Město | |||||
Slany | |||||
---|---|---|---|---|---|
Slaný | |||||
|
|||||
50°13′51″ s. sh. 14°05′16″ palců. e. | |||||
Země | |||||
okraj | středočeský | ||||
Plocha | Kladno | ||||
PIU | Slani | ||||
vnitřní členění | 10 katastrálních čtvrtí | ||||
Správce | Martin Grabánek | ||||
Historie a zeměpis | |||||
První zmínka | 1239 [2] a 993 [3] | ||||
Bývalá jména | Schlan | ||||
Náměstí |
|
||||
Výška středu | 234 m | ||||
Časové pásmo | UTC+1:00 , letní UTC+2:00 | ||||
Počet obyvatel | |||||
Počet obyvatel | |||||
Digitální ID | |||||
PSČ | 274 01 | ||||
kód auta | KL | ||||
jiný | |||||
meuslany.cz | |||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Slaný ( česky Slaný , německy Schlan ) je bývalé královské město na Kladensku ve Středočeském kraji v České republice .
Nachází se 29 km severozápadně od Prahy na úpatí Slanské hory. Zahrnuje administrativní části: Slaný, Blagotice, Dolin, Kvits, Kviček, Lotoush, Netovice, Bran, Trpomechi a Zhelevčice.
Město dostalo svůj název podle řeky Slaný, vytékající z pramene na úpatí Slanské hory, v jejímž okolí byla objevena ložiska soli.
Podle kroniky byl Slaný založen kolem roku 750 knížetem Neklanem . Na počátku 14. století udělil král Václav II . obci Slaný královská městská privilegia. V roce 1348 zasáhlo město zemětřesení. Po roce 1358 král Karel IV. nařídil kladení vinic v Praze a byly rozšířeny i vinice ve Slaném. Nacházely se na svazích hory Slanskaya nebo na svazích Gaye. V roce 1371 město postihl ničivý požár, ihned po něm začala obnova včetně stavby nové budovy farního gotického kostela sv. Gotthard.
Krátce po vypuknutí husitských bouří v roce 1419 dorazili do města reformní kněží. Slaný byl dokonce jedním z takzvaných šesti vybraných husitských měst, která měla být zachráněna na nadcházejícím konci světa očekávaném radikálními kazateli. V květnu 1420 nastal zlom, když město obsadila Zikmundova vojska a navštívil ho i sám panovník, který vystupoval proti příznivcům husitů. V březnu 1421 však měšťané znovu otevřeli brány husitského vojska a stali se součástí pražské městské jednoty. Zůstali v něm až do dobytí a vyplenění města vojsky radikálnější Táborské ligy pod vedením Jana Rogacha z Dubé v dubnu 1425, jehož součástí se pak staly na dalších deset let. Po porážce Táborů v bitvě u Lipan v roce 1434 město podlehlo vládě lenní jednoty a roku 1436 přijalo Zikmunda za krále. Slaný nadále patřil k umírněnému utrakistickému hnutí, v roce 1452 podpořil volbu Jiřího z Poděbrad zemským správcem. Poté král Poděbrad Jiří udělil městu mnoho privilegií.
Město se účastnilo povstání proti panovníkovi v roce 1618, kdy zde žila rodina vzdorovitého krále Fridricha Falky, a také povstání v roce 1648.
Bernard Ignác Martinicki (Bernard Ignác Jan z Martinic) dal městu barokní ráz. V roce 1655 založil u renesančního hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice za městskými hradbami františkánský klášter a postavil Loretánskou kapli. V roce 1658 založil přímo na náměstí piaristickou kolej, která poskytovala středoškolské vzdělání, a pro zemskou správu panství postavil budovu č. 1 zvanou Martinický dvor. V roce 1662 nařídil postavit na Slanské hoře tři kříže na znamení Golgoty a v roce 1665 postavil kapli Božího hrobu, nejstarší v České republice.
Slaný leží na železniční trati 110 Kralupy nad Vltavou Louny. Jedná se o jednokolejnou vnitrostátní trasu, původně nazývanou dráha Praha-Duh.
U Slaného je malé vnitrostátní letiště využívané především k rekreačním letům. Provozuje ho Aeroklub Slaný.
Od roku 1885 ve městě funguje vlastivědné muzeum sídlící v bývalé PR koleji na Masarykově náměstí.
V té se nachází i Knihovna Václava Štěcha , založená roku 1897 Václavem Štěchem, který byl v té době učitelem ve Slaném, později redaktorem, spisovatelem, dramatikem a ředitelem Městského divadla na Královských Vinohradech (dnes Divadlo na Vinohradech). budova.
Muzeum slánky a pepřenky se nachází v informačním centru (Pod Velvarskou branou Velvarská 136/1). Muzeum bylo založeno 1. dubna 2011. Sůl je nedílnou součástí historie Slané. Více než 700 kusů ve sbírce z celého světa, doplňované především turisty.
