Slani

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 30. ledna 2020; kontroly vyžadují 4 úpravy .
Město
Slany
Slaný
Vlajka Erb
50°13′51″ s. sh. 14°05′16″ palců. e.
Země
okraj středočeský
Plocha Kladno
PIU Slani
vnitřní členění 10 katastrálních čtvrtí
Správce Martin Grabánek
Historie a zeměpis
První zmínka 1239 [2] a 993 [3]
Bývalá jména Schlan
Náměstí
  • 35,11295 km² [4]
Výška středu 234 m
Časové pásmo UTC+1:00 , letní UTC+2:00
Počet obyvatel
Počet obyvatel
Digitální ID
PSČ 274 01
kód auta KL
jiný
meuslany.cz
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Slaný ( česky Slaný , německy  Schlan ) je bývalé královské město na Kladensku ve Středočeském kraji v České republice .

Nachází se 29 km severozápadně od Prahy na úpatí Slanské hory. Zahrnuje administrativní části: Slaný, Blagotice, Dolin, Kvits, Kviček, Lotoush, Netovice, Bran, Trpomechi a Zhelevčice.

Historie

Město dostalo svůj název podle řeky Slaný, vytékající z pramene na úpatí Slanské hory, v jejímž okolí byla objevena ložiska soli.

Podle kroniky byl Slaný založen kolem roku 750 knížetem Neklanem . Na počátku 14. století udělil král Václav II . obci Slaný královská městská privilegia. V roce 1348 zasáhlo město zemětřesení. Po roce 1358 král Karel IV. nařídil kladení vinic v Praze a byly rozšířeny i vinice ve Slaném. Nacházely se na svazích hory Slanskaya nebo na svazích Gaye. V roce 1371 město postihl ničivý požár, ihned po něm začala obnova včetně stavby nové budovy farního gotického kostela sv. Gotthard.

Krátce po vypuknutí husitských bouří v roce 1419 dorazili do města reformní kněží. Slaný byl dokonce jedním z takzvaných šesti vybraných husitských měst, která měla být zachráněna na nadcházejícím konci světa očekávaném radikálními kazateli. V květnu 1420 nastal zlom, když město obsadila Zikmundova vojska a navštívil ho i sám panovník, který vystupoval proti příznivcům husitů. V březnu 1421 však měšťané znovu otevřeli brány husitského vojska a stali se součástí pražské městské jednoty. Zůstali v něm až do dobytí a vyplenění města vojsky radikálnější Táborské ligy pod vedením Jana Rogacha z Dubé v dubnu 1425, jehož součástí se pak staly na dalších deset let. Po porážce Táborů v bitvě u Lipan v roce 1434 město podlehlo vládě lenní jednoty a roku 1436 přijalo Zikmunda za krále. Slaný nadále patřil k umírněnému utrakistickému hnutí, v roce 1452 podpořil volbu Jiřího z Poděbrad zemským správcem. Poté král Poděbrad Jiří udělil městu mnoho privilegií.

Město se účastnilo povstání proti panovníkovi v roce 1618, kdy zde žila rodina vzdorovitého krále Fridricha Falky, a také povstání v roce 1648.

Bernard Ignác Martinicki (Bernard Ignác Jan z Martinic) dal městu barokní ráz. V roce 1655 založil u renesančního hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice za městskými hradbami františkánský klášter a postavil Loretánskou kapli. V roce 1658 založil přímo na náměstí piaristickou kolej, která poskytovala středoškolské vzdělání, a pro zemskou správu panství postavil budovu č. 1 zvanou Martinický dvor. V roce 1662 nařídil postavit na Slanské hoře tři kříže na znamení Golgoty a v roce 1665 postavil kapli Božího hrobu, nejstarší v České republice.

Doprava

Slaný leží na železniční trati 110 Kralupy nad Vltavou Louny. Jedná se o jednokolejnou vnitrostátní trasu, původně nazývanou dráha Praha-Duh.

U Slaného je malé vnitrostátní letiště využívané především k rekreačním letům. Provozuje ho Aeroklub Slaný.

Kultura

Od roku 1885 ve městě funguje vlastivědné muzeum sídlící v bývalé PR koleji na Masarykově náměstí.

V té se nachází i Knihovna Václava Štěcha , založená roku 1897 Václavem Štěchem, který byl v té době učitelem ve Slaném, později redaktorem, spisovatelem, dramatikem a ředitelem Městského divadla na Královských Vinohradech (dnes Divadlo na Vinohradech). budova.

Atrakce

Muzeum slánky a pepřenky se nachází v informačním centru (Pod Velvarskou branou Velvarská 136/1). Muzeum bylo založeno 1. dubna 2011. Sůl je nedílnou součástí historie Slané. Více než 700 kusů ve sbírce z celého světa, doplňované především turisty.

