Siddhártha | |
---|---|
Siddhártha | |
Speciální vydání prvního vydání v němčině | |
Žánr | román |
Autor | Hermann Hesse |
Původní jazyk | německy |
datum psaní | 1919-1922 |
Datum prvního zveřejnění | 1922 |
nakladatelství | Publikování nových pokynů [d] |
Předchozí | Klingsorovo poslední léto |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Siddhartha ( německy: Siddhartha ) je alegorický román Hermanna Hesseho , který poprvé vydalo nakladatelství S. Fischer Verlag v Berlíně v roce 1922 . Kniha je o mladém bráhmanovi jménem Siddhártha. (Siddhártha je jméno dané při narození Šákjamuniho Buddhy .)
Kniha je o mladém bráhmanovi jménem Siddhártha a jeho příteli Govindovi . Všichni respektovaní a úžasní Siddhártha zasvětí svůj život hledání Átmana , Toho, který je v každém člověku.
Hledání z něj dělá z Brahmana Samana, asketu a žebráka. Govinda ho na této cestě následuje. Siddhártha však cítí, že život samana ho k cíli nedovede. Spolu s Govindou podniká pouť ke Gautamovi Buddhovi . Siddhártha však jeho učení nepřijímá. Pravda, dozvídá se, že Gautama dosáhl osvícení a nezpochybňuje správnost svého učení, ale věří, že je účinné pouze pro Gautamu. Člověk se nemůže stát Buddhou učením, tohoto cíle je třeba dosáhnout vlastní zkušeností. S tímto uvědoměním se znovu vydává na cestu a začíná nové životní období, zatímco jeho přítel Govinda se připojuje ke Gautamovi.
Intenzivně nyní poznává okolí a krásu přírody, kterou se předtím jako Samana naučil ignorovat. Překročí řeku a převozník mu prorokuje, že se jednoho dne vrátí. Po příjezdu do města se setkává s kurtizánou Kamalou, kterou požádá, aby ho naučila umění milovat. Aby mohl za její služby platit, stává se pomocníkem obchodníka a díky své inteligenci a vzdělání dělá pokroky ve své nové kariéře. Touhu po moci a penězích vidí zprvu jako zvláštní rys „lidí-dětí“, jak světáka nazývá. Brzy ho však popadne vzrušení z peněz a luxusního života a stane se jedním z nich. Po mnoha letech se mu náhle vrátí zrak a rozhodne se vrátit na cestu, kterou kdysi začal.
Siddhártha opouští svůj bohatý dům, nedokončené záležitosti a Kamalu, aniž by tušil, že je od něj těhotná, a vydává se znovu na cestu, dokud znovu nepotká řeku, kterou před časem překročil. Prožívá svůj život, na pokraji sebevraždy stojí před řekou a málem se utopí. Uvědomí si, že po sebevraždě bude jen více chycen v kole Samsary , upadne do hlubokého spánku. Po probuzení najde vedle sebe mnicha Govindu, který ho nejprve nepoznává. Govinda se ještě nestal Buddhou, ale stále následuje Učení spolu s dalšími oddanými Buddhy Gautamy. Siddhártha vypráví o svém životě: „Kde je nyní bráhman Siddhártha? Kde je teď Samana Siddhártha? Kde je teď bohatý Siddhártha? Přechodné jevy se rychle střídají, Govindo, víš to." Govinda opouští Siddhárthu a on se znovu vrhá do meditace a cítí, že jako kdysi po rozchodu s Buddhou Gautamou je opět na samém začátku své cesty, opět na začátku nového života. Jasněji než dříve si uvědomuje neúčinnost vědeckého poznání a důležitost osobní zkušenosti.
Při hledání nové cesty pocítí Siddhártha jeho přitažlivost k řece a znovu se setká s převozníkem Vasudevou , kterého požádá, aby se k němu vzal jako pomocník. Učí Siddhártha pozorně naslouchat řece a učit se z ní.
Siddhártha se znovu setkává s Kamalou, která se vydala na pouť k umírajícímu Buddhovi Gautamovi. Spolu s ní vede jejich syna, pojmenovaného po svém otci Siddhárthovi. Kamala umírá na hadí kousnutí a Siddhártha s ním nechá svého syna. Svého syna, zvyklého pouze na přepychový život ve městě, se snaží naučit skromnosti a klidu. Tím se však dopouští stejné chyby, jakou kdysi vyčítal Gautamovi: cestu k poznání nelze nasměrovat učením. Syn je znechucen neustálými měkkými reakcemi svého otce na všechny jeho provokace a utíká před ním zpět do města. Navzdory radám Vasudevy ho Siddhártha následuje, ale před samotným městem je mu odhalena veškerá nesmyslnost jeho podniku. Uvědomuje si, že musí osvobodit svého syna, aby se mohl posunout vpřed svou vlastní cestou. Tento incident dlouho trápí ne zcela zklidněného a pochybujícího Siddhártha, než se v něm pomalu začne rozvíjet opravdové uvědomění si toho, co je moudrost. Vasudeva ho znovu učí naslouchat a sledovat řeku, která se neustále mění, a přesto je stále stejná. Vasudeva se na konci svého života stahuje do lesa na poslední útočiště a Siddhártha pokračuje ve své práci převozníka.
V poslední epizodě Herman Hesse znovu ukazuje setkání přátel svého mládí Siddhárthy a Govindy: který dokončil svou cestu a stále hledá. Hesse líčí, jak Siddhártha v tuto chvíli sděluje svému příteli své znalosti o skutečné podstatě věcí.
Hesse ukazuje kromě osvícené podstaty Buddhy i jeho obyčejnou lidskou povahu.
Rockový hudebník Jerry Cantrell , kytarista a vůdce skupiny Alice in Chains , napsal píseň od Siddharthy, která román v mnoha ohledech odráží.
![]() | |
---|---|
Tematické stránky | |
Slovníky a encyklopedie | |
V bibliografických katalozích |
Hermann Hesse | |
---|---|
Romány | |
příběhy |