Okresní dům je dvoupatrová novorenesanční nárožní budova z roku 1902. Autorem projektu je Jan Vejrych. Budova byla první budovou ve městě s vlastní vodovodní sítí. Do roku 1918 v domě sídlila kancelář hejtmana okresu Slánského. Po vzniku Československa zde sídlila okresní správa politického okresu Slaný a poté stejná správa stejnojmenného správního obvodu. Česká pošta na konci dvacátého století. V současné době je objekt s výjimkou pár pokojů využíván minimálně.
Kaple Božího hrobu , hovorově také Bozhak, je napodobeninou centrální části baziliky Božího hrobu v Jeruzalémě. Kaple postavená v roce 1665.
Kostel svatého Gottharda byl původně postaven na místě románské baziliky děkanského kostela sv. Gotthard. Na starých základech byl postaven i presbytář a sakristie. Presbytář je sklenut síťovou klenbou, zdobený na počátku 16. století malbami Žehnajícího Krista a evangelistů. V západním portálu jsou zachovány i původní pozdně gotické dveře z počátku 16. století.
Kostel Nejsvětější Trojice byl založen v letech 1581-1602 jako hřbitovní městský kostel. Kapli nechal postavit hrabě Bernard Ignác Martinicki po návratu z pouti do Loreta v roce 1657. Jeho stěny zdobí cyklus výjevů ze života Panny Marie. Původně františkánský, nyní karmelitánský klášter byl při svém založení v roce 1655 jedním ze znamení obnovy kraje zpustošeného třicetiletou válkou. Klášter funguje od roku 1993.
Synagoga V květnu 1864 získala židovská obec stavební povolení a již v roce 1865 byla stavba uvedena do provozu. Jedná se o dvoupatrovou budovu, vyrobenou v tehdy módním tzv. maurském stylu. V synagoze se obřady konaly až do 2. světové války. V roce 1942 byly zabavené liturgické předměty (svitky Tóry, modlitební knížky, látky atd.) odvezeny do Ústředního židovského válečného muzea v Praze. Od roku 1958 je synagoga na seznamu kulturních památek, v roce 1961 přešla do majetku státu, v roce 1965 sloužila jako skladiště, později zde byly byty. Od roku 1974 slouží budova jako pobočka Státního oblastního archivu v Kladně. Od roku 2017 zde působí Služba Policie ČR.
Nejstarší zmínka o židovském osídlení ve Slané pochází z 1. poloviny 14. století, kdy je jako majitel domu ve Valentinské ulici na Starém Městě pražském uváděn „žid ze Slané“. Židé nesměli ve městě nocovat. Židé se mohli trvale a bez omezení usadit v královském městě Slaném až po revolučním roce 1848. Již v roce 1861 byl založen náboženský spolek (Israelitische Cultusverein Schlan), později přeměněný na plnohodnotnou židovskou náboženskou obec (Israelitische Cultusgemeinde Schlan). 8. února začíná stavba synagogy, která byla slavnostně otevřena o necelý rok později, v roce 1865. Nachází se asi 100 metrů severovýchodně od Masarykova náměstí v ulici Fryczowa. Navrhl ji slánský architekt František Štěch v maurském stylu s novorománskými prvky a nahradil tak již nevyhovující předchozí modlitebnu izraelské náboženské obce v hotelu U Temple v ulici Kinskiego.
Rok | počet obyvatel | |
---|---|---|
1869 | 8917 | [6] |
1880 | 9835 | [6] |
1890 | 11 128 | [6] |
1900 | 11 589 | [6] |
1910 | 12 197 | [6] |
1921 | 9124 | [3] |
1930 | 12 792 | [6] |
1950 | 11 823 | [6] |
Rok | počet obyvatel | |
---|---|---|
1961 | 12 089 | [3] |
1970 | 12 434 | [3] |
1980 | 14 748 | [6] |
1991 | 15 586 | [3] |
2001 | 15 237 | [3] |
2011 | 15 274 | [3] |
2014 | 15 386 | [7] |
2016 | 15 515 | [osm] |
Rok | počet obyvatel | |
---|---|---|
2017 | 15 505 | [9] |
2018 | 15 613 | [deset] |
2019 | 15 834 | [jedenáct] |
2020 | 15 864 | [12] |
2021 | 16 010 | [13] |
2022 | 15 862 | [5] |
Skalica, Slovinsko
Česká republika
Slovníky a encyklopedie |
| |||
---|---|---|---|---|
|
Středočeského kraje | Města||
---|---|---|
Benešov | ||
Beroun | ||
Kladno | ||
Colin | ||
Kutná Hora |
| |
Mlynář |
| |
Mladá Boleslav | ||
Nymburk | ||
Praha východ | ||
Praha západ | ||
Příbram |
| |
Rakovník |