Snark ( angl. Snark ) je fiktivní bytost , hrdina básně Lewise Carrolla " The Hunt for the Snark ", bytost, která je během celého díla pronásledována skupinou lidí. Název je charakteristický pro Carrollovo „slovo peněženka“ a vzniká slepením slov „snake“ – had a „shark“ – žralok .
Báseň popisuje některé vlastnosti snarků. V Carrollově světě jsou někteří hadi opeření a koušou, zatímco jiní jsou vousatí a škrábaví. Existuje druh snark, který je velmi nebezpečný – jedná se o Boojum ( angl. Boojum ). Pokud někdo náhodou na cestě potká Boojuma, tato osoba okamžitě beze stopy zmizí.
Snarkův vkus v oblékání je „řídký a prázdný“, ale strohý. Přes den spí dlouho. Snark je poměrně ambiciózní a má malý nebo žádný smysl pro humor, ale dá se okouzlit úsměvy a lichotkami. Snark má velmi rád koupací stroje (běžné na začátku 20. století - kabany na kolečkách, které sloužily k tomu, aby ženy, které neměly být v plavkách na očích, mohly plavat v moři bez zvědavých očí) . Snark je bere všude s sebou. Snark je užitečný pro rozdělávání ohně.
Snarkovo stanoviště je rozbitý ostrov mnoho měsíců daleko od Anglie . Na stejném ostrově žijí další báječná stvoření; zde byl zabit i Jabberwock ( angl. Jabberwock ) . Snark nelze chytit běžným způsobem, proto se používají podivné metody. Takto je hledání Snarka popsáno v básni:
Hledali to náprstky, hledali to pečlivě,
Pronásledovali to s vidličkami a nadějí,
Ohrozili jeho život železničním podílem,
Okouzlili to úsměvy a mýdlem.
A hledali se svíčkou a myslí,
S nadějí a silným klubem,
Navíc pohrozili snížením akcií,
A uchvácen nevinným úsměvem.
Lewis Carroll napsal svému mladému příteli v roce 1887 : „Pod Snarkem jsem měl na mysli pouze to, že Snark je Boojum... Dobře si pamatuji, že když jsem tu báseň psal, neměl jsem v myšlenkách žádný jiný význam, ale od té doby lidé se celou dobu snažili najít smysl ve Snarku. Můj osobní favorit je, když je Snark vnímán jako alegorie pro Honbu za štěstím."