Calisto. Vše se ale nestalo tak, jak obě uražené ženy zamýšlely. Setkání mezi Calisto a Melibeou přerušily hlasité zvuky. Calisto slyšel, jak se dva jeho sluhové s někým za plotem potýkali, a spěchá na pomoc a uniká z náručí své milované. Po pádu z vysokého plotu však mladík neúspěšně spadne a zlomí si vaz. Melibea, když vidí smrt svého milovaného, chce spáchat sebevraždu. Poté, co zavolala své rodiče do věže rodinného hradu, přizná se jim, že byla zamilovaná, dala svou nevinnost svému milému a musí ho nyní následovat. S posledními slovy se dívka řítí dolů ...
Herec | Role |
---|---|
Penélope Cruzová | Melibea |
Juan Diego Botto | Calisto |
Terele Paves | Celestina |
Maribel Verduová | Oreus |
Jordi Moglia | Parmeno |
Nancho Novo | Sempronio |
Natalie Sesenyaová | Lucrezia |
Carlos Fuentes | Sosya |
Candela Peña | Elysia |
Anna Lisaranová | Alice |
Louis Omar | Pleberio |
Ceny a nominace | ||||
---|---|---|---|---|
Rok | Odměna | Kategorie | kandidát | Výsledek |
1997 | Fotogramy z Plata | Volba filmové herečky | Terele Paves | Jmenování |
Cena Goya | Nejlepší herečka ve vedlejší roli | Maribel Verduová | Jmenování | |
Nejlepší herec ve vedlejší roli | Nancho Novo | Jmenování | ||
Nejlepší herec ve vedlejší roli | Jordi Moglia | Jmenování | ||
Nejlepší umělec | Ana Alvargonzalezová | Jmenování | ||
Nejlepší make-up | Paca Almenara Alicia Lopez |
Jmenování | ||
Nejlepší kostýmy | Sonya Grande Gerardo Vera |
Jmenování | ||
Nejlepší kinematografie | José Luis Lopez Linares | Jmenování | ||
Ceny Sant Jordi | Nejlepší španělská herečka | Terele Paves | Odměna | |
Španělská herecká unie | Nejlepší herec ve vedlejší roli (film) | Nancho Novo | Odměna | |
Nejlepší Cameo výkon (film) | Natalie Sesenyaová | Odměna | ||
Nejlepší hlavní role (film) | Terele Paves | Odměna |