Okresní dům je dvoupatrová novorenesanční nárožní budova z roku 1902. Autorem projektu je Jan Vejrych. Budova byla první budovou ve městě s vlastní vodovodní sítí. Do roku 1918 v domě sídlila kancelář hejtmana okresu Slánského. Po vzniku Československa zde sídlila okresní správa politického okresu Slaný a poté stejná správa stejnojmenného správního obvodu. Česká pošta na konci dvacátého století. V současné době je objekt s výjimkou pár pokojů využíván minimálně.

Kaple Božího hrobu , hovorově také Bozhak, je napodobeninou centrální části baziliky Božího hrobu v Jeruzalémě. Kaple postavená v roce 1665.

Kostel svatého Gottharda byl původně postaven na místě románské baziliky děkanského kostela sv. Gotthard. Na starých základech byl postaven i presbytář a sakristie. Presbytář je sklenut síťovou klenbou, zdobený na počátku 16. století malbami Žehnajícího Krista a evangelistů. V západním portálu jsou zachovány i původní pozdně gotické dveře z počátku 16. století.

Kostel Nejsvětější Trojice byl založen v letech 1581-1602 jako hřbitovní městský kostel. Kapli nechal postavit hrabě Bernard Ignác Martinicki po návratu z pouti do Loreta v roce 1657. Jeho stěny zdobí cyklus výjevů ze života Panny Marie. Původně františkánský, nyní karmelitánský klášter byl při svém založení v roce 1655 jedním ze znamení obnovy kraje zpustošeného třicetiletou válkou. Klášter funguje od roku 1993.

Synagoga V květnu 1864 získala židovská obec stavební povolení a již v roce 1865 byla stavba uvedena do provozu. Jedná se o dvoupatrovou budovu, vyrobenou v tehdy módním tzv. maurském stylu. V synagoze se obřady konaly až do 2. světové války. V roce 1942 byly zabavené liturgické předměty (svitky Tóry, modlitební knížky, látky atd.) odvezeny do Ústředního židovského válečného muzea v Praze. Od roku 1958 je synagoga na seznamu kulturních památek, v roce 1961 přešla do majetku státu, v roce 1965 sloužila jako skladiště, později zde byly byty. Od roku 1974 slouží budova jako pobočka Státního oblastního archivu v Kladně. Od roku 2017 zde působí Služba Policie ČR.

Nejstarší zmínka o židovském osídlení ve Slané pochází z 1. poloviny 14. století, kdy je jako majitel domu ve Valentinské ulici na Starém Městě pražském uváděn „žid ze Slané“. Židé nesměli ve městě nocovat. Židé se mohli trvale a bez omezení usadit v královském městě Slaném až po revolučním roce 1848. Již v roce 1861 byl založen náboženský spolek (Israelitische Cultusverein Schlan), později přeměněný na plnohodnotnou židovskou náboženskou obec (Israelitische Cultusgemeinde Schlan). 8. února začíná stavba synagogy, která byla slavnostně otevřena o necelý rok později, v roce 1865. Nachází se asi 100 metrů severovýchodně od Masarykova náměstí v ulici Fryczowa. Navrhl ji slánský architekt František Štěch v maurském stylu s novorománskými prvky a nahradil tak již nevyhovující předchozí modlitebnu izraelské náboženské obce v hotelu U Temple v ulici Kinskiego.

Populace

Rok počet obyvatel
1869 8917 [6]
1880 9835 [6]
1890 11 128 [6]
1900 11 589 [6]
1910 12 197 [6]
1921 9124 [3]
1930 12 792 [6]
1950 11 823 [6]
Rok počet obyvatel
1961 12 089 [3]
1970 12 434 [3]
1980 14 748 [6]
1991 15 586 [3]
2001 15 237 [3]
2011 15 274 [3]
2014 15 386 [7]
2016 15 515 [osm]
Rok počet obyvatel
2017 15 505 [9]
2018 15 613 [deset]
2019 15 834 [jedenáct]
2020 15 864 [12]
2021 16 010 [13]
2022 15 862 [5]

Galerie

Dvojměstí

Skalica, Slovinsko

Česká republika

Poznámky

  1. Zarovnané identifikátory ISNI a Ringgold pro instituce  // zenodo - 2017. - doi:10.5281/ZENODO.758080
  2. Jakl L. Jak stará jsou česká města? Legendární fakt.  (česky) // iDNES.cz - 2011.
  3. 1 2 3 4 5 6 7 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005  (Czech) : 1. díl / ed. J. Růžková , J. Škrabal - ČSÚ , 2006. - 759 s. — ISBN 978-80-250-1310-6
  4. Český statistický úřad Malý lexikon obcí České republiky - 2017 - Český statistický úřad , 2017.
  5. 1 2 Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2022.
  6. 1 2 3 4 5 6 7 8 Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011  (česky) – ČSÚ , 2015.
  7. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2014  (Czech) - Praha : 2014.
  8. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2016  (Czech) - Praha : 2016.
  9. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2017  (Czech) - Praha : 2017. - ISBN 978-80-250-2770-7
  10. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2018. - ISBN 978-80-250-2843-8
  11. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2019. - ISBN 978-80-250-2914-5
  12. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2020.
  13. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021  (Czech) - Praha : ČSÚ , 2021.

Odkazy